Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

WOOD-TEC
29.10. - 1.11. 2019

Mezinárodní veletrh pro dřevozpracující a nábytkářský průmysl

Malé a střední pilařské provozy by se měly zaměřit na jiné produkty než velcí zpracovatelé

 

Vývoji pořezu a těžby dřeva v ČR za posledních 10 let a počtu pil v blízkém zahraničí a v ČR se věnovala přednáška pod názvem „Mají pily v Česku šanci dlouhodobě přežít?“, která se uskutečnila v rámci doprovodného programu veletrhu WOOD-TEC ve WOOD-TEC Aréně v pavilonu F.


Těžba dřeva a pořezu kulatiny v ČR v posledních deseti letech stále klesá, stejně tak je to s počtem  malých pil.  V roce 1937 bylo v ČR kolem 4500 malých pil a od té doby jich stále ubývalo až do roku 1986, kdy se dostaly na historické minimum – asi 200. Poté nastalo oživení a v roce 2006 jich bylo 2000. Pak se opět situace změnila a před dvěma lety jich bylo asi 700. Totéž platí o rozdělení malých a středních pilařských provozů v ČR zpracovávajících jehličnatou a listnatou kulatinu podle výše pořezu.  Uvedl to Ing. Petr Pražan, Ph.D., předseda Společenstva dřevozpracujících podniků ČR. Podle něho hlavními důvody úbytku těchto provozů je výrazně nižší produktivita práce než u velkých pil, vysoká cena suroviny v poměru k řezivu od roku 2008 a v neposlední řadě ztížený přístup k surovině, tedy nízká motivace dodavatelů.

„Velcí dodavatelé prodávající státní dřevo nemají motivaci vytvářet dlouhodobé obchodní vztahy, protože mají jen 5tileté smlouvy. Stát dlouhodobé obchodní vztahy se zpracovateli v posledních letech odmítá a dodavatelé nestátního dřeva mají většinou široké možnosti odbytu včetně exportu a větší diverzifikaci odběratelů nevnímají jako nutnou. Dodávky pro malé a střední pily tak přinášejí řadu komplikací. To znamená více smluv, zjišťování likvidity, malé objemy, rizikovost plateb, speciální požadavky na kulatinu, dřeviny, délky atd. Dalším důvodem je, že přepravní vzdálenost suroviny a tím i náklady se způsobem prodeje státního dřeva stále zvyšují,“ vysvětlil předseda SDP.

Pokud chtějí malé provozy přežít, musí podle Pražana vyrábět jiné produkty než velcí zpracovatelé a stále více zhodnocovat výrobky, například sušením, hoblováním, ale i výrobou obalů apod. Důležité je také, aby nakupovali a prodávali co nejblíže výrobě. Samozřejmostí je, že musí zvyšovat produktivitu práce a docilovat co možná největší výtěžnost. V některých případech se špatně hospodaří s odpadem při výrobě. Majitelé pil by proto měli dbát na maximální zhodnocení prodeje „odpadu“. Štěpky, piliny, kůry jsou dobrým artiklem, v současnosti je o ně zájem a dobře se prodávají. V provozech by neměla chybět příslušná technika  – odkorňovače, štěpkovače a různé typy drtičů.  Majitelé těchto provozů by měli pružně reagovat na poptávku potenciálních odběratelů a nabízet další služby. „V případě investic do moderních technologií je třeba postupovat obezřetně tak, aby návratnost vynaložených peněz byla v horizontu tří až pěti let.  Majitel musí včas hradit své závazky a udržovat dlouhodobé vztahy s dodavateli a také snižovat závislost na státním dřevě. Samozřejmě je třeba stále sledovat vývoj v oboru a rychle na něj reagovat,“ uvedl Petr Pražan. Faktem je, že krize malých i velkých provozů urychluje dlouhodobá krize pilařského sektoru v celé střední Evropě.

Datum: 20.10.2015 15:45:00

Mohlo by vás zajímat

Facebook

Vybíráme z firem

 

Fotogalerie

Video










Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště