Když se obuvnický ekosystém nadechne: intenzivní panel o české botě
23. srpna 2026 / 11:05
Na setkání českého obuvnického ekosystému pod hlavičkou ČOKA proběhla panelová diskuse, která svou energií, otevřeností i hloubkou témat výrazně překročila vyhrazený čas. Moderátorka Sandra Pospíšilová přivedla ke společnému stolu zástupce výrobců, vývojářů i odborníků z českého a slovenského obuvnického průmyslu, aby se zamysleli nad otázkou, která rezonuje celým oborem: Jaká bude česká a slovenská obuv v roce 2035?
Obuv, která vydrží a přinese komfort
Diskusi otevřela Ivana Nosálová ze společnosti Protetika. Její představa budoucnosti byla jasná a srozumitelná: obuv by měla být především kvalitní, pohodlná a dlouhodobě použitelná.
„Chcela by som, aby slovenská alebo česká obuv bola kvalitná kožená topánka, ktorú si obujeme bez bolesti, bez tlaku, aby sme sa cítili komfortne. A aby to tak bolo aj po rokoch.“
Právě komfort, zdravotní přínos a dlouhá životnost se během debaty opakovaně vracely jako hodnoty, které mohou domácí výrobce odlišit od levné masové produkce.
Výrobci bojují o své místo na trhu
Radim Kocourek ze společnosti Orto Plus přinesl do debaty realistický pohled člověka, který denně čelí ekonomickým výzvám výroby.
„Doufám, že se tady za deset let vůbec sejdeme. A že nějací výrobci budou fungovat – v Česku nebo na Slovensku.“
Podle něj je stále obtížnější obstát v konkurenci levných dovozů a rostoucích výrobních nákladů. Přesto věří, že česká obuv si své zákazníky dokáže najít, pokud bude stavět na kvalitě a důvěryhodnosti.
Funkčnost místo nejnižší ceny
Juraj Šuška z projektu Open Footwear zdůraznil, že budoucnost domácí obuvi nespočívá v cenové válce, ale v užitné hodnotě.
„Přál bych si, aby měla česká a slovenská obuv své zákazníky doma. Aby lidé přemýšleli, jestli si koupí obuv, která je funkční, a nejen levnou. Obuv nosí celé tělo, může pomáhat, ne svazovat.“
Jeho vystoupení připomnělo, že správně navržená obuv má přímý dopad na zdraví, komfort i každodenní kvalitu života.
AI a digitalizace jako příležitost
Jedním z nejdiskutovanějších témat byla umělá inteligence, digitalizace a automatizace výroby.
Irena Nosálová upozornila, že obuvnický průmysl tradičně přijímá technologické revoluce později než jiná odvětví. Současně ale zdůraznila, že právě nové technologie mohou evropským výrobcům pomoci získat konkurenční výhodu.
Podle ní může automatizace přiblížit výrobu zákazníkům a umožnit rychlejší a efektivnější reakce na jejich potřeby. Namísto přesunu výroby na druhý konec světa může budoucnost patřit lokální produkci podporované moderními digitálními nástroji.
Síla personalizace
V otázce konkurence s asijskou výrobou se většina panelistů shodla, že největší příležitost spočívá v individualizaci.
„Kvalitná, účelová, dobre sediaca bota má zmysel. Customizácia sa nedá robiť transkontinentálne. Vidím v tom veľký potenciál,“ uvedl Juraj Šuška.
Právě schopnost přizpůsobit obuv konkrétním potřebám zákazníka představuje oblast, ve které mohou domácí výrobci nabídnout něco, co masová globální výroba jen obtížně napodobí.
Výhoda evropské nohy
Na význam lokálního know-how navázal také Oldřich Vojta, který vystoupil za ČOKA.
„Jsme malá země a cílíme na menší série. Customizace je naše silná stránka. Bota dělaná v Asii na úplně jinou anatomii nemusí sedět tak dobře jako ta, která vzniká tady.“
Podle něj je jednou z výhod českých výrobců znalost potřeb evropského zákazníka a zkušenost s konstrukcí kopyt odpovídajících anatomii místní populace.
Jen příběh nestačí
Diskuse se nevyhnula ani otázce marketingu a značky „česká bota“.
Radim Kocourek připustil, že zákazníci dnes často hledají příběh a autenticitu. Zároveň však upozornil, že samotný marketing nestačí.
„Máme historii, máme know-how, dokážeme obuv personalizovat. To jsou naše přednosti.“
Právě spojení tradice, odbornosti a inovací může být podle něj základem, na kterém domácí výrobci postaví svou budoucnost.
Cena jako největší překážka
Velkým tématem zůstává ochota zákazníků zaplatit za kvalitní lokální výrobu.
„Ľudia chcú lacné topánky. My sa ako slovenská výroba nevieme dostať do tej cenovej hladiny,“ pojmenovala otevřeně problém Irena Nosálová.
Zároveň však připomněla, že kvalitnější obuv nabízí lepší materiály, delší životnost a vyšší komfort. Výzvou pro celý obor tedy zůstává přesvědčit zákazníky, že vyšší pořizovací cena může být ve výsledku výhodnější investicí.
Budoucnost, která stojí za to
Panelová debata vedená Sandrou Pospíšilovou ukázala, že český a slovenský obuvnický průmysl má stále co nabídnout. Navzdory ekonomickým tlakům, změnám spotřebitelského chování i globální konkurenci disponuje silnými stránkami, které nelze snadno nahradit: tradicí, odborným know-how, schopností personalizace, znalostí anatomie zákazníka a ochotou přijímat nové technologie.
Pokud se podaří tyto přednosti dále rozvíjet, může být rok 2035 nejen obdobím výzev, ale také novou kapitolou domácího obuvnictví. Kapitolou, v níž česká a slovenská bota zůstane symbolem kvality, pohodlí, řemeslné zručnosti a inovací.