Chytrá farma 2026: Jak Agrotronic Lab na Mendelově univerzitě mění budoucnost zemědělství
14. října 2026 / 7:40
Výzkumný tým Agrotronic Lab působící na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) vyvíjí pokročilé technologie, které posouvají zemědělství do éry automatizace, umělé inteligence a vesmírného výzkumu. Výzkumníci propojují internet věcí, robotiku i hyperspektrální kamery k efektivnějšímu pěstování na Zemi i na oběžné dráze.
Umělá inteligence, 5G sítě a humanoidní roboti
Základem moderního precizního zemědělství je sběr dat pomocí rozsáhlých senzorických sítí na polích i ve sklenících. Pro přenos dat využívá tým sítě LoRaWAN s nízkou spotřebou a velkým dosahem, případně vysokorychlostní 5G sítě. Tato data následně slouží k trénování a rozhodování modelů umělé inteligence.
V oblasti automatizace se laboratoř zaměřuje na pokročilé mobilní robotické platformy:
- Humanoidní robotika: Ve spolupráci s VŠB-TUO očekává MENDELU dodání jednoho z prvních humanoidních robotů Unitree, kterého plánuje testovat pro agrotechnické operace a péči o skleníky.
- Tuzemský vývoj: Výzkumníci vyzdvihují například českou firmu Roboton, jež vyvíjí autonomní mobilní roboty schopné zastat konkrétní zemědělské práce.
- Kybernetická безопасность: Nasazení mobilních jednotek vybavených kamerami a mikrofony však přináší i nové výzvy v oblasti ochrany dat a rizik průmyslové špionáže.
Space farming: Pěstování rostlin pro vesmírné mise i pozemské skleníky
Mendelova univerzita je součástí konzorcia Kerpin spojeného s projektem Česká cesta do vesmíru. V rámci dvou prestižních projektů Evropské vesmírné agentury (ESA) se vědci věnují jak využití mikrořas k těžbě kovů ve vesmíru, tak automatizaci pěstování rostlin.
Výzkum navazuje na platformy použité na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jako je hydroponický systém Veggie nebo uzavřené fenotypizační linky se stovkami senzorů. Pěstování rostlin ve vesmíru je klíčové pro potravinovou bezpečnost a recyklaci při dlouhých misích, ale slouží i jako psychická podpora posádky. Získané poznatky z automatizovaného řízení prostředí se navíc přímo přenášejí do zefektivnění skleníkové produkce na Zemi.
Vyšší kapacita tréninku AI, FarmBot a chov hmyzu
Aby bylo možné neuronové sítě efektivně trénovat, vyvinul tým ve spolupráci s partnery experimentální box pro simulaci abiotického stresu (sucho, fotoperioda či úprava živin). Zařízení pojme 200 až 250 rostlin a integrovaná RGB kamera průběžně pořizuje snímky pro výuku modelů umělé inteligence.
K dalším inovativním projektům patří:
- FarmBot: Modulární CNC portálová konstrukce vycházející z designu NASA, vylepšená o cloudové řešení, počítačové vidění pro fenotypizaci a přesné aplikování biostimulantů.
- Automatizace chovu hmyzu: Ve spolupráci s firmou Teekpo využívá tým umělou inteligenci k monitorování chovu potemníka moučného pro krmivářství. Algoritmy dokážou analyzovat zdravotní stav a počítat larvy s přesností 95–96 %.
- Včasná diagnostika stresu: Použití hyperspektrálních kamer a akustické emise umožňuje odhalit onemocnění či vodní stres rostlin dříve, než jsou příznaky viditelné lidským okem.
- Laserový priming: Ve spolupráci se společností Fitolaser probíhá vývoj stroje pro laserovou stimulaci osiva ke zlepšení jeho parametrů.
Propojení s praxí a autonomní budoucnost
Podle zástupců Agrotronic Labu spočívá hlavní přínos akademického výzkumu v přímé spolupráci s komerčními firmami na řešení konkrétních tržních potřeb. Pokud jde o nasazení plně autonomních robotických strojů a jejich samostatné přejezdy mezi poli po veřejných komunikacích, klíčovým faktorem zůstává legislativa. Schválení potřebného legislativního rámce odborníci odhadují přibližně do roku 2030.
