Studio Karavan: Na Caravaningu Brno vznikají podcasty, nová přátelství i nápady, které posouvají karavaning dál

Jak náročné jsou pro vás přípravy na Caravaning Brno?

Jan Bordovský: Z hlediska samotného stánku to není nijak složité. Využíváme připravené zázemí výstaviště a přivážíme si především vlastní výzdobu. Velmi oceňujeme vstřícnost organizátorů, ať už při příjezdu, nebo přímo v pavilonu. Všechno funguje bez zbytečných komplikací, což nám práci výrazně usnadňuje.

Jan Pacovský: Nejnáročnější není samotná logistika, ale příprava obsahu. Musíme promyslet témata, zajistit hosty, připravit podklady a naplánovat natáčení. K tomu pořádáme setkání významných prodejců a dalších hráčů na trhu. Letos se z původně plánované půlhodiny stala hodina a čtvrt zajímavé diskuse. A navíc jsme si přidali ještě jednu velkou výzvu – soutěž Karavanové stání roku.

Právě soutěž Karavanové stání roku měla letos premiéru. Jak vznikala?

Jan Pacovský: Nápad jsme dostali už na začátku léta, ale pak přišly dovolené a přípravy se trochu odkládaly. Nakonec jsme soutěž spustili tak, že mezi koncem hlasování a začátkem veletrhu zbývaly necelé dva týdny. Chtěli jsme přitom vítězům předat něco hodnotnějšího než obyčejný diplom, takže jsme nechali vyrobit nerezové gravírované plakety se jmény oceněných stání. Bylo to několik bezesných nocí, ale výsledek stál za to. Ocenění měli velkou radost a někteří kvůli předání přijeli až z Karlových Varů.

A chystáte tedy pokračování soutěže i v příštím roce?

Jan Bordovský: Určitě bychom chtěli pokračovat. Formát se osvědčil a už víme, co organizace obnáší. Uvažujeme, že hlasování necháme otevřené celé léto, aby mohli karavanisté hodnotit stání průběžně během svých cest. A hlavně ho příště uzavřeme s dostatečným předstihem před veletrhem, abychom měli na přípravu ocenění více času.

Kolik podcastů jste letos na brněnském výstavišti natočili?

Jan Bordovský: Přibližně čtyři. Zájem o natáčení je velký, protože Studio Karavan už má své publikum a hosté se nám někdy hlásí sami. Největší problém není najít zajímavého člověka, ale najít čas a klid na rozhovor. Na veletrhu je pochopitelně rušno, takže často natáčíme brzy ráno nebo až po skončení programu. To znamená vstávat třeba v šest hodin a oželet některé večerní společenské akce.

Jan Pacovský: Musím poděkovat také vystavovatelům, kteří nám pomáhají vytvářet vhodné podmínky. Například kolegové z Adrie nás během rušné soboty pustili do vystaveného obytného přívěsu na venkovní ploše, zatopili nám a nechali nás tam v klidu natáčet. Taková vstřícnost je skvělá a velmi si jí vážíme.

Na jaká témata se tedy mohou posluchači těšit?

Jan Bordovský: Letos jsme tady v Brně natočili opravdu zajímavé rozhovory. Jedním z témat bylo, jak si už od mládí vytvářet finanční rezervy, abyste si třeba ve čtyřiceti mohli dovolit přestat pracovat a vyrazit cestovat. Další rozhovor se věnoval úpravám terénního automobilu a cestování s malými dětmi až do Iráku. S firmou Garmin jsme probírali vývoj moderních navigací pro karavany. A velkou radost nám udělalo natáčení s výrobci dětských karavánků.

Jan Pacovský: Právě u navigací jsem byl osobně překvapený. Poslední samostatnou navigaci jsem používal někdy před dvaceti lety a vůbec jsem netušil, kam se technologie od té doby posunuly. To je přesně to, co nás na podcastu baví – i když se o nějakém tématu bavíme s firmou, chceme přinést skutečně zajímavé informace.

Zmiňujete dětské karavánky. Čím vás tak zaujaly?

