Samotný trh nedostatek bytů nevyřeší, klíčem je aktivita obcí a rozvoj nájemního sektoru
27. března 2026 / 11:35
Tradiční Konference Stavebního veletrhu Brno měla podtitul „Restart investic do stavebnictví a rozvoje bydlení v České republice 2026“. Odborníci na hlavním pódiu v pavilonu V řešili nový stavební zákon, podporu investic do bytové výstavby, připravenost rozvojových projektů obcí i aktuální nedostatek stavebních materiálů.
Nedostatek bytů v České republice není pouze dočasným výkyvem trhu, ale hlubokým strukturálním problémem, který vyžaduje systémovou změnu. Účastníci odborné diskuse na Stavebním veletrhu Brno se shodli, že pro zlepšení dostupnosti bydlení je nezbytné zrychlit přípravu projektů, podpořit obce v jejich roli investorů a připravit se na postupný přechod české společnosti k nájemnímu modelu. Podle Daniela Ryšávky, ředitele Státního fondu podpory investic (SFPI), není současný nedostatek bytů na trhu jen důsledkem cyklického vývoje nebo drahého financování, ale jde o dlouhodobou podfinancovanost a strukturální deficit. Hlavním úkolem státu je nyní podpořit přípravu projektů tak, aby byly připraveny k realizaci bez zbytečných průtahů. Diskuse zároveň ukázala, že soukromý sektor sice táhne výstavbu, ale nedokáže pokrýt potřeby ve všech lokalitách, zejména tam, kde se projekt ekonomicky nevyplatí. V místech, kde hrozí určité tržní selhání – například u menších projektů v obcích – musí nastoupit veřejný sektor. „Zatímco soukromý investor primárně hledá zisk, obec nebo město vidí přínos lokality. Chce tam udržet zubaře, učitelku, mladé lidi,“ vysvětlil Ryšávka rozdíl v motivaci investorů. Právě stabilizace klíčových profesí v regionech je hlavním benefitem obecní výstavby, který přesahuje čistou finanční návratnost.
 |  |
Dalším kritickým tématem diskuse byl fakt, že ceny nemovitostí rostou výrazně rychleji než průměrné mzdy, což činí vlastní bydlení pro velkou část populace nedosažitelným. Situaci v České republice komplikuje silná tradice vlastnictví, kdy ve vlastním bytě či domě bydlí zhruba 80 % obyvatel. Tento vysoký podíl vytváří enormní tlak na kupní ceny. Odborníci proto naznačují, že řešením bude částečný odklon od vlastnického bydlení směrem k nájemnímu sektoru, který by mohl napětí na trhu zmírnit. Systémová změna je nezbytná i kvůli klesajícímu počtu vydaných stavebních povolení, což je trend, který jde přímo proti potřebě doručovat na trh stále vyšší počty bytových jednotek. „Evidujeme opravdu vysokou poptávku po nemovitostech, tedy na poptávkové straně to funguje a musíme se ptát, jak je možné, že nám v takovéto situaci klesají počty stavebních povolení,“ prohlásil Marek Vinter, předseda správní rady Asociace brněnských architektů a stavitelů.
Situaci neulehčují ani změny v legislativě, které neprocházejí standardním přípravným procesem, ale přes poslanecké návrhy. „V podstatě nyní řešíme třináctou novelu stavebního zákona od roku 2021.
A tato předložená novela je již opravována vládním komplexním pozměňovacím návrhem, který má 328 pozměňovacích bodů,“ upozornil Tomáš Chmela, náměstek pro strategický rozvoj Zlínského kraje, starosta Slavičína a místopředseda Sdružení místních samospráv. Takový postup označil za obrovské riziko a apeloval na větší kontinuitu legislativního prostředí. „Mám trošku pocit, jako bychom opravovali počítač kladivem,“ řekl Chmela.
 |  |
Vedle administrativních a finančních bariér naráží stavebnictví také na tvrdé limity v podobě nedostatku materiálů a lidských zdrojů. V některých případech, jako je například polystyren, v souvislosti s aktuální blízkovýchodní krizí už nejde ani tak o cenu, jako o samotnou možnost materiál objednat a včas obdržet. Situaci na trhu navíc ovlivňují velké infrastrukturní zakázky, například v Brně se v současnosti realizuje několik strategických staveb. „Narážíme na kapacity stavebních firem. Růst stavební produkce je velký, ale bohužel kapacita jako taková není dostatečná,“ upozornil Marek Vinter s dovětkem, že velké stavby jsou schopny doslova „vysávat“ pracovní trh v celém regionu.
