Helena Bedrnová: Móda, která nese duši

Kdybychom nahlédli do vašeho atelieru, co nového se tam právě chystá?

Právě dokončuji novou kolekci UNIQUE. Název odpovídá i úplně novému směru kterým jsem se na cestě do nové sezóny vydala. Nechala jsem se unést historií, kde jsem nacházela inspiraci při vytváření této kolekce. Hlavním tématem je ženskost a tantrická energie, ne ve smyslu spirituality, ale jako symbol životní síly, autenticity a vědomého propojení ženy se sebou samou. V kolekci se tak nově objeví korzety, korzetové košile, kabáty i detaily na sukních ozvláštněné kosticemi. Kolekci vévodí přiléhavé siluety, transparence, hřejivost a lehkost. Pohrála jsem si se zdánlivě protichůdnými kvalitami materiálů. Vedle rozevlátých poloprůsvitných šifonů a hedvábných taftů se objevuje efektní eko kůže, sametové kožešiny, elastické košiloviny i dominantní hi-tech materiály. Právě kontrast jemnosti a síly, hřejivosti a transparentnosti vytváří charakter celé kolekce.

Kdybyste měla svou kolekci popsat jen jednou větou, jak by tato věta zněla?

„Když se vnitřní síla potká s autentickou jemností, vzniká magneticky přitažlivá ženskost, která nepotřebuje nic dokazovat. Ženskost totiž není role – je to energie, kterou si dovolíme žít. A není nic krásnějšího než cítit se božsky ve svém těle v souladu se svou duší.“

Když jsme u té magické přitažlivosti. Co činí ženu nejvíce přitažlivou?

Jednoznačně její autenticita a přítomnost. Skutečně přitažlivá žena není ta, která se snaží být někým jiným. Je to žena, která je nádherná právě tím, že je sama sebou. Na nic si nehraje, je přirozená, vnímavá a umí být plně přítomná. Naslouchá druhým, ale zároveň naslouchá i sama sobě. Právě tyto kvality vytvářejí charisma, které nelze koupit ani naučit jako módní trend. A když takovou ženu obléknete do šatů, které jsou v souladu s její osobností, vznikne obraz, který fascinuje. Ne proto, že by byly šaty dokonalé, ale proto, že podtrhují její jedinečnost. Když žena, která ovládne umění oblékat svou autentickou image, se stává doslova magneticky přitažlivou. Ne proto, že na sebe upozorňuje, ale protože její vnitřní a vnější svět tvoří harmonický celek. A právě harmonie je podle mě tou nejkrásnější podobou ženské přitažlivosti.

Jaké kousky z nové kolekce by měly ženy určitě vyzkoušet?

Miluji navrhovat kabáty. Každá kolekce je pro mě příležitostí dát prostor novým střihům a liniím a tentokrát jsem vsadila na výrazně projmuté, ženské siluety v kontrastu s objemnou svobodomyslnou pohodlností. Pokud bych měla doporučit některé kousky z nové kolekce, určitě bych ženy pozvala vyzkoušet kabát s korzetovým detailem z eko kůže. Je elegantní, sebevědomý a krásně modeluje postavu. Velkou radost mám také ze sukní s korzetovými pasy. Nejenže zvýrazňují pasovou linii, ale zároveň ji velmi lichotivě tvarují a opticky zeštíhlují. Do kolekce jsem zařadila i pohodlné svetry z fantazijních pletenin, které jsem tentokrát pojala jako moderní korzetovou interpretaci. Žena se v nich cítí komfortně, ale přesto si zachovávají výrazný módní charakter. Na své si přijdou i milovnice ležérní elegance. Nově v kolekci najdou široké bermudy, volné kalhoty s manžetami, krátké flaušové bundičky s korzetovým zapínáním nebo oversize saka a kardigany s výrazně akcentovanými rameny. Celou kolekci spojuje jedna myšlenka – podtrhnout ženskou siluetu tak, aby se žena cítila krásná, sebevědomá, a především sama sebou.

Když navrhujete oblečení pro ženy, co je pro vás nejdůležitější?

