zavřít
Současně se koná

Současně se koná

zavřít
Generální partner akce

Generální partner akce

Startupy, zbrojaři a investoři

12. června 2025  /  12:32

Rozhovor s Petrem Šímou, spoluzakladatelem DEPO Ventures a organizátorem konference Defending Europe Together, která proběhla v rámci IDET 2025.

Na konferenci Defending Europe Together, která se konala letos poprvé v rámci veletrhu IDET, se potkála armáda, obranný průmysl, investoři a inovativní start-upy. Hlavní postavou, která za touto iniciativou stojí, je spoluzakladatel DEPO Ventures a investor Petr Šíma. Hovořili jsme s ním o tom, zda je dnes obrana atraktivním investičním segmentem, jaká je role investorů a jaké vidí budoucí trendy. 

Začneme situací na trhu: ještě před pár lety bylo investování do obranných technologií téměř tabu, nebo probíhalo ve velmi malé míře. Teď  je ale vidět, že se situace změnila. Jak ji vnímáte vy? 

Ano, situace se změnila, naprosto zásadně. Ještě před dvěma lety se do defense příliš neinvestovalo. Ale na druhou stranu bylo jasné, že se časem něco změní. Já sám jsem věděl, že defense bude téma, například v Pobaltí už to bylo zřejmé. Tady se to ještě neřešilo, až později přišel zlom. Dnes je situace úplně jiná, skoro každý, s kým mluvím, zakládá defense fond. Ti, co se předtím zaměřovali na jiné sektory, najednou investují do obrany. 

Jak jsme na tom v Česku ve srovnání třeba se západní Evropou? 

Zatím tu chybí větší ochota od limited partners (intestorů, kteří investují do fondů). Kamarád z Holandska založil 150milionový defense fond a fundraising měl hotový během chvíle. Tam je ten posun výraznější. V Pobaltí je to ještě dál. U nás to chce ještě osvětu, ale věřím, že i u nás ten potenciál je. To je mimo jiné i důvod, proč děláme tuhle konferenci, abychom sdíleli zkušenosti, řekli si, do čeho má smysl investovat, navazovali kontakty. 

Je pro start-upy těžké proniknout do obranného sektoru?

Ano, systém není jednoduše prostupný. Je tam stát, armáda, velké korporace – a mezi nimi malý start-up. České armádě to propojování zatím moc nejde. Například ve zmíněném Pobaltí už to jde, tam už vědí, že s nápady musí přijít právě start-upy. 

Ale i u nás některé startupy uspějí. Úspěšné jsou často ty, které zakládají lidé se zkušeností v armádě, kteří vědí, co armáda potřebuje. Když si založí vlastní firmu, mají náskok. Ale každý si hledá cestu, armády, zbrojaři, start-upy i investoři… Uspěje ten, kdo dokáže dobře prodávat i adaptovat se na rychlý vývoj.

A na co by si start-upy měly dát pozor?

Na to, aby nebyly „single use“. Tedy aby necílily jen na jednu složku armády nebo jeden konkrétní případ použití. V obranném sektoru může vývoj trvat roky a ne každý přežije, než se mu otevřou dveře. Musí myslet dopředu. Ale to nejzásadnější je vědět, komu budu produkt prodávat. Začít s vývojem technologie, aniž bych věděli, komu ji nabídnu, to nefunguje. 

Mohou to být právě investoři, kteří sehrají v propojování s obranným sektorem důležitou roli? 

Ano, role investorů je naprosto klíčová. Pomohou na začátku, mohou pomoct rozjet vývoj, potom propojují start-upy s prvními klienty a pomáhají v dalších investičních kolech. 

Liší se nějak posuzování, due diligence, když děláte investice do defense sektoru?

Myslím, že je to stejné jako u klasických investic.

A investiční horizont? Je delší než jinde?

To se teprve pozná...všichni se bojí, že ten horizont je delší, ale ono to tak být nemusí. Některé start-upy dokážou exitovat v defense velmi rychle. Pokud mají zajímavou technologii, je tu spousta zbrojařských firem, kteří mezi sebou tvrdě konkurují a ti budou mít zájem.

U některých našich start-upů se to už ukazuje. Spolupráce se zbrojaři je aktivní, rychlá, dynamická.

Třeba estonská firma Wayren s inovativní komunikační technologií: velmi záhy po naší investici začali jednat s řeckou zbrojařskou firmou, která dělá software a integraci pro armády. Líbilo se jim to, investovali venture způsobem, vzali si 20 % a navýšili kapitál, ale firmu neovládají. A to je skvělé – když firmu koupíte příliš brzy, zahubíte ji. Musíte jí dát šanci vyrůst. A nechat firmu vyrůst, to vnímám jako to nedůležitější.

Čím si vysvětlujete, že vývoj ve start-upech je rychlejší než v korporátech?

Je to o mentalitě. Ve velké firmě je hlavní motivací neudělat chybu. Ne něco nového vymyslet. Většina korporátů nemá kulturu, kde je inovace vítaná – spíš se bojí, že něco selže. Start-up s tím ale počítá. Očekává se, že nemusí vyjít všechno. A když něco vyjde, může to být zásadní. Zásadní nové věci budou vznikat ve start-upech, v korporátech je to prostě jiné nastavení, jiný mindset. 

Máme v Česku vůbec technologie, které by se mohly uplatnit, dokážeme vyvíjet technologie pro obranný průmysl?

Máme spoustu skvělých vědců, špičkových univerzit, zajímavé technologie. Leží tu spousta dobrých nápadů. Problém je, že často chybí ten, kdo z technologie udělá firmu. Akademici nejsou podnikatelé, to není jejich role. A dokud někdo nezačne tlačit vývoj s cílem prodávat, zůstane to jen na papíře. A to platí nejen pro obranu, ale i pro materiály, zdravotnictví, kyberbezpečnost...Armáda je obrovský komplex. Kromě zbraní je tam logistika, zdravotní péče, komunikace, software. 

Vidíte dnes nějaké technologické trendy, které vás osobně zaujaly?

Dobrý investor se snaží trendy najít ještě dřív, než jsou na první pohled viditelné. Proto mluvím o tom pětiletém horizontu – jakmile už je trend zřejmý, je pozdě. To už tam všichni jsou.

Dnes samozřejmě vidíme, jak se do všeho promítá umělá inteligence. AI je prorostlá napříč sektory. V obraně je to hlavně o rychlém rozhodování, orientaci na bojišti, schopnosti zpracovávat a analyzovat obrovské množství dat v reálném čase. To je klíčové.

Dalším obrovským tématem je autonomie. Ať už jde o drony – pozemní, létající, podvodní – autonomní systémy jsou dnes obrovský tahoun inovací. Tam se obranné technologie rychle přesouvají.

A co space sektor?

To je obrovská oblast. Pokud chce Evropa uspět v oblasti obrany, musí se dívat do vesmíru. Já říkám, že kdo dnes ovládne space, ovládne celé bojiště. Sektor vesmírných technologií je ale obrovský obor a taky je potřeba chápat rozdíl mezi upstreamem a downstreamem. Upstream znamená hardware, družice, rakety – to je kapitálově náročné. Downstream je naopak o datech, softwarech, o tom, co s těmi daty uděláme tady na Zemi. A právě v downstreamu je dnes velká příležitost pro start-upy – a pro investory. Denně vznikají gigabajty dat, která nejsou plně využitá.