URBIS

Světový den měst (World Cities Day) tradičně uzavírá Urban October a slaví se každý rok 31. října. Poprvé se konal v roce 2014 a podobně jako Světový den obytné zástavby (World Habitat Day) se každoročně pořádá v jiném městě. Každý rok se zaměřuje na konkrétní téma a jeho cílem je zvýšit povědomí o městských trendech, výzvách a vizích udržitelného rozvoje měst, podporovat mezinárodní spolupráci a přispívat k budování spravedlivých, prosperujících, udržitelných a inkluzivních měst, která nabízejí lepší životní prostředí a kvalitu života pro své obyvatele.

Teplárny Brno – hlavní partner URBIS – ukazují, že čistá mobilita má budoucnost. V brněnské ulici Marie Majerové se objevila naprostá novinka: první dobíjecí stanice pro elektromobily v České republice, která je plně integrována do stožáru veřejného osvětlení. Na první pohled obyčejný sloup skrývá moderní technologii, která mění způsob, jak města mohou přistupovat k infrastruktuře pro čistou mobilitu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (MPO ČR) povede i letos národní účast na Smart City Expo World Congress 2025 v Barceloně – nejvýznamnějším světovém veletrhu věnovaném chytrým městům, inovacím a digitalizaci.

Projekt URBIS a BVV Living Lab se v listopadu představí na prestižním veletrhu Smart City Expo World Congress 2025 v Barceloně. Součástí budou v rámci české národní expozice, kterou zastřešuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Vedle zástupců měst Praha, Brno, Plzeň a Říčany zde vystoupí také ministerstva, instituce, univerzity, startupy a firmy – celkem více než 40 vystavovatelů, kteří prezentují české inovace pro chytrá města.

Kam v Brně byste pustili desetileté dítě samotné beze strachu? Podle Barbory Benčíkové, koordinátorky Dne architektury a spoluautorky publikace Brno pro všechny, právě tato otázka napoví, jak citlivě je město plánováno. Takzvané citlivé plánování, nebo také gender mainstreaming, zohledňuje potřeby všech skupin obyvatel – nejen ekonomicky aktivních lidí, ale i dětí, seniorů či osob s omezenou schopností pohybu. Jde o přístup, který se zaměřuje na bezpečnost, přístupnost a komfort veřejného prostoru a který může výrazně ovlivnit kvalitu života ve městě.

Na veletrhu URBIS 2025 bylo pod vedením agentury JINAG slavnostně podepsáno Memorandum o vzniku národní inovační platformy SMARTNET.cz, která propojuje regionální inovační centra s veřejnou správou. Cílem platformy je systematicky podporovat zavádění chytrých řešení ve městech, obcích a regionech po celé České republice.

Dva partneři projektového týmu CESMOD – Národní síť Zdravých měst ČR a JINAG – představili na veletrhu URBIS dva odborné bloky, které ukázaly, že rozvoj obcí a měst musí propojit všechny generace, osvědčené postupy i nové inovace.

Bez strategického plánování se těžko míří k rozvoji, a bez dat se těžko plánuje. Vedení obcí ani úředníci a úřednice z Brněnské metropolitní oblasti ale tento nedostatek nepociťují. K dispozici totiž mají celou datovou sekci. Za její tvorbu odměnilo Ministerstvo vnitra město Brno cenou za inovace ve veřejné správě pro rok 2024.

Téma Smart Cities je pro rozvoj českých měst, obcí i regionů stále důležitější. Výzvy dnešní doby vyžadují inovativní řešení, která podporují udržitelný rozvoj, prosperitu a vyšší kvalitu života. Úspěch přitom stojí na spolupráci napříč sektory a pravidelném sdílení zkušeností.

Na letošní konferenci Urbis 2025 zazněla v hlavním programu, v bloku Smart Cities a sociální inovace, intenzivní diskuse o tom, co skutečně brzdí rozvoj měst a zvyšování kvality života jejich obyvatel. Panel zaměřený na smart cities a sociální inovace upozornil na několik klíčových faktorů.

Brno chystá výstavbu unikátního cirkulárního domu, který má spojit ekologické vzdělávání, opětovné využívání věcí i komunitní aktivity. Objekt vznikne v Židenicích na místě stávajícího parkoviště na ulici Životského, radnice ale zvažuje i druhou lokalitu v areálu bývalých tepláren na Špitálce.

Česká republika patří mezi státy s největším počtem obcí v přepočtu na obyvatele. Celkem jich je více než 6 200 a většinu tvoří malé obce. Obce do 1 000 obyvatel představují přibližně tři čtvrtiny všech samospráv, ale žije v nich jen asi pětina obyvatel. Více než polovina obcí má dokonce méně než 400 obyvatel, což ukazuje na výraznou roztříštěnost územní správy.