Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

Pavel Janák: Dům umělecko-průmyslové školy na výstavě v Brně 1928

„Styl“ přináší z tohoto objektu výstavy v Brně podrobněji jeho část stavební, disposici obou horních obytných pater, celkový způsob konstrukce a provedení stavby, vzhledem k tomu, že dům byl pokusem o zjednodušení a zrychlení stavby.

Rozdělení bytu

Prvé a druhé patro domu tvoří rodinný byt a náleží k němu také v podzemí sklep. Byt je rozložen v těchto patrech tak, že jak poloha, tak rozdělení na místnosti jednotlivých účelů osvětlují a prokazují dnešní názor o podstatě bytu a bydlení.

Podkladem půdorysu v obou patrech je čtyřúhelník, téměř čtverec. V prvém patře rozpadá se na dvě poloviny: jedna polovina, obrácená k sluneční straně (zde jihovýchod), jsou obytné prostory; náleží tedy bydlení. Skládá se z jídelny, které připadá právě jedna třetina celé obytné poloviny, a z obývacího pokoje, který zaujímá zbývající dvě třetiny téže plochy.

Druhou polovinou prvého patra jsou místnosti hospodářské a „vedlejší“. Uprostřed této poloviny jest schodiště o rozměrech, jak jsou pro komunikaci uvnitř rodinného domu nutny. Hospodářské křídlo počíná kuchyní.

Kuchyně, přibližně 2x3 m, má osvětlení na své širší straně velkým oknem, rovnoběžně s ním jest pracovní stůl, vpravo sporák (na plyn a uhlí), vlevo kuchyňské skříně. Veškeré tyto skříně jsou téže výše a stejných šířek a hloubek, tak že se dají jakkoli sestavovati a kombinovati. Kuchyně spojena a oddělena je od jídelny malou přípravnou. Tato má na všecky strany spoje: kredencí k jídelně (otáčivá deska k podávání, všechna oddělení kredence v dolní a horní části jsou jak z jídelny, tak z přípravny přístupna), dále ke spíži a umyvárně. I tato jest přímo spojena okénkem s kuchyní, takže spotřebované nádobí může sem býti přímo odloženo. Jest zde tedy provedena jak úplná isolace kuchyně od jídelny, tak docíleno i nejpřímější a nejkratší spojení a zkrácena obsluha.

Ke kuchyni přiléhá přímo prádelna. Je zařízena stroji pro prádlo: pracím strojem, odstředivkou a žehlícím válcovým strojem. (Strojové zařízení Havelka a Mész, Praha-Karlín.) Tímto úmyslným umístěním prádelny v obytném patře a v přímé souvislosti s kuchyní mělo být demonstrováno proti prádelnám v podzemí již se stanoviska pouhé lidskosti. Dokud nemáme vybudovánu soustavu závodů pro průmyslové praní mimo dům, jsou prádelny v domě nutny a mají být zřízeny pro práci člověka. Prádelna má také východ na terasu, která tvoří hospodářský dvorek. (Bílení prádla, domácí práce.)

Poslední třetinou hospodářského křídla jest pokojík služky s vyklápěcí postelí, šatníkem a vlastní malou umývárnou, s umývadlem a ruční sprchou, která nahrazuje koupací zařízení. Pomocnici v domácnosti dostává se takto úplného a zcela odděleného zařízení pro její odpočinek a hygienu. Je přímo spojena s kuchyní a prochází rodinnou částí co nejméně.

Druhé patro domu, které odpovídá jinak prvému patru rodinných domů, skládá se opět ze dvou stejných polovin: jedna obsahuje ložnici a lázeň, druhá polovina jest terasou. To má ukázati, jak otevřený vzduch a slunce má být nepostradatelnou součástí bydlení vůbec. Ložnice jsou dvě. Každý byt rodinný měl by míti nejméně dvě ložnice! Každá z ložnic má prostor, který z poloviny zaujat jest loži, z poloviny může sloužit jako denní pokoj pro jiné účely. Mezi nimi položena jest koupelna s odděleným klosetem, přístupná tedy z obou ložnic přímo! Přední prostory lze použíti u ložnice rodičů k domácím práci a šití, v pokoji dětí jest stolek pro školní práce. Z obou ložnic je přímý východ na terasu.

Sklep zaujímá opět polovinu půdorysu, obsahuje ústřední topení, oddělení pro uhlí a komoru na potraviny a nářadí. Sklepa je tedy „málo“, méně než jak se dosud žádá u našich obytných domů. Sklepa by mělo nadále ubývat! Kubatura sklepa je téměř tak drahá, jako ona nad zemí!

