Helena Bedrnová má vytříbený styl, který inspiruje

Co pro vás představuje móda?

Móda pro mě představuje způsob sebevyjádření. Umožňuje nám vyprávět náš příběh podle toho, jak vidíme samy sebe a dokáže vyprávět i naše představy o sobě, to, co bychom si přály, aby viděl náš okolní svět, ve kterém se pohybujeme. Móda má úžasnou schopnost určit náš status, měnit náladu, ukázat jedinečné části našich osobností v tom nejlepším světle. S módou můžeme být za elegantní dámu, sportovní holku, romantickou vílu, stylovou kočku... Když milujeme módu, móda miluje nás. Mluví za nás, i když my mlčíme, ať už si to přejeme nebo ne.

Co vás motivuje při navrhování nové kolekce?

Britský módní designér John Galliano říká, že skicuje siluetu pocitu ještě předtím, než vůbec střihne do látky.  Mám to podobně, když skicuji nové modely zároveň si představuji, jaký dojem šaty vytvoří až je poprvé oblékne modelka, která se postaví před objektiv fotografky při prvním focení kolekce. Vždy mě motivuje představa toho, jak prostřednictvím fotografie získá můj návrh zase úplně jiný rozměr. Těším se na okamžik, kdy fotografie vdechne novým šatům duši. Vždy myslím na to, že šaty jsou nápad, fotografie je nálada a kolekce je příběh. To vše dohromady pak věřím, že bude inspirací pro ženy, pro které jsem kolekci vytvořila.

Prozradíte, jaký příběh bude vyprávět vaše nová podzimní kolekce?

V době, kdy jsem kolekci připravovala jsem atelier stěhovala do nových prostor. Opouštěla jsem vše staré a nepotřebné. Brala jsem do ruky každý střih, šablonu, látku. Hodiny jsem trávila svou „minulostí“, která mi našeptávala, co z ní mohu použít, co recyklovat, upcyklovat, co by mohlo, obrazně řečeno, jak pták Fénix znovu vzlétnout z popela. Příběh nové kolekce vychází z reality, napovídá, že odráží proces transformace, který se promítá do mé tvorby a mohl by znít asi takto:

Nová podzimní kolekce „La Fabrica“ v duchu postindustriálního romantismu vznikla v tichu opuštěného industriálního prostoru tam, kde rezavé kovové šatní skříňky a opadávající omítka rozehrály akt znovuzískání. Patina minulosti ulpěla na každém povrchu, od odlupujících se barev až po zapomenuté šicí stroje. A v tomto prostředí se zrodila i třeba smaragdová krajka, která přechází v objemnou saténovou sukni, která se při fotografování dotýkala popraskaného betonu, jako by sbírala prach zapomenutých příběhů. Nebo kašmírové kabáty, které se noří do rozptýleného světla proudícího skrze popraskané tabulky v oknech, mnišské, a přitom smyslné. Podzimní paleta barev černého uhlí, hnědého rezu a tmavě zeleného mechu přináší magnetické napětí mezi syrovostí a něhou, smyslnou ženskostí a jednoduchostí geometrie.

Kdy se můžeme na novou podzimní kolekci těšit?

Kolekce „La Fabrica“ bude poprvé představena prostřednictvím série módních přehlídek na mezinárodním veletrhu Styl & Kabo v Brně v srpnu. Po týdnu na veletrhu pak bude k dispozici v showroomu mé pražské oděvní Galerie.

V časopise FASHION ZOOM jste tvořila styling pro nový koncept „ART IN FASHION “. Jak vznikl nápad uskutečnit tento foto seriál?

Miluji spolupráci s fotografkou Věrou Vernerovou. Vždy, když tvořím, myslím na to, jak nádherné to bude až šaty oblékne modelka, postaví se před objektiv a začneme společně s fotografkou tvořit scénu pro zachycení modelu na fotografii. Nedávno jsem stěhovala archiv, kde jsem našla spoustu modelů z autorských kolekcí, které lze použit pro ztvárnění uměleckých fotografií. Zároveň je neustále velká poptávka po společenských a svatebních šatech. Proto vznikl nápad propojit oděvní originály se zajímavými kousky oděvů a vytvořit pro čtenářky Fashion Zoomu inspiraci formou umělecké fotografie, s tím, že modely bude i možné si pro různé společenské události, u nás v Galerii v Praze 1, ve Spálené ulici 21, zapůjčit.

