VUT představuje projekt Autonomní rozvoj robotů a dronů pro dálkový průzkum
28. května 2025 / 15:21
Vysoké učení technické v Brně ve spolupráci s Univerzitou obrany zahájili v první den výstavy nový projekt řízení autonomního roje dronů pomocí technologií využívajících umělou inteligenci. Rektor VUT Ladislav Janíček, rektor-velitel UNOB Jan Farlík a vedoucí projektu Petr Marcoň z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT VUT) společně přestřihli symbolickou pásku společného projektu Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT) a Univerzity obrany (UNOB)
Vyvíjený systém v současné době dokáže koordinovat systém 7 dronů, 3 pozemních mobilních robotů a jednoho řídícího stanoviště. Systém řízený umělou inteligencí vyvíjejí odborníci pro Armádu ČR, která jej může použít třeba při havárii chemičky, zásahu špinavou bombou či vojenském útoku. Výstupy ale mohou využít i jiné bezpečnostní složky třeba pro chemickou, biologickou a jadernou obranu (tzv. CBRN) a projekt vzniká i za podpory ministerstva vnitra. Umožní totiž rychlý a detailní průzkum oblastí, které by jinak byly pro lidské síly rizikové. Velkou výhodou je autonomní řízení, kdy lze z jedné operátorské stanice „velet“ celému systému deseti strojů, které samostatně a bez přímého řízení operátora hlídají vytyčenou zájmovou oblast.
V expozici Vysokého učení technické v Brně jsou i další zajímavé exponáty. MOBiSchield je vystaven balistický ochranný panel na bázi ultra-vysokohodnotného cementového kompozitu s vláknovou výztuží, na jehož vývoji spolupracovali také odborníci z firmy Bogges, Výzkumného ústavu stavebních hmot, Vojenského výzkumného ústavu a Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Balistický ochranný panel vyniká ve srovnání s alternativou v podobě monolitických betonových stěn vyšší odolností proti zásahům z palných zbraní a je podstatně lehčí.
Zajímavou novinkou je i zdroj plazmatu pro pohon satelitů na nízké oběžné dráze Země, které sice mají energeticky náročný provoz, ale dovolují vyšší rozlišení při optickém pozorování Země nebo nižší latenci přenášeného signálu. Velký zájem v dnešní moderní době přitahuje i speciální kamera pro detekci laserového paprsku v otevřeném prostoru, která dokáže odhalit potenciální zaměřovací systémy.
