Jak připravit zemědělství na klimatickou změnu? Odpovědi hledala odborná konference na AGRISHOW

Moderátor konference, profesor Zdeněk Žalud, v úvodu zdůraznil význam řešené problematiky a ilustroval ho na současných extrémních výkyvech počasí jak v zahraničí, tak u nás. „Před pouhými osmdesáti hodinami klesly ranní teploty v České republice hluboce pod nulu, což způsobilo poškození ovocných stromů a regionálně také polních plodin. Jen zde na okrese Brno-venkov to bylo poosmé za posledních deset let. Od 60. let minulého století se teplota v České republice zvedla o dva stupně, což způsobilo, že jaro začíná zhruba o měsíc dříve. Pokud se pak vyskytnou vegetační mrazy, jsou jejich dopady kvůli pokročilému vývoji rostlin daleko drtivější,“ popsal profesor Žalud a dodal, že právě na těchto setkáních je třeba hledat řešení. „Tato konference propojuje vědce, zemědělce a představitele veřejné správy při řešení klimatických rizik pomocí nejmodernějších metod,“ uvedl Žalud s tím, že adaptace skrze nové technologie a biotechnologie jsou zároveň hlavními tématy, která hýbou letošním veletrhem AGRISHOW.

Náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Špalková ve svém příspěvku zdůraznila, že klimatická změna, projevující se suchem či extrémními srážkami, již představuje pro české zemědělství bezprostřední hrozbu, na kterou je nutné reagovat v zájmu potravinové bezpečnosti a ekonomické stability. Ministerstvo zemědělství proto definovalo pět klíčových priorit, které zahrnují efektivní zadržování vody v krajině, ochranu půdy zvyšováním podílu organické hmoty, zajištění nástrojů pro řízení rizik, podporu inovací včetně debaty o nových genomických technikách a důsledný přenos vědeckých poznatků do praxe skrze poradenství. Cílem těchto adaptačních opatření, která jsou nezbytným předpokladem pro zachování vysokých standardů bezpečnosti potravin, je vyvážený přístup mezi ochranou přírody, udržením produkční schopnosti zemědělství a podporou životaschopného venkova.

Za Agrární komoru ČR vystoupil viceprezident Václav Hlaváček, který nejprve ocenil návrat veletrhu k jeho původní velikosti a významu: „Mám radost z toho, že se podařilo po dlouhé časové promlce znovu obnovit zemědělské a lesnické veletrhy do té dimenze, na kterou jsme byli zvyklí.“  V samotném příspěvku pak varoval, že se české zemědělství nachází v kritickém bodě, kdy se dopady klimatické změny prolínají s geopolitickými krizemi. Zdůraznil, že čas pro teoretické diskuse vypršel a musí být nahrazen konkrétními činy v oblasti technologií i legislativy. Za zásadní překážku konkurenceschopnosti a potravinové soběstačnosti, která je klíčová pro bezpečnost státu, označil „invazivní byrokracii“ Evropské unie a nerozhodnost Evropské komise v otázce nových metod šlechtění. Podle Hlaváčka je pro naplnění environmentálních cílů nezbytné urychleně zavést moderní metody molekulární genetiky a genomiky, které by umožnily pěstování odolnějších plodin.

Zásadní byl příspěvek Nikolause Krize, výkonného ředitele Evropského úřadu pro bezpečnost potravin EFSA. Jak prohlásil, bez vědecké transparentnosti a inovací nelze čelit dopadům klimatické změny, která již dnes ovlivňuje zdraví zvířat i rostlin v celé Evropě. Kriz zdůraznil, že EFSA funguje na principech „organizovaného skepticismu“, kde jsou veškerá data veřejně konzultována a zpřístupněna k nezávislému přezkumu. V reakci na rostoucí rizika spojená s globálním obchodem a oteplováním představil systém včasného varování (Horizon Scanning) a pokročilé modelování šíření škůdců směrem na sever. Tyto nástroje umožňují členským státům, včetně České republiky, lépe předvídat hrozby a efektivněji zaměřit kontroly na hranicích EU.

V druhé části se Kriz věnoval budoucnosti ochrany rostlin a moderním metodám šlechtění. Upozornil na naléhavou potřebu nových generací pesticidů a biopesticidů, přičemž navrhl zefektivnění schvalovacího procesu skrze intenzivnější komunikaci s výrobci již v raných fázích vývoje. Velký důraz položil na nové genomické techniky (NGT), u nichž očekává legislativní průlom již v průběhu letošního roku. EFSA v této souvislosti připravuje odborné pokyny, které mají zajistit, aby tyto moderní technologie byly zemědělcům dostupné v bezpečném a jasně definovaném právním rámci. Svůj příspěvek uzavřel apelem na úzkou spolupráci mezi evropskými úřady a členskými státy, neboť pouze společný postup zajistí stabilitu a bezpečnost potravinového řetězce. 

Praktické zkušenosti s využitím genomických technik představil Tomáš Čermák z americké společnosti Ball Horticultural Company. Ve své prezentaci se zaměřil mimo jiné na metodu CRISPR, založenou na cílené úpravě již existujících genů bez vnášení cizorodé DNA, a ukázal konkrétní příklady rostlin získaných tímto způsobem v USA. Aktuálnímu evropskému vývoji v této oblasti se věnovala Oana Dima z VIB-UGent Center for Plant Systems Biology v Belgii. 

Tématem konference byla také společná zemědělská politika EU (SZP) a její budoucí směřování. Petr Lapka z Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise představil návrh nové SZP na období 2028–2034, která zachovává finanční podporu pro zemědělce, zároveň však klade větší důraz na zjednodušení pravidel, spravedlivější zacílení podpory a posílení odolnosti vůči klimatickým i tržním krizím. Reforma má rovněž podpořit udržitelné hospodaření, inovace a lepší reakci na sucha, povodně či výpadky trhu. Markus Röser ze společnosti BASF představil praktická adaptační opatření a inovativní technologie, které zvyšují odolnost plodin vůči suchu a extrémním klimatickým podmínkám. Zaměřil se mimo jiné na využití precizního zemědělství a moderních šlechtitelských postupů pro stabilizaci výnosů. O přípravě legislativního rámce pro využívání NGT poté referovala Jitka Götzová, ředitelka Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, a program konference vyvrcholil panelovou diskusí.

• Předchozí aktualita
• Další aktualita