Česká žena vs. Španělka: generační módní dialog ze Fashion Lounge se Sylvou Henriquez
22. srpna 2026 / 10:48
Ve Fashion Lounge na veletrhu Styl a Kabo vznikl jeden z nejzajímavějších módních dialogů letošního ročníku. Módní stylistka a podnikatelka Sylva Henriquez, žena žijící mezi dvěma kulturami, českou a španělskou, nabídla fascinující srovnání toho, jak se liší české ženy a Španělky ve vztahu k oblékání, nakupování i módnímu sebevědomí.
„Nejkrásnější jsou Češky,“ říká s úsměvem. A dodává, že to nejsou její slova, ale slova jejího manžela, Španěla. „On vždycky říká: Ježíš, vaše ženy jsou tak krásné.“ Přesto Sylva vnímá, že české ženy bývají konzervativnější a méně si věří než Španělky, které se podle ní nebojí módu užívat naplno.
Nakupování jako společenský rituál
Právě tady se rozdíly projevují nejvíc. Zatímco česká žena často nakupuje „rychle, nahonem, něco popadnout a běžet dál“, Španělka bere nákup jako společenskou událost.
„Španělky se na nákup připraví, hezky se oblečou. Když prodavačka hledá boty a trvá to dlouho, já už jsem nervózní, ale ony se mezitím dají do řeči, seznámí se, a pak jdou spolu na kafe. Je to pro ně zážitek.“
Online nakupování? U mladých ano, ale u většiny Španělek téměř neexistuje. Pro ně je důležitý kontakt, atmosféra, společenský moment.
Butiky, řetězce a hrdost na vlastní značky
Na otázku moderátorky Sandry Pospíšilové, zda Španělky více milují butiky než řetězce, Sylva reagovala okamžitě:
„Španělky nakupují všude, v malých buticích, kde najdou originální kousky, i v obchodních domech typu El Corte Inglés, kde se mísí světové i domácí značky. Chodí do Zary i Manga, ale zásadní je něco jiného: jsou hrdé na své značky a nosí je.“
A dodává i příklad z nejvyšších pater společenského života: „I samotná královna přijde na společenskou událost v šatech ze Zary nebo Manga. A několikrát se stalo, že měla stejné šaty jako dáma, kterou přijímala. A vůbec se to nebere jako faux pas. Naopak.“
Udržitelnost? Ve Španělsku jiné téma
Zatímco v Česku je udržitelnost jedním z nejčastějších módních pojmů, ve Španělsku se podle Sylvy téměř neřeší.
„Udržitelnost? To tam není téma. Jedna portugalská značka to vysvětlila tak, že jejich oblečení je tak kvalitní a nadčasové, že vydrží 10–15 let, a to je jejich udržitelnost. Ale jinak se o tom nemluví.“
Sylva Henriquez a její cesta z bezpečnostně technického oboru k estetice
Chtěla studovat módu, ale rodiče ji nasměrovali na báňské inženýrství. „Bezpečnost dolů, prosím pěkně,“ směje se dnes. Přesto si cestu k módě našla, díky vrozené kreativitě, technickému uvažování a schopnosti číst materiály jinak než většina lidí.
„Já na tu módu kromě kreativity jdu i technicky. Geometrie jsou tvary žen a proporce střihu. Fyzika jsou materiály. Chemie jsou barvy.“ Právě propojení těchto disciplín se ukázalo jako její velká výhoda. Na jedné akci jí někdo doporučil návrhářskou školu v Třeboni. Jela se podívat, mluvila s pedagogy a zrodil se nápad na společnou kolekci se studenty. Experiment, který se proměnil v začátek její skutečné módní dráhy.
Sylva vzpomíná, že tehdy se všechny její dosavadní zkušenosti spojily v jeden směr. „Najednou jsem viděla, že všechno, co jsem se kdy naučila, má v módě své místo. Matematika a geometrie mi pomáhají chápat proporce. Fyzika mi říká, jak se materiál chová. Chemie vysvětluje barvy. A kreativita to celé propojí.“
Spolupráce se studenty byla pro školu i pro Sylvu malým experimentem, který se proměnil v silný impuls. Studenti dostali látku, volné zadání a možnost tvořit po boku někoho, kdo přináší jiný pohled – technický, praktický, ale zároveň estetický. Výsledná kolekce ukázala, že móda může vznikat z nečekaných spojení a že talent si vždy najde cestu, i když k němu člověk dorazí oklikou.