Travelbeat: Při cestování člověk zjistí, že toho ke štěstí potřebuje opravdu málo

Jindro, jak vznikl nápad napsat knihu? Neměla jste v těhotenství co dělat?

První myšlenky na to, že bychom mohli naše cestování dát dohromady v knižní podobě, se objevily už dávno. Shodli jsme se, že by bylo super napsat o našich začátcích, tedy o zážitcích ze Severní Ameriky. Pak jsem si v roce 2024 zlomila kotník, a místo abych v létě chodila po horách Černé Hory, rehabilitovala jsem, pomalu nohu rozhýbávala a měla prostor tvořit. Začala jsem psát a s Danielem jsme dávali dohromady naše rok a půl dlouhé dobrodružství. Během těhotenství už šlo jen o finální úpravy – ale i ty zabraly plno času.

Publikace 551 dní napříč Severní Amerikou by neměla být jen cestopisem. Co od ní čtenáři mohou čekat?

Jde o náš příběh, naše zážitky a dobrodružství, ale vše je doplněné i o řadu zajímavých a důležitých informací, které čtenář případně nebude muset nikde dohledávat. Trasa je popsána tak, aby se klidně mohl vydat po našich stopách.

Vyzkoušeli jste si i práci v indiánské rezervaci. Jak se indiáni od dob mayovek změnili?

Podstatně. Mé srdce dítěte zaplakalo. Rozhodně jsme se nesetkali s jedinci spjatými s přírodou a hrdými na svůj původ.

Vy jste pro mne čistokrevní minimalisté. Cestujete dodávkou VWT4. Kolik času z roku v ní trávíte?

Když jsme si ji pořídili, bylo to vždy od jara do podzimu, tak půl roku. Covid nás na dva roky trochu přibrzdil, ale pak jsme se k tomuhle stylu víceméně vrátili. Letos to bylo trochu jiné, protože jsme čekali, až porodím a dám se trochu dohromady, a pracovali jsme na naší základně v Česku. Ale i tak jsme na dva měsíce vyrazili na první cestu s prckem.

Prozraďte: Jak se na cestách živíte? Jste digitální nomádi a pracujete z auta?

Vůbec ne. Když jsme na cestách, plnými doušky cestujeme, poznáváme a užíváme si dané země. Poslední tři roky pracujeme přes zimu na vinicích ve Francii.

Máte malé dítě, přesto to nevypadá, že z cestovatelské vášně slevujete. Jak se do transportéru se všemi věcmi pro prcka vůbec vejdete?

Přestat cestovat by pro nás bylo jako přestat dýchat, takže rozhodně nekončíme. A vejdeme se úplně v pohodě – prcek toho zas tolik navíc nemá a kočárek se nám nakonec povedlo umístit celkem dobře – tak, aby nás v autě do nejméně omezoval. Celý čtyřčlenný tým se bez problémů vejde.

Neuvažovali jste o větším autě?

Vůbec ne, naše úžasná dodávka Dyea nám plně vyhovuje a cestování s ní má řadu výhod.

Projeli jste tak exotické destinace jako Irácký Kurdistán či Alžírsko. Zvolníte teď při výběru cílů?

Teď ze začátku asi malinko ano, ale kdoví? Toulavým botám těžko poručíš.

Nomádským způsobem cestujete už víc než deset let. Co vás to naučilo? A změnilo vás to?

Člověk získá nadhled, zjistí, že toho ke štěstí potřebuje opravdu málo. A jestli nás to změnilo? Určitě, ale to je asi spíš otázka na naše okolí.

Je v plánu nějaká další kniha?

Uvidíme. Psát o čem rozhodně je a určitě by se nám to líbilo, ale záleží, jak velký úspěch bude mít první kniha.

Kam zamíříte příště?

Plánů je víc než dost. Letos jsme ještě nebyli na Balkáně – a zimní Francie to jistí.

AUTOR: Tomáš Málek, Camper Lovers

https://www.facebook.com/travelbeat.cz
https://www.instagram.com/travelbeatcz/
www.travelbeat.cz/

• Předchozí aktualita
• Další aktualita