Veronika Hankocyová: Motorky mi vzaly hodně, ale daly mi ještě víc

9. ledna 2026  /  15:00

Být ženou v motorkářském světě znamená neustále balancovat mezi respektem, výkonem a vlastní identitou. Veronika Hankocyová, známá česká závodnice, o tom ví své. Při natáčení promo videa pro Motosalon otevřeně mluvila o výzvách, pádech i radosti, kterou jí život na dvou kolech přináší.

Moyklové závody jsou podle ní stále především mužským světem. Prosadit se v něm není jednoduché a ženy to rozhodně nemají „zadarmo“, jak si někteří myslí. „Na první pohled to může vypadat, že máme v některých věcech výhodu, třeba při shánění financí. Realita je ale úplně jiná. Každý úspěch je tvrdě vydřený,“ říká Veronika bez příkras.

Silným tématem rozhovoru byl i nedávný vážný pád, který patří k nejhorším v její kariéře. Zkušenost, kdy doslova „utekla hrobníkovi z lopaty“, v ní zanechala hlubokou stopu. Přesto – nebo právě proto – zůstává překvapivě pozitivní. „Beru to jako zázrak. Uvědomila jsem si, jak strašně jsem ráda, že žiju. I když bych tu zkušenost samozřejmě raději neměla, věřím, že mě to jako člověka posunulo,“ přiznává. Strach podle ní nenahradil, spíš proměnil v hlubší respekt – k motorce, k trati i k sobě samé.

Na otázku, která motorka je její srdeční záležitostí, odpovídá s úsměvem i určitou dávkou emocí. Závodní stroj, na němž havarovala, v ní vyvolává rozporuplné pocity, ale láska k šestistovkám a kategorii Supersport zůstává. Právě tam se cítí doma a tam také stále směřuje její závodní srdce.

Silné poselství má Veronika i pro ženy, které o vstupu do motosvěta teprve uvažují. „Je důležité mít ostré lokty, ale neztratit samu sebe. Nemusíme si hrát na chlapy ani se schovávat za to, že jsme ženy. Nejlepší je dělat věci naplno, s přesvědčením, a ne kvůli fotce na Instagramu,“ vzkazuje budoucím jezdkyním, mechanikům i všem, které láká svět benzínu a adrenalinu.

A proč by podle ní lidé neměli chybět na Motosalonu? Pro Veroniku je to srdeční záležitost a symbolický start nové sezony. „Dřív jsem sem chtěla jezdit zásadně na motorce, v plné výstroji. Dnes je to hlavně o setkávání – s fanoušky, přáteli a lidmi z branže, které přes zimu nevidím,“ uzavírá s tím, že návrat do sedla po zranění bere postupně a s pokorou.

Jedno je ale jisté: její nadšení, upřímnost a chuť jít dál jsou nakažlivé. A právě takové příběhy dělají z Motosalonu víc než jen přehlídku strojů – místo, kde se potkávají skutečné emoce a lidé, kteří pro motorky žijí.