Tři cesty pro oční optiku. Kterou se vydá v éře umělé inteligence?
18. března 2026 / 13:46
Podobně jako chytré hodinky transformovaly hodinářský průmysl, i chytré brýle s integrovanou AI promění obor oční optiky. Online přenášená přednáška Sébastiena Brusseta ze SILMO Academy v rámci OPTA FORA vysvětlila, jaké hrozby, ale i výzvy a nové příležitosti optikům přináší nástup AI a chytrých brýlí.
Sébastien Brusset je oční optik s 30 lety zkušeností, od roku 2018 pracuje pro pařížský veletrh SILMO jako konzultant pro budoucnost oboru a je předsedou expertního výboru SILMO Next, jehož cílem je monitorovat a předvídat vývoj optického průmyslu. Ve své přednášce pro účastníky veletrhu OPTA zdůraznil nutnost transformace profese očních optiků a optometristů v souvislosti s nástupem chytrých brýlí a umělé inteligence. Podle něj již nejde o to, zda tyto technologie přijdou, protože se v populaci už začaly uchycovat, ale spíše o to, jak se k nim odborníci postaví a jak tato změna ovlivní jejich každodenní praxi.
Chytré brýle představují širokou kategorii produktů, od audio brýlí s hlasovými asistenty přes terapeutické pomůcky pro zrakově postižené až po zařízení s integrovanou umělou inteligencí, která v reálném čase zpracovává informace z okolního prostředí. Přestože první pokusy jako Google Glass sahají do roku 2010, teprve současná umělá inteligence je faktorem, který zásadně mění způsob, jakým lidé vnímají a používají brýle. Klíčová inovace spočívá v tom, že AI se stává centrem našeho digitálního života a brýle jsou pro ni ideálním rozhraním. Díky kamerám a senzorům „vidí a slyší“ přesně to, co nositel, což umožňuje poskytovat personalizované a kontextuální informace v pravý čas.
Sébastien Brusset v této souvislosti zmínil analogii s chytrými hodinkami, které byly zpočátku vysmívány jako pouhé kalkulačky a na trhu se prosazovaly jen pomalu. Zlom a následný masivní komerční boom nastal až ve chvíli, kdy do nich výrobci integrovali zdravotní senzory a funkce pro monitoring zdravotního stavu, čímž začaly vážně konkurovat tradičním hodinkám. Podobný vývoj se očekává u chytrých brýlí – jakmile začnou poskytovat relevantní zdravotní data, trh exploduje. Celosvětový trh s chytrými brýlemi by mohl do roku 2030 dosáhnout hodnoty přes 8 miliard dolarů, což je konzervativní odhad. Pokud se naplní předpoklady, že tato zařízení v budoucnu nahradí chytré telefony, bude to daleko více.
Nástup chytrých brýlí přináší riziko kanibalizace přibližně 30 % trhu klasických brýlí, ale zároveň otevírá prostor pro nové zákazníky, kteří korekci nepotřebují a pořídí si brýle čistě kvůli chytrým funkcím. Role optika se v tomto novém systému musí změnit z prodejce zboží na odborného průvodce novou technologií. Chytrá zařízení totiž ovlivňují přesně ty oblasti, kterými se optici již zabývají – vidění, pozornost, zrakovou únavu nebo intenzivní používání displejů. Optici jsou navíc nejvhodnějšími kandidáty pro řešení etických otázek spojených s ochranou soukromí při používání kamer a poradenství ohledně volby vhodných funkcí. Pokud oční optika jako obor zůstane pasivní, hrozí, že velcí technologičtí hráči budou produkty distribuovat přímo koncovým spotřebitelům, čímž dojde k narušení tradičního vztahu mezi odborníkem a klientem.
Profese oční optiky má podle Sébastena Brusseta před sebou tři možné cesty: buď nedělat nic a nechat si diktovat pravidla velkými řetězci, případně zvolit individuální nesystematický přístup, kdy si každá optika bude řešit své partnery a produkty sama, nebo se sjednotit na kolektivním a strukturovaném rámci pro prodej a servis těchto zařízení. Právě třetí cesta je považována za jedinou životaschopnou pro zachování síly oboru, ačkoliv bude vyžadovat radikální změnu byznys modelů. Zatímco marže u tradičních obrub se pohybují až kolem 80 %, u elektroniky klesají k úrovni 7–10 %, což vyžaduje nové pojetí služeb, včetně správy životního cyklu baterií a aktualizací softwaru.
V závěru přednášky francouzský odborník zdůraznil, že cílem není vybrat si mezi tradicí a pokrokem, ale stát se spojovacím mostem, který tyto světy propojí ve prospěch nositele. Chytré brýle by podle něj neměly definovat budoucnost oční optiky a nahrazovat její služby. Profese oční optiky musí nadále zůstat hnací silou, být v centru této revoluce a mít nad vývojem kontrolu. Oční optici musí zůstat garantem zdravého zraku zákazníků a aktivně reagovat na příchod inovací. V digitální éře budou mít novou důležitou roli poradců a průvodců novými technologiemi. Proto bude potřeba upravit vzdělávací programy, hodně se toho naučit, změnit byznys modely. Zkrátka: profese oční optiky se stejně jako další musí přizpůsobit změnám, které přicházejí, uzavřel Sébastien Brusset.
Fotogalerie
