Libor Matouš: na jevišti herec, na cestách praktik
7. listopadu 2026 / 16:19
Jak vyřešit na cestách pitnou vodu a kam se ukrýt před deštěm? Libor Matouš si na veletrhu Caravaning vyhlédl tři pomocníky, kteří by mu mohli zpříjemnit výpravy: kanystr s filtrací, přehlednou lékárničku a stan k autu.
Libor Matouš působí od srpna 2019 v Městském divadle Brno. Na jeho jevišti ztvárňuje například Roba Colea v muzikálu Medicus, Luku v Devíti křížích, Peppera v Mamma Mia! nebo Petra Bajzu v inscenaci Bylo nás pět. Televizní diváci ho znají jako Denise ze seriálu Ulice; objevil se také v seriálech Slunečná a 1. mise.
S batohem na zádech počítá každý gram, u auta si ale rád dopřeje trochu pohodlí. Libor Matouš na veletrhu Caravaning Brno nezůstal jen u okukování. S kamarádem plánuje cesty do Skotska a Norska, a tak řešil docela praktické otázky: kde vzít vodu, jak ve stresu najít náplast a kam utéct před deštěm?
Kanystr na vodu: 20 litrů, které ho nadchly
„Voda je podle mě úplný základ,“ říká Libor. Jenže ne každý zdroj v přírodě vzbuzuje chuť se napít. V Norsku s kamarádem narazili i na stojatou vodu a raději neriskovali. „Té vodě jsme nevěřili,“ vzpomíná. Nezbývalo než jít dál a hledat jinde.
V expozici Adventure Village mu padl do oka dvacetilitrový kanystr, který pomocí filtrů přemění vodu na pitnou. Na záda by si ho ovšem nenaložil. „Šli jsme jen s batohy a všechno nesli na zádech.“ U auta? Tam už je to podle něj jiná písnička. „Myslím, že tohle by mělo být v každém obytném autě,“ dodává.
A nezůstalo jen u pití. Libora zaujalo, že stačí kanystr otočit a tekoucí vodu využít k opláchnutí a mytí. I auto bez kuchyňky by tak získalo alespoň jednoduché zázemí. Na cestách příjemný bonus!
Lékárnička: hledat náplast v chaosu? Raději ne!
Každý gram navíc je na túře znát. Libor proto s kamarádem balí zdravotnické vybavení do uzavíratelného sáčku. Jenže úsporné řešení má háček: když něco potřebují, přichází hledání. „Když člověk něco potřebuje, musí vysypat celý sáček,“ popisuje.
U lékárniček Survival ho proto získaly přihrádky s českými popisky. Žádné dlouhé pátrání, pinzetu i náplasti našel snadno. „Vidím ji poprvé, ale díky popiskům se v ní už teď orientuji,“ říká. A přidává důležitý postřeh: „I ve stresu se v ní dá dobře vyznat,“ dodává.
Prohlédl si varianty Hiking, Small i plochou Slim Line, která ho zaujala tvarem do batohu. U větších verzí Medium a Large zase ocenil místo pro osobní vybavení a větší zásobu některých pomůcek. Ve hře tak nebyla jen váha, ale i pořádek a prostor.
Stan ke karavanu: zavřený v autě? To není nic pro něj!
Několikadenní déšť z minulé norské výpravy si Libor dobře pamatuje. V pavilonu G1 proto hledal přístřešek, se kterým by na další cestě autem nemusel trávit všechen čas za zavřenými dveřmi. „Člověk nechce sedět celý den v autě, chce být i na vzduchu,“ vysvětluje. Jenže je tu háček: do zapůjčeného vozu kvůli pevné montáži vrtat nemůže.
Do oka mu padl připojitelný stan jako alternativa k markýze. Spojení s autem bez vrtání? To ocenil. Současně ale přemýšlel, zda by mu nestačilo ještě jiné řešení. „Možná by nám stačil otevřený altán, který se dá celý uzavřít,“ přemýšlí. Hlavní bylo jediné: mít se kam schovat mimo auto.
Zaujala ho i nafukovací konstrukce bez klasických tyček. A bonus, který se v přírodě hodí: ochrana před hmyzem. „Je tu síťka, takže dovnitř nepůjdou komáři,“ všímá si. Prostor navíc bez úprav vozu — právě to se mu na stanu líbilo.
Žádné vybírání jen na efekt. Liborovy tři zastávky měly společného jmenovatele: co se bude na cestách opravdu hodit? Voda a zázemí u auta, lékárnička bez zdlouhavého hledání a úkryt před deštěm. Právě praktičnost u něj hrála hlavní roli.
 |  |  |
