Chytrá farma 2026: Precizní zemědělství - šance pro příští generace i nezbytnost pro nasycení planety
10. července 2026 / 15:51
Připomeňme si přednášku Jiřího Maška z Technické fakulty ČZU v Praze, mohli jste ji slyšet v Chytré farmě na veletrhu AGRISHOW 2026. Zemědělství prochází zásadní transformací. Abychom do roku 2050 dokázali nasytit neustále rostoucí světovou populaci, bude nutné zvýšit produkci potravin až o 70 %. Klíčem k tomuto cíli je precizní zemědělství – filozofie hospodaření založená na datech, která propojuje moderní technologie s udržitelným přístupem ke krajině.
Výzvy moderní doby: Klima, úbytek půdy a nedostatek lidí
Současné zemědělství čelí bezprecedentním tlakům. Zatímco světová populace prudce roste, plocha využitelné zemědělské půdy zůstává v podstatě neměnná. K tomu se přidávají dopady klimatické změny, nerovnoměrné srážky a hrozba půdní eroze. Dalším kritickým faktorem je nedostatek pracovní síly; mladí lidé se do sektoru příliš nehrnou, což urychluje potřebu automatizace a robotizace.
Od mechanizace k Zemědělství 4.0
Éra pouhého zvětšování strojů a zvyšování jejich výkonu pravděpodobně narazila na své limity. Budoucnost patří Zemědělství 4.0, které využívá principy čtvrté průmyslové revoluce:
- Big Data a AI: Sběr a analýza obrovského množství dat ze senzorů, meteorologických stanic a strojů.
- Dálkový průzkum země: Využití satelitních dat (např. systém Sentinel) a dronů pro monitorování stavu porostů, škůdců a plevelů.
- Robotika: Vývoj autonomních strojů a kooperujících robotických rojů, které dokážou pracovat bez přímého zásahu člověka.
- Digitální dvojčata: Simulace provozu strojů v digitální podobě ještě před výrobou fyzického prototypu.
Bariéry: Legislativa a vysoké náklady
Navzdory technologickému pokroku stojí v cestě masovému rozšíření několik překážek. Hlavní brzdou je chybějící legislativa, která by umožnila plnou autonomii strojů na polích a jejich pohyb po veřejných komunikacích. Problémem zůstává také vysoká cena technologií, která je dána tím, že zatím nejde o masovou produkci.
Česká stopa a inovace
Významnou roli v rozvoji těchto technologií hraje Technická fakulta ČZU v Praze. Její experti vyvíjejí vlastní prototypy, jako je například univerzální dron Hektor, využitelný nejen v zemědělství, ale i u záchranných složek. Studenti univerzity se navíc pravidelně umisťují na předních příčkách v mezinárodních robotických soutěžích, jako je Field Robot Event.
„Zemědělství se mění z tradičního odvětví na vysoce technologický, datově orientovaný systém,“ shrnuje Jiří Mašek. Hlavní myšlenkou zůstává dělat správné věci na správném místě, ve správný čas a se správným množstvím zdrojů tak, aby byla zachována udržitelná produkce i pro budoucí generace.
Podívejte se na celou přednášku:
