Martin Písařík – motorky, cestování i radost z Motosalonu

7. března 2026  /  14:00

Na Motosalonu nechyběl ani herec a cestovatel Martin Písařík, který patří mezi dlouholeté motorkářské nadšence. V rozhovoru mluví o svých začátcích na Mustangu, o tom, proč dnes jezdí méně, o společném projektu s Igorem Brezovarem i o tom, jak by reagoval, kdyby jeho synové chtěli vyrazit v jeho stopách.

Martine, co ty a motorky? Kdy to celé začalo?
Já jezdím od čtrnácti let. S tátou jsme dávali dohromady první motorku – Mustanga 50. Pamatuju si, jak jsme u nás na chatě v lomu posouvali magneto a snažili se, aby to vůbec chytlo. A když se to konečně rozjelo a já nemusel šlapat, byl jsem nadšenej. Od té doby se mi vystřídalo asi sedm motorek, jízdu na motorce prostě miluju.

Jezdíš pořád stejně často?
Už ne. Dřív jsem jel jen tak na výlet, dneska nahážu děti do auta a jedu. Já vlastně neumím jet „na tři hodiny kolem baráku“. Když jedu, tak někam dojet, přespat, pokračovat dál. A na to teď není tolik času, takže jsem spíš sváteční jezdec.

Na Motosalonu máte s Igorem stánek. Co tam lidé najdou?
Hlavně nás dva, což je samo o sobě zážitek (smích). Ale podařilo se nám po letech vydat knihu o naší cestě po Africe. Vedle 31 dílů seriálu, které běžely v České televizi, si teď lidé můžou tu cestu vzít do ruky. Je plná fotografií a je to krásná obrazová záležitost.

Jak se ti letošní Motosalon líbí?
Moc. Mrzí mě jen, že nemám víc času si to projít. V každém stánku mám kamarády, takže bych se asi nikam nedostal. Ale je skvělé vidět na jednom místě tisíce lidí s dobrou náladou. V dnešní době je to vlastně malý svátek.

Máš dva syny. Kdyby přišli s tím, že chtějí jezdit na motorce?
Určitě bych je podpořil. A hlavně bych investoval do kvalitní motoškoly nebo školy bezpečné jízdy. Stejně jako jim platím instruktory na lyže nebo snowboard. Ten starší už byl v pitlandu na malých motorkách a byl šikovný – což mě potěšilo i trochu vyděsilo.

Co herectví? Kde tě teď můžeme vidět?
Hraju na Fidlovačce, v Divadle Ungelt, na malé scéně Hudebního divadla Karlín a mám muzikál v Plzni. Točím nový detektivní seriál a věnuju se i dabingu. Práce je dost, což je skvělé, ale čas na rodinu se pak hledá hůř.

Chystáš další velkou cestu?
S Igorem připravujeme projekt o Spojených státech amerických. Všichni říkají „Amerika“, ale málokdo zná rozdíly mezi jednotlivými státy – Oregon, Ohio, Severní Karolína, Nové Mexiko… Myslím, že právě tohle může být pro diváky zajímavé. Je to podobný princip jako u Afriky – známý kontinent, ale neznámé příběhy uvnitř.

Takže motorky zůstávají?
Rozhodně. I když na ně nemám tolik času jako dřív, pořád jsou pro mě symbolem svobody. A kdykoli mám možnost vyrazit, beru to jako malý svátek.