Vždy, když navrhuji novou kolekci, myslím na to, že oblečení by mělo být užitečné a plnit nějaký smysl. Aby přinášelo to, co v životě hledáme: lásku, radost, pohodlí, příjemné pocity, přitažlivost, touhu, atd. Věřím, že právě tato myšlenka odlišuje mou tvorbu od ostatních, kteří jsou na trhu. Myšlenka tvořit věci s láskou. Od samého začátku procesu výroby se naše kousky rodí v příjemné atmosféře v ateliéru, kde s námi bydlí láska. Z každého kousku, který vytvoříme, se radujeme. Je to úplně jiná energie, když módě vdechujete duši. To, co si zákaznice od nás odnášejí, je tedy víc než jen šaty. Spolu s nimi k nim – nejen do jejich šatníků – putuje přesně ta láska, radost a atmosféra, ve které jsme je pro naše zákaznice vytvořili. A to je hodnota, kterou cítíte.

Jak vypadá šatník Heleny Bedrnové?

Aby to působilo tak, jak to vnímám já, řekla bych: celý můj šatník až na výjimky je božsky černý (smích). Je to asi tím, že jsem neustále mezi barevnými látkami, a tak pak nemám potřebu experimentovat s barvami. Volím jednoduchost a tu černá barva – barva vrcholné elegance – splňuje. Jinak se mi ale moc líbilo, co řekla Miuccia Prada: „Móda má smysl, když jsou lidé v dobré náladě, kdy se věci daří. Ale když musíte řešit problémy, tragédie, nemoci, módu nepotřebujete.“ Já momentálně prožívám šťastné životní období, vrátila jsem se zase k šatům, které ladí s ženskostí. Zrovna teď si užívám i outfity, které mi umožňují pohyb a radost – třeba tančit v dešti (smích). Nedávno jsem ulovila na charitativním večeru Verunky Kašákové skvělou koženou bundu od Andrejky z její kolekce Anamé. Nádherný kousek, který jsem si okamžitě oblíbila. A zrovna dnes jsem objevila v šatníku sukni z mojí předloňské kolekce, která má střapatou vizuální délku s krajkou. Baví mě propojovat různé oděvní součásti a tvořit nové kombinace. A ano, jsou i dny, kdy módu nepotřebuji. Ale těch je naštěstí v mém životě hodně málo.

Jak souvisí sebehodnota ženy s jejím oblékáním?

Myslím, že sebehodnota a oblékání spolu souvisejí mnohem víc, než si uvědomujeme. Sebehodnota ženy se nepozná podle toho, co má žena na sobě. Pozná se podle toho, jakou hodnotu sama sobě přisuzuje. Oblečení je pak jen jejím tichým podpisem. To, jak se oblékáme, je totiž forma neverbální komunikace. Každý den svým vzhledem vysíláme zprávu nejen okolí, ale i sami sobě. Žena s vysokou sebehodnotou se neobléká proto, aby získala potvrzení své hodnoty od druhých. Obléká se proto, že si sama sebe váží. Péče o sebe je pak projevem zdravé úcty k sobě samé. Naopak ženy, které o své hodnotě pochybují, často skrývají svou osobnost za oblečení, nebo se naopak bojí zazářit. Věřím, že krásné šaty samy o sobě sebevědomí nevytvoří. Když se ale vnější obraz propojí s jejím vnitřním světem, vznikne harmonie. A právě z ní se rodí přirozená elegance, sebejistota i magnetická přitažlivost. Každé ráno, kdy se znovu oblékáme je tak bez nadsázky novou příležitostí tvořit život, který je v souladu s tím, kým skutečně jsme.

Jste nejen návrhářka ale také koučka. Jaká témata osobního rozvoje byla v poslední době u vás aktuální?

