Vlna z Jeseníků s vlastním příběhem, to je Jesenické vlnění
25. dubna 2026 / 15:41
Na Brno Patchwork Meeting letos zaujala expozice spolku Stránské z.s., pod kterým vznikla malá přádelna s poetickým názvem Jesenické vlnění. Za celým projektem stojí Vladimíra Křenková a její manžel, kteří propojují chov ovcí, zpracování vlny i výrobu originálních textilních produktů přímo z Jeseníků. „Máme tady vlnu pro úsměv, vlnu pro kreativní nápady a vlnu pro teplo domova,“ říká s úsměvem Vladimíra Křenková. A právě tato věta nejlépe vystihuje celý jejich stánek – od surové vlny přes česance až po hotové výrobky, které si návštěvníci mohou odvézt domů.
Základem všeho jsou vlastní ovce, které se pasou na valašských pastvinách v chráněných lokalitách Jeseníků, v okolí Petrových kamenů a poblíž Pradědu. Nejde přitom jen o chov samotný, ale také o péči o krajinu a tradiční hospodaření. „Máme vlastní stádo a v létě vypásáme chráněné lokality. V zimě se pak zavřeme do přádelny a zpracováváme vlnu nejen z našich oveček, ale i od dalších chovatelů, když potřebujeme jemnější vlnu na oblečení.“
Právě spojení vlastního chovu a zpracování od A do Z dává jejich výrobkům výjimečnou autenticitu. Z vlny vznikají česance na plstění, příze na předení i finální výrobky – například tkané koberce, pletené doplňky nebo další textilie do domácnosti. Ještě před několika lety všechno zpracovávali ručně na kolovratu. S dvousethlavým stádem ale bylo jasné, že je potřeba posunout se dál. Na dvoře proto vznikla malá přádelna. „Jsou to malé stroje, taková mini přádelna, ale po těch letech, kdy jsme všechno dělali ručně, už to jinak nešlo. Dnes zvládneme zpracovat vlnu opravdu od A do Z.“
Název Jesenické vlnění vznikl spontánně a přesně vystihuje charakter celého projektu. „Pásla jsem ovečky na kopci a ony se tak vlnily… a prostě vzniklo Jesenické vlnění,“ směje se Vladimíra Křenková. Na výrobě se podílí celá rodina, především manžel, který má na starosti technickou stránku provozu. „Manžel má rád stroje, takže je takový náš servisman. Já mám ráda barvy, a tak nějak to dáváme dohromady.“
Přádelna samotná funguje teprve dva roky, i když spolek Stránské existuje už přes dvacet let. Začátky ale nebyly jednoduché. Stroje pocházejí z Číny a návod k nim byl spíše symbolický. „Číňané se příliš neobtěžovali návodem k použití. Obsahoval asi šest vět, takže jsme si na všechno museli přijít sami,“ říká s nadhledem. Chyb prý bylo – a stále je – mnoho, ale právě to je součást celého procesu. Protože vlnařský průmysl v České republice už není tak silný jako dříve, hledají zkušenosti i za hranicemi. Jezdí do Polska, na Slovensko a propojují se s dalšími malými zpracovateli, kteří si navzájem pomáhají.
Vedle vlastní výroby se aktivně věnují také osvětě. Jsou členy Svazu chovatelů ovcí a koz a společně vedou Asociaci zpracovatelů vlny v České republice. Na různých akcích prezentují nejen své výrobky, ale také význam lokálního zpracování vlny a návrat k tradičnímu řemeslu. Brzy navíc chystají nové webové stránky i e-shop, aby se jejich výrobky dostaly k širšímu publiku i mimo veletrhy a specializované akce.
Jesenické vlnění to nejsou jen krásné koberce, příze a česance, ale především silný příběh o návratu k přírodě, poctivé práci a odvaze učit se nové věci – i když k nim návod obsahuje jen šest vět.