Co vás na módě nejvíc baví?

Nedávno jsem četla rozhovor s Evou Herzigovou v českém Vogue a zaujalo mne, jak na jednu z otázek: „Kdybyste mohla resetovat módní průmysl, kde byste začala?“ odpověděla Eva toto: „Udělala bych všechno menší. Méně přehlídek – dvakrát do roka. Menší týmy. Využívala bych „architekturu“, co už existuje. Dnes je u focení třeba padesát lidí – dřív byli čtyři. V šedesátých letech si modelky dělaly vlasy, make-up i styling samy. V jednoduchosti je větší kreativita. Myslím, že to by módu vrátilo zpět k duši.“ Když jsem tohle četla, uvědomila jsem si, že my pracujeme v malých, dvou až čtyřčlenných, týmech, často s minimální produkcí a to, co nás na tom baví je právě kreativní svobodný proces tvoření. Takže vlastně vracíme módu zpět k její duši. A to mi dává velký smysl.

Jste optimistka, poradíte čtenářkám, jaký je tvůj recept na vnitřní klid a optimismus?

Naučila jsem se, že pokud si přeji zdraví soustředím se na vše, co zdraví prospívá. Pokud si přeji, aby se mi v životě dařilo, soustředím se na prosperitu. Pokud si přeji být šťastná, soustředím se na prospěšné pozitivní myšlenky. Když přichází nějaké rozhodnutí, které mám udělat, kladu si vždy otázku: „Prospěje toto rozhodnutí mému zdraví, prosperitě, pocitu mého klidu? Vycházím vždy z toho, že: „Jsme to, na co myslíme."

V tomto duchu mne inspirují slova z knihy Ley Paulínové: „Namaluj čerta na zeď, on se ti tam objeví. Namaluj anděla na zeď, on se ti tam objeví.“

Také si myslíte, že věk je jen číslo?

Já se spíše přikláním k tomu, že není důležité kolik vám je let, ale jak kvalitní život ve svém věku žijete.

Kdybyste měla poradit ženám jen jednu věc, kterou vás život naučil, jaká by to byla?

Celé dětství a dospělost jsem hodně sportovala. Myslím, že sport mě naučil se nevzdávat i ve chvílích, kdy se nedaří. Když jsem ale v životě procházela „údolím stínů“ naučila jde se i to, že v některých situacích je velké štěstí určité věci vzdát, jednoduše opustit to, co vás ničí, co vám dlouhodobě bere energii. Takže bych ženám poradila asi toto: „Když máte vizi tak to nevzdávejte, i když máte strach a nevidíte světlo na konci tunelu, opravdu nikdy to nevzdávejte. Protože jen to je ztraceno, co samy vzdáme. A naopak pokud nemáte vizi, tak to s klidnou duší co nejdříve vzdejte. Jak říká Dale Carnegie: „Bože dej mi vyrovnanost, abych se smířil s věcmi, které nezměním, odvahu změnit věci, které změnit jdou a moudrost, abych je od sebe rozeznal.“

Myšlenka, která vás v poslední době zaujala?

Naposledy mne zaujala myšlenka autora knih o osobním rozvoji Jamese Lee Valentina, připomíná mi, že ten rozhodující den je dnes, právě teď máme svůj život ve svých rukou. Uklidňuje mě, že to, co se nám kdy nepovedlo můžeme svým novým rozhodnutím změnit. Je to tato myšlenka:

"Hladinu vašeho úspěchu neurčuje nic z toho, co se vám kdy v minulosti stalo. Určují je vaše současná rozhodnutí a každé další rozhodnutí v budoucnu." - James Lee Valentine.

Víte už čemu se teď budete věnovat?

Potřebuji si odpočinout po náročném období, kdy jsem za posledních půl roku neměla skoro žádné osobní volno. Ráda bych se teď více věnovala osobnímu životu. V souvislosti s tím mě napadá jeden krásný citát: 

"Možná láska spočívá v tom, že tě jemně dovedu zpátky k tobě samotnému. Ne k tomu, kým tě chci mít, ale k tomu, kým opravdu jsi." - Antonie de Saint-Exupéry.

Vaše oblíbené motto?

Začni, kde jsi. Použij, co máš. A dělej, co dokážeš.