Jan Bordovský: Máme rádi, když někdo přijde na velký veletrh s originálním nápadem a obrovským nadšením. Přesně tak na nás zapůsobili lidé, kteří vyrábějí dětské karavany. Rozhodli jsme se s nimi natočit speciální krátkou epizodu, kterou jsme nazvali Studio Mini Karavánek. Původně jsme chtěli natáčet uvnitř, ale s Honzou jsme zjistili, že bychom se tam oba pohodlně nevešli, přece jen jsme nestihli tolik zhubnout (smích), takže jsme nakonec zůstali před karavánkem. Bylo to nesmírně milé setkání.

Jan Pacovský: Ty karavánky zaujaly snad každého, kdo kolem prošel. A potěšilo mě, že se některé přímo na veletrhu také prodaly. Je krásné vidět, když se originální nápad setká s takovým zájmem.

Jak vybíráte témata a hosty pro Studio Karavan?

Jan Bordovský: Hodně vycházíme z vlastních zkušeností. Sami cestujeme, řešíme technické problémy, vylepšujeme svoje auta a při tom nás napadají další témata. Sledujeme také zahraniční karavaningová média a inspirujeme se tím, co se řeší například v Německu. A spoustu podnětů dostáváme přímo od posluchačů. Někdy se za námi zastaví na veletrhu, řeknou nám, co by je zajímalo, a nakonec se z nich stanou i naši hosté.

Jan Pacovský: Přesně tak. Letos za námi například přišel posluchač, který nám už podruhé připomněl, že málo mluvíme o zimním kempování. Protože sám v zimě hodně cestuje, rovnou jsme se domluvili, že o tom společně natočíme epizodu.

Co je při natáčení rozhovorů nejtěžší?

Jan Pacovský: Existují dva extrémy. Někdy je host tak výřečný, že ho prakticky nejde zastavit a z rozhovoru se stane dlouhý monolog. Jindy si s hostem všechno krásně povíme při přípravě, ale při samotném natáčení už odpovídá jen několika slovy, protože má pocit, že všechno důležité řekl. Pak je na nás, abychom z něj zajímavé informace znovu dostali. A to je tedy někdy velká fuška. 

Jan Bordovský: Náročné mohou být také rozhovory s firmami, pokud mají představu, že podcast bude hlavně reklamou na jejich značku. My se ale snažíme, aby každá epizoda měla přidanou hodnotu pro všechny karavanisty. Nechceme dělat teleshopping. I když představujeme konkrétní výrobek, musí být rozhovor především zajímavý a užitečný.

Uvažujete také o jiných formátech, třeba o vaření v karavanu?

Jan Bordovský: Myslím, že receptů a pořadů o vaření už je dost a my bychom v tom asi nepřinesli nic nového. Raději se věnujeme technice, praktickým radám a tématům, která se postupně vyvíjejí. Baví nás také vyvracet zažité mýty, například kolem hygieny vodních nádrží nebo vybavení obytných vozidel. Chceme být především autentičtí.

Jan Pacovský: Nejblíž k vaření bychom se asi dostali při porovnávání různých typů vařičů – plynových, naftových nebo indukčních. Ale že bychom v obytném autě připravovali palačinky před kamerou, to si nemyslím. Na druhou stranu bychom se nebránili posunout podcast časem k reportážnějšímu televiznímu formátu, pokud by se objevila zajímavá příležitost. Takže pokud toto čte třeba někdo z České televize, jsme připraveni!

A poslední otázka… Co byste popřáli Caravaningu Brno do dalších let?

Jan Pacovský: Přál bych mu, aby pokračoval ve stejném trendu jako dosud. Každý ročník mi připadá lepší, zábavnější a nabízí stále více zajímavých věcí k vidění i lidí, se kterými si můžeme povídat. Navíc tady o nás pečuje celý tým z BVV, a to je nenahraditelné a nepřenositelné. 

Jan Bordovský: Já bych si přál, aby byl veletrh alespoň o dva dny delší, protože čtyři dny už na všechno nestačí. Především ale doufám, že si i při dalším růstu zachová svou přátelskou a komunitní atmosféru. Do Brna jezdím opravdu rád, protože se tady cítím mezi svými. Dokonce tu pravidelně trávím narozeniny a dnes už si neumím představit lepší místo ani lepší společnost. Právě tahle atmosféra a lidé, kteří ji vytvářejí, jsou pro mě tím nejcennějším, co Caravaning Brno má. Ať už to jsou vystavovatelé nebo organizátoři. 

• Předchozí aktualita
• Další aktualita