Ondřej Sokol: Na skútru jsem poprvé dojel do divadla. A od té doby z něj neslezl
8. ledna 2026 / 8:45
Herec, moderátor a režisér Ondřej Sokol se stal tváří veletrhu Motosalon 2026 a při natáčení promo klipu vznikl i nečekaně otevřený rozhovor. Mluví v něm o skútrech jako ideálním dopravním prostředku, o radosti z práce i o tom, proč je pro něj divadlo stále základ – s humorem, nadhledem a bez přetvářky.
Jaký máš vztah k motorkám a proč jsi přijal nabídku stát se tváří Motosalonu?
Motorky… vlastně dobrý. Já jsem spíš skútrista. Na skútru jsem poprvé v životě dojel do divadla a od té doby jsem z něj neslezl. V Praze je to spása – kolony neřešíš, zaparkuješ kdekoliv a máš pocit svobody. A Motosalon? To je přesně ten svět, který je mi sympatický – technika, vášeň, emoce a trochu punku.
Jak ses ke skútru vlastně dostal?
Úplnou náhodou. Syn chtěl v šestnácti jezdit na padesátce, koupil jsem ji, ale jeho máma mu to zakázala. Skútr stál před barákem, já potřeboval rychle do divadla, Praha byla ucpaná… tak jsem nasedl. Poprvé v životě. Dojel jsem, přežil jsem – a bylo rozhodnuto.
 |  |
Kolik skútrů máš dnes?
Tři. Dvě bílé Hondy a jednu černou Vespu. Nevybírám si je podle nálady, spíš naopak – podle toho, na čem jedu, pak zjistím, jakou mám náladu. (smích)
Nedávno skončil seriál Vraždy v kraji a měl velký ohlas. Překvapilo tě to?
Upřímně ano. Já už jsem se odnaučil úspěch předpovídat. Kdybych to uměl, televize by mě platily jen za odhady. Tenhle žánr jsem nikdy předtím nedělal, je to takový „light crime“, spíš britský styl. Ale říkal jsem si, že když se povede udělat něco chytrého, civilního a lidského, mohlo by to fungovat. A zdá se, že fungovalo.
Chystá se pokračování?
Ano, druhá řada je v plánu. Kdy přesně se začne točit, to ví moje žena líp než já. Já žiju tak maximálně týden dopředu, ale mluví se o jaru.
Kromě herectví jsi moderátorem pořadu Lovci. Nedávno se mezi lovce zařadil i Libor Bouček. Jaký je?
Libor je neuvěřitelný. Ale myslím, že mu teprve teď začíná docházet, do čeho se to pustil. (smích) V Lovcích je to totiž krutý – soutěžící může udělat chybu a nic se neděje, ale u lovců se každá chyba počítá. To je stres jak blázen. Libor to zvládá výborně, je profík, ale vidím na něm, jak před natáčením kamenní.
Pořad běží už hodně dlouho. Nezevšedněl?
Myslím, že teď běží osmá řada… a doufám, že to není osm let. (smích) Ale pořád nás to baví. Soutěžící jsou chytřejší, hra se vyvíjí a nutí tě být pořád ve střehu.
Co tě čeká v nejbližší době pracovně?
Lovci, druhá řada Vražd v kraji, pak pohádka – pokračování Krakonošova tajemství. Na to se hodně těším. A zase půjdu do divadla. Měl jsem pauzu, ale divadlo je pro mě základ a chci se k němu vrátit naplno.
Zvládáš při tom všem i odpočívat?
Trochu ano. Snažím se být s rodinou, na chvíli vypnout, jinak by mě to semlelo.
Jaký máš pocit z natáčení spotu pro veletrh Motosalon?
Je to vlastně dost podobné tomu, jak žiju – trochu chaos, trochu srandy, ale hlavně radost. A jestli se mi podaří přenést tu lehkost a nadšení i na lidi, kteří na Motosalon přijdou, tak to splnilo účel.