Život mě nejvíce prověřil ve dvou tématech – hranice a odpuštění. Pochopila jsem, že odvaha začíná tím, že se ukážeme a necháme se vidět. Znovu jsem si připomněla, že ve chvíli, kdy v nějakém vztahu cítíme, že nám dlouhodobě bere energii místo toho, aby ji přinášel, je čas položit si jednoduchou otázku: Co s tím udělám já? Hranice totiž nevypadají jako: „Ty se ke mně takhle chovat nebudeš!“ Hranice zní spíš: „Já už nedovolím, aby se se mnou tímto způsobem zacházelo.“ Je to velmi jemný rozdíl, ale mění úplně všechno. Přestáváme čekat, až se změní ten druhý, a začínáme jednat v souladu sami se sebou. Stejně vnímám i odpuštění. Neberu ho jako omlouvání toho, co se stalo. Pro mě je odpuštění darem který dáváme především sami sobě.  Přijmout, co se stalo, vzít si z toho poznání a dovolit si svobodně jít dál: pustit se. Neodpouštíte totiž druhému za to, co vám udělal. Odpouštíte především sami sobě, že jste si tuto situaci nebo tohoto člověka pustili do svého života. Tento vědomý postoj mi dává pocit svobody a utvrzuje mě v tom, že jsem tvůrcem svého života a toho, co v něm prožívám. A to mi připomíná, co říká Paulo Coelho: „Když říkáte ANO druhým, ujistěte se, že zároveň neříkáte NE sami sobě.“

Jaké téma vás v poslední době nejvíce zaujalo?

Ticho, ve kterém obrátíte pohled do sebe a objevíte zázraky. Klid a ticho. Klid a ticho nejsou ztracený čas, je to investice.

Když se řekne svoboda, co se vám vybaví?

Když cítíte svobodu zpochybňovat myšlenky, které s vámi nesouzní, pak opravdu žijete ve svobodě. Pořád mám na paměti, že štěstí spočívá ve svobodě a svoboda v odvaze. Takže pokud v něco věřím, beru na sebe zodpovědnost za to, čemu věřím – a to mi dává sílu a odvahu za tím jít. A tohle mi zase připomíná jeden krásný citát Hemingwaye: „Odvaha je milost pod tlakem.“

Jaké zajímavé téma by mohlo naše čtenářky zaujmout?

Ticho, ve kterém obrátíte pohled do sebe a objevíte zázraky. Klid a ticho. Klid a ticho nejsou ztracený čas, je to investice. A pak také zajímavé téma jako je třeba manifestace záměru a lpění. Když se v našem životě opakují některé situace stále znovu a znovu dokola jako ohraná deska, pak si můžeme být jisti, že na něčem lpíme. Lpění znamená uvíznutí v emocionální smyčce, kde se naše touha po něčem nebo po někom mění v nezdravou připoutanost – tedy lpění. A to je energie, která neskutečně vyčerpává a oslabuje. Pokud na něčem lpíme, pak si bohužel paradoxně naše tělo vytvoří v důsledku mnoha opakování návyk. Já tomu říkám zlozvyk. A návyk vytvoří závislost. Jsme tedy závislí na něčem, co odporuje tomu, co si ve skutečnosti přejeme. A tak se stane, že můžeme být nesmyslně závislí třeba na opakovaných hádkách s partnerem, i když si ve skutečnosti přejeme láskyplný a pohodový vztah. Ráda používám při své práci s klienty metodu EFT – techniku emoční svobody, díky které se dají emocionální smyčky skvěle zpracovat. Namísto sevření, úzkosti, kontroly a strachu postupně tvořit emocionální čistotu a klid. Tělo se naučí, jak se nově cítit. Začnete si místo zlozvyků (cítit se zle) vytvářet dobrozvyky (cítit se dobře). Manifestujete si vědomý záměr – skutečné přání, které je v souladu se smyslem vašeho života. Manifestace je o lehkosti, sladění se s pocitem a absolutní důvěře. Víte, co chcete, cítíte to a pak to pustíte – necháte věci dít se. S nadsázkou říkám: „Když si něco strašně moc přeješ, tak se toho vzdej.“

Jaký pohled na vztahy nebo emoce vás v poslední době zaujal natolik, že by mohl obohatit i naše čtenářky?

Napadá mě toto. Je to na zamyšlenou: „Pokud nám někdo chybí, ve skutečnosti nám nechybí konkrétní osoba, ale způsob, jakým si přejeme být milováni nebo přijímáni. Pokud si tohle uvědomíme, přestaneme jednat z místa nedostatku a začneme jednat z místa hojnosti.“

Napadá vás ještě něco, co bys chtěla čtenářkám vzkázat?

