Nanoroboti poprvé do vesmíru. Český experiment CONREX míří na ISS

17. března 2026 / 15:35

Český experiment CONREX vstupuje do klíčové fáze vývoje a má ambici stát se světovým prvenstvím. Jako první totiž vyšle do vesmíru magneticky řízené nanoroboty, kteří budou na Mezinárodní vesmírné stanici testováni v podmínkách mikrogravitace. Na tiskové konferenci zaznělo, že projekt propojuje špičkový výzkum, inženýrské know-how i český kosmický průmysl – a zároveň zapojuje novou generaci vědců.

„Celý experiment stojí na jednom zásadním klíčovém slově – nanoroboti,“ uvedl profesor Martin Pumera z VŠB – Technické univerzity Ostrava. „Jsou velcí přibližně jako virus. Dokážeme je velmi přesně navigovat pomocí měnícího se magnetického pole a cíleně je posílat tam, kde potřebujeme zasáhnout.“

Hlavním cílem experimentu je narušování takzvaných biofilmů – komplexních bakteriálních kolonií, které jsou mimořádně odolné vůči antibiotikům i dezinfekci. „Biofilm má každý z nás na zubech. Pokud ho neodstraňujeme, způsobuje záněty. Stejně tak se ale tvoří na implantátech, ve filtračních systémech nebo v potrubí. Je velmi rezistentní a špatně se čistí,“ vysvětlil Martin Pumera. „Naši nanoroboti dokážou biofilm mechanicky i chemicky narušit – a to i v mikroskopických kanálech, kam se jinak nedostaneme.“

Zásadní otázkou však je, jak se budou tato hejna milionů až miliard částic chovat v prostředí mikrogravitace. „Nevíme, jak se nanoroboti budou orientovat bez vlivu gravitace. To je hlavní vědecká otázka, na kterou chceme odpovědět,“ doplnil Martin Pumera. „Experiment na ISS nám umožní sledovat jevy, které jsou na Zemi překryty působením gravitace.“

Přeměnit laboratorní aparaturu o velikosti poloviny místnosti na kompaktní zařízení schopné letu do vesmíru však znamenalo zásadní inženýrskou výzvu. „To, co běžně používáme v laboratoři, váží desítky kilogramů. Do vesmíru ale nemůžeme poslat sto kilo zařízení,“ připomněl profesor Radek Martinek, děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – TUO. „V posledních dvou letech jsme aplikovali to, co učíme – inženýrský přístup. Systém jsme radikálně zmenšili a vytvořili autonomní modul, který bude schopen nanoroboty řídit v reálném čase.“

Modul bude na oběžné dráze generovat přesně řízené elektromagnetické pole pomocí soustavy cívek a zároveň sledovat chování nanorobotů integrovaným mikroskopem. „Nanoroboty pouhým okem neuvidíte. Proto vezeme na ISS mikroskop a několik experimentálních vzorků – mikrocely s různými hypotézami,“ upřesnil Radek Martinek. „Data se budou přenášet na Zemi, kde je budeme analyzovat a případně upravovat parametry řízení.“

Na vývoji letového hardware spolupracuje společnost TRL Space. „Akademická a průmyslová spolupráce není vždy jednoduchá, ale právě v tomto projektu se nám podařilo najít velmi funkční model,“ uvedl zástupce společnosti Václav Havlíček. „Když chcete poslat zařízení do vesmíru – a navíc takové, se kterým bude manipulovat člověk – musíte splnit extrémně přísné podmínky Evropské kosmické agentury. Takzvaný ‚human rated‘ režim znamená násobně více testů, dokumentace a bezpečnostních opatření.“ Bezpečnost je podle něj klíčová. „Máme magnetická pole, nanoroboty i biologický materiál. Vše musí být absolutně bezpečné pro posádku. Nikdo nechce riskovat jakékoli ohrožení astronauta,“ zdůraznil.

Projekt je součástí národního programu Česká cesta do vesmíru a experiment doprovodí astronauta Aleše Svobodu na Mezinárodní vesmírnou stanici. „Jedním z hlavních úkolů astronauta na ISS je práce s vědeckými experimenty,“ zaznělo během konference. „CONREX je příkladem toho, jak může mikrogravitace pomoci otestovat technologie, které na Zemi jednoduše vyzkoušet nelze.“

Významnou roli v projektu hrají také studenti. Jeden z nich se podílí na vývoji řídicích systémů. „Pro nás je to obrovská zkušenost. Nejde jen o teorii, ale o reálné zařízení, které poletí do vesmíru. Vidět, že naše práce může mít takový dopad, je silně motivační,“ uvedl nadšeně Milan Skula, student doktorského studia kybernetiky.

Profesor Pumera na závěr zdůraznil i lidský rozměr spolupráce: „Propojování generací je klíčové. Studenti jsou agilní, přinášejí nové nápady. A zároveň je důležité, že spolu dlouhodobě spolupracujeme i s průmyslem. Někdy je to tvůrčí napětí – ale právě to posouvá věci dál.“

Experiment CONREX tak není jen technologickou demonstrací. Je důkazem, že česká věda dokáže spojit výzkum, inženýrství i průmyslovou praxi do projektu s globálním přesahem. Pokud mise uspěje, může otevřít cestu k novým metodám boje s antibiotickou rezistencí i k efektivnějším technologiím čištění vody – a to nejen ve vesmíru, ale i na Zemi.

Zdroj: Tisková konference VŠB na veletrhu AMPER