Chytrá farma 2026: Jaká je budoucnost precizního zemědělství v ČR?
5. října 2026 / 14:46
Zásahy s využitím umělé inteligence, variabilní aplikace i polní roboti se v české zemědělské praxi prosazují čím dál výrazněji. Přechod k plně autonomnímu „smart“ zemědělství však naráží na nedořešenou legislativu, vysoké pořizovací náklady i nedostatek kvalifikovaných lidí. Shodli se na tom odborníci během panelové diskuse v Brně.
Diskuse na téma precizního zemědělství se zúčastnili Patrik Vítek (generální ředitel Leading Farmers), doc. Milan Kroulík (Technická fakulta ČZU v Praze) a dr. Jiří Souček (Národní centrum zemědělského potravinářského výzkumu), panel moderoval Jiří Mašek z ČZU.
Od precizního ke „smart“ zemědělství díky umělé inteligenci
Zemědělství se podle účastníků posouvá od klasického precizního hospodaření k ucelenému konceptu „smart“ (chytrého) zemědělství.
- Senzory a AI v reálném čase: Klíčovým prvkem je zapojení umělé inteligence, senzoriky a strojového učení. Ty umožňují rozpoznávání plevelů, přesnou cílenou aplikaci ochranných látek či předpovědní modely pro hnojení.
- Zpracování dat přímo ve strojích: Dnešním trendem je vyhodnocování dat (Big Data) online přímo během práce stroje na poli, nikoli až zpětné zpracování u počítače.
Hlavní brzdy rozvoje: Legislativa, cena a nedůvěra
Ačkoliv technologie výrazně pokročily, jejich plnému nasazení v praxi brání několik zásadních bariér:
- Zaostávající legislativa: Právní rámec výrazně zaostává za vývojem technologií. Chybí ukotvení pro autonomní pohyb robotů bez dohledu na polích i při přejezdech po veřejných komunikacích.
- Vysoké náklady a ekonomická nejistota: Pokročilé technologie jsou unikátní a nákladné. Farmáři zároveň čelí růstu cen vstupů (pohonných hmot, hnojiv) a nejistotám na trhu.
- Chybějící příklady z praxe: Farmářům často chybí možnost si nové stroje prohlédnout v reálném provozu, kvůli čemuž k novinkám chovají nedůvěru.
Proměna trhu práce: „Obyčejný traktorista“ už nestačí
Dramatický úbytek pracovní síly nutí zemědělce k automatizaci – v některých provozech, zejména v živočišné výrobě, je nasazení robotů už otázkou samotného přežití podniku.
Zároveň se zásadně mění požadavky na dovednosti pracovníků:
- Potřeba univerzálních specialistů: Nové pozice vyžadují kombinační znalosti – od agronomie a půdoznalství až po programování, práci s GIS a výpočetní technikou. Jediný pracovník dnes musí zvládnout roli několika původních profesí.
- Nová generace a role škol: Na tyto požadavky reagují střední i vysoké školy (např. ČZU) úpravou studijních programů zaměřených na precizní a smart farming. Mladší generace je novým technologiím výrazně otevřenější.
Kybernetická bezpečnost jako nová priorita
Zemědělství představuje klíčovou součást kritické infrastruktury státu a potravinové bezpečnosti. S rostoucím propojením strojů přes telematiku se však zvyšuje riziko kybernetických útoků. Případné odstavení zemědělské techniky v horké fázi sezóny by mohlo mít fatální následky pro úrodu i zásobování potravinami.
Kdy ovládnou pole autonomní roboti?
Pokud jde o plně autonomní stroje pracující bez přítomnosti člověka, odhady panelistů se shodují na horizontu 5 let až do roku 2032. Zatímco na uzavřených pozemcích je autonomní provoz možný již dnes, celostátnímu rozšíření musí předcházet úprava zákonů a postupná evoluce strojů směrem ke kolaborativním robotům.
