Sněm Svazu průmyslu na MSV ukázal cestu k inovacím a investicím
8. října 2026 / 8:40
Český a evropský průmysl stojí na křižovatce. Znalosti, špičkové technologie i nápady tady máme, avšak přílišná regulace, drahé energie a pomalé schvalovací procesy brzdí naši schopnost konkurovat globálním velmocem. Na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR v Rotundě brněnského výstaviště proto zástupci byznysu a státu otevřeně debatovali o tom, co je nutné okamžitě změnit doma i na evropské úrovni.
Česká ekonomika se po náročných letech sice nadechuje a roste zhruba dvouprocentním tempem, avšak dosavadní model postavený na levné práci a subdodávkách naráží na své limity. Evropská unie celkově ztrácí tempo, zaostává za Spojenými státy a čelí obrovskému tlaku z Číny, která již dávno nevyrábí jen levné zboží, ale diktuje tempo v kvalitě, rychlosti a robotizaci. Jak na Sněmu zdůraznil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, Česko proto už nemůže vyhrávat pouhým množstvím. Musíme zvyšovat hodnotu každého produktu a v klíčových technologiích se stát obtížně nahraditelnými. Zásadním krokem je přechod od subdodávek k vlastním výrobkům, značkám a moderním technologiím. Dokazuje to ostatně i příběh zakladatele společnosti Prusa Research Josefa Průši, který byl na Sněmu oceněn jako Osobnost průmyslu 2026 za to, že dokázal vybudovat globální technologickou značku.
Abychom nezaostávali, definoval Svaz průmyslu šest nezbytných kroků vlády. V prvé řadě jde o dostupné energie, což obnáší pokračující tlak na jejich nízké ceny, reformu systému emisních povolenek a zajištění speciálních tarifů pro energeticky náročný průmysl. Neméně důležité jsou rychlé investice a stavby, kde je klíčová podpora nového stavebního zákona, jednoho povolení a masivních investic do strategické infrastruktury. Budoucnost země se navíc neobejde bez reformy státu namísto zvyšování daní, tedy provedení hlubokých změn ve veřejné správě, digitalizaci a zdravotnictví dříve, než se přistoupí ke zvýšení daňové zátěže. Dalším pilířem jsou vlastní inovace a technologie skrze propojení výzkumu, umělé inteligence, robotiky a obranného průmyslu do reálné průmyslové praxe. Vzhledem k demografickému vývoji a nástupu AI bude nezbytný také masivní reskilling, který během několika let zajistí přeškolení zhruba jednoho milionu pracovníků. V neposlední řadě je nutné zastavit pokles státní podpory vědy a výzkumu a její větší zaměření na měřitelné výsledky.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vnímá řadu navržených kroků pozitivně. Ministr Karel Havlíček na navazující tiskové konferenci ocenil, že zástupci byznysu pozitivně hodnotili kroky vlády v oblasti energetiky či stavebního zákona, a přislíbil, že si zejména podněty týkající se podpory výzkumu a vývoje vezme k srdci.
Vedle premiéra a pěti ministrů české vlády letošní sněm přivítal také velmi vzácné zahraniční hosty, kteří do debaty vnesli silný evropský rozměr. Ten se nesl v duchu boje proti kumulativní regulatorní zátěži. Podle zástupců byznysu – včetně prezidenta BusinessEurope Macieje Wituckiho – nemůže Evropa řešit nedostatek konkurenceschopnosti tím, že bude produkovat stále nové a složitější právní předpisy. Firmy dnes tráví obrovské množství času reportováním namísto inovací, a proto evropský unijní trh potřebuje skutečnou deregulaci, ochranu před neférovou globální konkurencí, posílení jednotného trhu a důraz na to, aby se evropský výzkum dokázal rychle přetavit v průmyslovou sílu. Jak zaznělo v závěru setkání, úspěch se nemá měřit počtem nových strategických balíčků, ale tím, zda firmám v praxi reálně ubyly povinnosti a náklady.
Evropský rozměr Sněmu podtrhla závěrečná debata prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje s francouzským ministrem průmyslu Sébastienem Martinem. Diskutovalo se především o tom, kde musí Evropa jednat nejrychleji a jak mohou velké průmyslové ekonomiky spolupracovat na vytvoření lepších podmínek pro investice a rozvoj nových technologií.
Na evropské úrovni se debata nesla v duchu boje proti kumulativní regulatorní zátěži. Podle zástupců byznysu – včetně prezidenta BusinessEurope Macieja Wituckiho – nemůže Evropa řešit nedostatek konkurenceschopnosti tím, že bude produkovat stále nové a složitější právní předpisy.
Firmy dnes tráví obrovské množství času reportováním namísto inovací. Evropský unijní trh proto potřebuje skutečnou deregulaci, ochranu před neférovou globální konkurencí, posílení jednotného trhu a důraz na to, aby se evropský výzkum dokázal rychle přetavit v průmyslovou sílu. Jak zaznělo v závěru setkání, úspěch se nemá měřit počtem nových strategických balíčků, ale tím, zda firmám v praxi reálně ubyly povinnosti a náklady.
Evropský rozměr Sněmu završila debata prezidenta Svazu průmyslu Jana Rafaje s delegovaným ministrem průmyslu Sébastienem Martinem. Zaměřila se na to, kde musí Evropa jednat nejrychleji a jak mohou velké průmyslové ekonomiky spolupracovat na vytvoření lepších podmínek pro investice a rozvoj nových technologií.
Šlo o širší otázku: zda Evropa dokáže své silné vědecké a výzkumné zázemí proměnit také ve firmy, průmyslové využití a globální technologické lídry.
