VANlife Tomáše Málka: výlet na Mars
3. listopadu 2025 / 7:00
V Česku máme areál Dolních Vítkovic, ve Španělsku Minas de Riotinto. V provincii Huelva na jihozápadě země se nachází důlní oblast, která patří k nejnavštěvovanějším průmyslovým památkám španělského království.
Souprava se s trhnutím rozjíždí. Ozývá se skřípění a vrzání. Dřevěné sedačky jsou nepohodlné. Šedý vlak se pomalounku sune po proudu říčky hluboko v údolí. Malé dřevěné vagony se kodrcají mezi skalami. Krajina vypadá na první pohled pustá. Stačí trochu přivřít oči a člověk má pocit, že je na Divokém západě a každým okamžikem se musí vyřítit divoké postavy na koních, které vlak v pustině přepadnou. Jsme na severovýchodě Španělska a říčka pod námi se jmenuje Rio Tinto. A je velmi zvláštní.
Oblast u městečka Minas de Riotinto v provincii Huelva je totiž jako kousek Marsu na Zemi. Měsíční krajina, ale rudých odstínech, kterou protéká červená řeka. K výjimečným barvám přispěly kromě klimatu zejména doly a těžební práce. V okolí řeky Rio Tinto se po staletí těžily měď, stříbro, zlato a další minerály. Červené zbarvení vodního toku, který se vyznačuje vysokou kyselostí (pH 2), způsobuje hlavně železo, rozpuštěné ve vodě.
Podobnost s Marsem přilákala vědce. Americká NASA tu dokonce postavila kus marsovské základny a testovala technologie. Kosmičtí biologové se domnívají, že bakterie v okolí řeky žijí v podobných podmínkách jako na Marsu.
Casa 21: muzeum v nemocnici
Bohatství nerostů v této oblasti lidé nenechali bez povšimnutí, historie hornictví je tu 5000 let dlouhá. Římané zde těžili téměř průmyslovým způsobem. Na konci 19. století sem přišli Angličané a rozjeli skutečnou průmyslovou těžbu. Za pomocí parních strojů, sbíječek a dynamitu vykutali obří povrchový důl, který byl jednu dobu největší “dírou v zemi” v celé Evropě.
Při novodobých odstřelech se v něm z hlubin zapomnění vynořily zbytky římských čerpadel. Soustava obřích dřevěných kol poháněných lidskou silou dokála dostat vodu ze štol až z hloubky 80 metrů. Jak to v takovém římském dole postaveném na práci otroků vypadalo, ukazuje velmi názorně zdejší muzeum Museum minéro (https://www.parquemineroderiotinto.es/ ). Expozice je natolik působivá, že náš šestiletý syn se po pár metrech v “temném stísněném podzemí” bál a chtěl se otočit.
 |  |
Muzeum sídlí v bývalé nemocnici v budově s číslem popisným 21, kterou pro zaměstnance i místní postavila britská důlní společnost. Expozice názorně ukazuje, jak se povrchové doly zvětšovaly i jaké minerály zdejší krajina ukrývá. Mezi vystavenými vozidly nechybí parní lokomotiva, parní jeřáb a velmi luxusní osobní vagón. Ten by si sám o sobě zasloužil vlastní expozici, neboť jej postavili roku 1892 pro cestu královny Viktorie do Indie. Takže na svoji dobu představoval luxus pro nejvyvolenější.
V pokladně Casa 21 se dají koupit vstupenky i na další atrakce v důlní oblasti. Pokud budete chtít vyzkoušet vláček, zajistěte si jízdenku s předstihem, bývá tu vyprodáno. A pozor, vlak vyjíždí ze stanice, která je zhruba 5 kilometrů za samotnou obcí Minas de Riotinto u silnice na obec Nerva (souřadnice stanice: 37.6887422N, 6.5598758W).
V Minas de Riotinto se nachází obecní stellplatz, ale kvůli jeho poloze u hlavní silnice míříme na noc do Berrocalu. To je malá obec na kopci jižně od důlní oblasti, kde na dohled od kostela místní chlapi chodí na ranní kávu s mlékem do dvou café-barů. Na okraji Berrocalu se nachází bezplatný obecní stellplatz s výlevkou na chemické WC a možností nabrat čistou vodu. Pro obytná auta tu vyhradili poměrně rozsáhlé parkoviště s výhledem na obec a okolní kopce, kde večerní klid ruší maximálně hýkání oslů a štěkot psů.
Ráno při venčení psa si dávám café con leche v baru Las 4 Esquinas. Rukama nohama si povídáme o tom, proč jsme k Rio Tinto přijeli. Když odcházím, dává mi majitel malý kamen. “Je z dolů,” říká. Blyští se v něm šupinky zlata. Pro štěstí ho od té doby nosím pořád v kapse bundy.
Camper Lovers
S „garsonkou na kolech“ cestujeme už od roku 2010, kdy jsme vyrazili na expedici do východního Turecka. Když se nám narodil první potomek, nechtěli jsme nezávislé cestování na čtyřech kolech opustit, naopak jsme začali plánovat několikaměsíční cestu po Evropě. Tu jsme absolvovali v roce 2021 vozem Weinsberg CaraBus 630 ME, se kterým nomádíme dodnes. Jedná se obytnou vestavbu do dodávky Fiat Ducato. Motor má výkon 160 koní a uvnitř mohou žít čtyři lidé. Zimu 2024/25 jsme strávili na cestě po Francii, Španělsku a Portugalsku. Sledovat Camper Lovers můžete na facebooku, instagramu a také na webu. Vozidlo je pojištěno u společnosti Vansafe.
Fotogalerie