To, že citlivost není slabost. Je to téma ke zpracování – a to, jak s ní naložíte, rozhodne, jestli vás vaše citlivost osvobodí, nebo uvězní.

Na jakou skvělou otázku bychom si měly odpovědět každý den?

Je jich určitě mnoho. Ale tuhle mám ráda: „Jaká jedna věc, kterou dnes udělám, způsobí, že si budu zase o něco víc vážit sama sebe?“

Máte na ni odpověď?

Napíšu sama sobě vzkaz: „Mám ráda svoji minulost, ale to neznamená, že si ji musím vzít na svoji novou cestu.“

A co jste objevila?

Znovu se mi potvrzuje, že vnitřní práce sama na sobě má velký smysl. V tichu, s obrácenou pozorností do sebe, je možné nalézt programy, které nám už neslouží. Objevit útržky příběhů, které jsme prožili a které v nás zanechaly bolavé stopy. A díky nahlédnutí do nevědomí odhalit souvislosti, které nás ovlivňují způsobem, který s námi už nesouzní. Prostě pustit to, co nás trápí. Ukončit působení starých příběhů, které v našem životě již dávno skončily. A pak se stane ten zázrak: „Přestáváte opakovat to, co vás bolelo, a začínáte vytvářet něco nového, co si zasloužíte.“

Jak to můžeme v realitě udělat?

Klíčové je zvolit sebe jako prioritu a rozhodnout se ke změně toho, co už neodpovídá vaší pravdě. Někde jsem nedávno slyšela toto moudré přirovnání: Představte si svůj svět jako otevřený dům, do kterého prší, je v něm zima, chodí si do něj kdekdo – lidé s různými myšlenkami a náladami. A pak jiný svět, kdy zavřete dveře a uvnitř svého prostoru si uklidíte, zapálíte svíčky, vytvoříte světlo a teplo. V tom prvním světě jste obětí, a v tom druhém tvůrcem. Abyste se posunuli, je potřeba něco starého rozbít a na těch základech postavit něco nového. Platí: Změň návyk a změníš příběh. To je ostatně první krok k osobní svobodě.

Kde hledáte inspiraci pro svou práci?

Naučila jsem se nehledat ale nechat přicházet. Libí se mi způsob prožívání života tak, že ho pozorujete, necháváte se životem inspirovat. Moje tvorba odráží můj život, to, co prožívám a to, jak se cítím. Životní období, ve kterém se nacházím právě teď je naplněné láskou, vděčností radosti a pocitem štěstí. Neznamená to, že je všechno zalité sluncem. Život přináší i náročné chvíle. Rozdíl je v tom, že když si své štěstí osvobodíte není už závislé na okolnostech ani na tom, co se právě děje. Mohu se tak radovat každý den z malých i velkých věcí. Když mě něco rozesmutní, dovolím si být smutná. Ale hluboko uvnitř ve mně zůstává důvěra, že život je přece jen veliký a krásný a že všechno v něm má svůj smysl. Právě tato důvěra mi dává sílu jít dál i ve chvílích, kdy se mi nedaří. Moje touha objevovat mystérium, které lze žít tady na zemi nadpozemským způsobem je obrovská. A k tomu všemu mi pomáhá můj úhel zaměření na to, co se daří, na to, co jde snadno a lehce. Říkám tomu, že surfuji po proudu. A právě z tohoto proudu vzniká i moje tvorba.  Každá kolekce je tak otiskem mého života a každé životní období se do ní tiše propíše.

Sociální sítě, filtry, tlak na výkon i věk. Jak si v dnešní době udržet zdravý vztah sama k sobě?

Já si myslím, že žijeme v nádherné době. Nikdy předtím neměly ženy tolik možností, jak o sebe pečovat, vzdělávat se, tvořit svůj styl, rozvíjet svou osobnost i vztahy. Vnímám to jako obrovský dar. Sociální sítě jsou podle mě jednou z mnoha forem inspirace. Mohou nám ukázat nové nápady, krásu, kreativitu i zajímavé osobnosti. Otázkou ale není, co vidíme kolem sebe. Otázkou je, jaký vztah máme sami k sobě.

