Chytrá farma 2026: Biologická ochrana chrání welfare i užitkovost bez zbytečné chemie

Mouchy ve stájích způsobují významné ekonomické ztráty

Vlivem klimatických změn se teplá sezóna příznivá pro množení škůdců protahuje od dubna až do listopadu. Obtížný hmyz, jako je moucha domácí či bodalka stájová, přináší do chovů neklid, zhoršuje welfare zvířat a přenáší nemoci (např. salmonelózy či záněty vemen). Studie dokonce ukazují, že silné zamoření mouchami ve stáji může snížit užitkovost dojeného skotu až o půl litru mléka na dojnici denně.

Proč běžná chemie selhává?

Drtivá většina chovatelů spoléhá na chemické insekticidy, hmyz si však na účinné látky postupně buduje rezistenci. Chemické přípravky navíc mohou mít negativní dopad na životní prostředí a necílové organismy, jako jsou ptáci či ryby. Běžné fyzikální lapače či chemické postřiky navíc většinou likvidují až dospělý hmyz a neřeší příčinu problému preventivně.

Jak biologická ochrana funguje v praxi?

Princip biologické ochrany spočívá v nasazení přirozených nepřátel hmyzu přímo do líhnišť v podestýlce:

• Parazitické vosičky: Aktivně vyhledávají muší kukly v podestýlce, kladou do nich vajíčka a zabraňují vylíhnutí dospělé mouchy.
• Draví roztoči: Likvidují přímo muší vajíčka.
• Dravé mouchy: Jejich dravé larvy požírají larvy škodlivých much v podestýlce (např. v chovech prasat), zatímco dospělá „líná moucha“ zvířata ani chovatele neobtěžuje.

Tento systém působí preventivně – brání vzniku problému ještě předtím, než se mouchy přemnoží.

Prevence, hygiena a možnost dotací

Základem úspěchu je správná hygiena stájí, kontrola podestýlek a regularita vyklízení hnoje (ideálně do 14 dnů, než moucha dokončí vývojový cyklus). Chovatelé navíc mohou na zavádění biologické ochrany čerpat státní dotace v rámci programu welfare zvířat

• Další aktualita