Autenticitu si zachováme ve chvíli, kdy přestaneme hledat potvrzení své hodnoty venku a začneme ji nacházet uvnitř sebe. Inspirace je krásná, pokud podporuje naši jedinečnost. Ve chvíli, kdy nás nutí být někým jiným, ztrácíme sami sebe. Já jsem se naučila dívat se na svět s velkou vděčností. Co by naše babičky daly za všechny možnosti, které dnes máme? Kvalitní kosmetiku, estetickou medicínu, přístup ke vzdělání, cestování, osobnímu rozvoji nebo možnost svobodně tvořit svůj život. Proto sociální sítě nevnímám jako problém, ale jako příležitost trénovat vlastní integritu. Každý den si můžeme zvolit, čemu dáme svou pozornost a čím se necháme inspirovat. A myslím, že ve chvíli, kdy žena objeví svou vlastní hodnotu, přestane se srovnávat. Protože pochopí, že „Srovnávání je zlodějem radosti.“ a jejím úkolem není a nikdy nebylo být jako někdo jiný. Jejím úkolem je stát se tou nejlepší verzí sebe sama.

Je věk v módě opravdu důležitý, nebo mu přikládáme větší význam, než ve skutečnosti má?

Nedávno mě zaujala tato myšlenka: „Kdyby vám nikdo neřekl, kolik vám je let, kolik byste si mysleli, že vám je?“. Podle čeho byste svůj věk poznali? Podle toho, jak se cítíte, jak milujete, tvoříte a těšíte se ze života? Jaký věk má váš úsměv, vaše radost, vaše energie nebo chuť tvořit? V módě je mnohem důležitější než věk osobnost a energie, kterou žena vyzařuje. Myslím, že skutečný věk nás dostihne až ve chvíli, kdy přestaneme snít a zvědavě objevovat nové věci. Dokud se těšíme na to, co život přinese, ztrácí věk svou moc a stává se jen časovou stopou našeho příběhu.

Může se žena svůj styl naučit, nebo ho musí mít jednoduše v sobě?

Jsem přesvědčená, že styl se dá naučit. Přesněji řečeno – dá se vědomě vytvářet a kultivovat. Každá žena v sobě svůj styl už má. Jen ho třeba ještě neumí vyjádřit. Moje práce spočívá v tom, že ženě pomáhám objevit a zvýraznit to, kým už je, a přenést její osobnost do způsobu oblékání. Styl totiž není kopírování trendů. Je to způsob, jak beze slov vyjádřit svou osobnost. Skutečný styl vzniká ve chvíli, kdy žena začne rozumět sama sobě. Je to určitá forma sebepoznání. Když žena pochopí sama sebe, najednou začne intuitivně cítit, co je s ní v harmonii. Co podporuje její přirozenost, charisma a autenticitu. Styl není otázka věku ani trendů. Je to cesta k vlastní identitě. Podle toho, jak je žena mnohostranná, může nosit i několik stylů. Jinak se obléká do práce, jinak na společenskou událost, jinak ve volném čase. Důležité je, aby ve všech těchto podobách zůstávala sama sebou. Při tvorbě stylu pracuji s pravidlem harmonie. Vždy říkám, že to, co vidíte při pohledu do zrcadla – tvary, barevnost, kontrasty, struktury i proporce – by mělo nacházet svůj odraz také v oblečení. Právě z těchto základních elementů vzniká autentická image.

Vaše oblíbené motto?

„Život není o tom čekat na krásné okamžiky. Je o tom naučit se je vytvářet.“

 Myšlenka, která vás v poslední době zaujala?

„Jeskyně, do které se bojíte vstoupit, ukrývá poklad, který hledáte.“ – Joseph Campbell

A váš oblíbený citát?

„Nemusíš vidět celé schodiště, stačí udělat první krok.“ - Martin Luther King Jr.

www.helenabedrnova.com
www.modain.cz
Instagram: helenabedrnovadesign

• Další aktualita