Konstrukce a použité stavební hmoty

Konstrukce domu jak co do hmot, tak i jejich použití, byla rozvržena tak, aby byla:

1. nejúspornější
2. umožnila nejrychlejší provedení

Veškeré konstrukce při tom měly býti nespalné. Byla zvolena kombinace několika materiálů: pro nosné pilíře, z nichž se stavba skládá, a které jsou v pravidelných vzdálenostech, použito bylo cihel, neboť tento materiál zdiva je nejlepší a provádění nejrychlejší.

Jest známo, že naše běžné stavby, a zejména k obytným účelům, jsou dimensovány, použije-li se cihelného zdiva, nadbytečně. Používá se téže šířky zdiva pro celou délku zdi, aby se docílilo vazby, ač pak různé části zdi jsou různě namáhány. To značí, že jen některé využity jsou úplně, jiné části obtíženy nepatrně pod svou schopností. Výpočty provádějí se jen u staveb větších, kdežto u rodinných domů, v důsledku jejich určitě členěného půdorysu, je většina zdiva nejrůzněji nehospodárná.

Dále je starobylou chybou našeho stavebnictví, že se staví co možno z levného materiálu – cihelného zdiva na obyčejnou maltu. Tento materiál je ovšem také nejméně únosný, proto jej musí být mnoho a vyžaduje sám mnoho prostoru. V racionelní výrobě dochází se nyní již všude k tomu, že volba lepšího, dokonalejšího, únosnějšího, byť dražšího materiálu zhodnocuje výsledek. Také stavitelství musí se obrátit k vyšším a schopnějším materiálům – tedy od obyčejného zdiva k nejúnosnějším druhům cihel a k cementové maltě.

Při stavbě domu Umělecko-průmyslové školy nebyl vzat za východisko rozvrh půdorysu, ale utvořena byla na ploše, kterou měl dům mít, soustava pravidelných pilířů v pravidelných vzdálenostech. Dům tedy má především pravidelnou stavební kostru, uvnitř které provedeno jest teprve vnitřní rozdělení prostorů, a jak patrno, stalo se to bez újmy pro jednotlivé úkoly. Tato pravidelná, nosná kostra domu usnadňuje i stavební rychlost, protože stavba se rozpadá ve stejné členy bez zvláštností půdorysných a různosti měr. A ovšem bylo pro všecky pilíře bez rozdílu použito přelisovaných cihel na cementovou maltu. Zdivo bylo provedeno bez omítky a spárované. Je to opět nejrychlejší a nejsušší způsob zdiva, protože odpadá omítka. Zdivo bylo ponecháno neomítáno i uvnitř stavby, v obytných prostorách, aby bylo názorno, kde bylo všude použito.

Pilíře nají minimální rozměry, vyplývající z jejich zatížení a výšky: všecky mají tutéž šířku 45 cm, druhý rozměr podle obtížení jest 45, 60 nebo 75 cm. Tyto pilíře jen nesou a jejich zdiva nebylo použito k žádnému jinému účelu proto, aby byly zplna využity. Únosné hmoty tedy jsou jen tam, kde také nesou. Komíny byly provedeny jako zvláštní tělesa, jednak z betonu, jednak z eternitových rour.

Tyto nosné pilíře nesou v téže výši železné nosiče, jež tvoří souvislý rám. Protože pilíře, jako podpory nosníků, jsou v těchže vzdálenostech, jest i obtížení, připadající na jednotlivé nosníky, stejné, uvažují-li se železné nosiče jako nosníky prosté. Takto skládá se stropní konstrukce nad prvním patrem ze 6 stejných polí v osových vzdálenostech 350x465. Dle obtížení skládají se z jednoho, dvou nebo tří nosičů. Nosiče byly opatřeny jen nátěrem, opět proto, aby bylo názorno, kde všude na stavbě byly použity a aby – ušetřila se omítka, výška atd. Nestalo se tak z nějakých estetických důvodů (jež p. referent „Lidových Novin“ považoval za anachronické).

Na železné nosiče kladena vlastní konstrukce stropu. Protože bylo cílem vytvořiti strop nespalný a protože šlo opět o konstrukci nejrychlejší a nejhospodárnější, je strop řešen z betonových nosníků v průřezu T, šir. 32 cm a vys. 15 cm. Jsou to jakési betonové desky šir. 32 cm a sil. 5 cm, které mají dole uprostřed žebro vys. 10 cm a sil. 8 cm. Tyto betonové nosníky byly armovány železem a lity předem na staveništi. Jejich velmi jednoduchý profil poskytoval výhodnou možnost líti je v obrácené poloze při použití formujících trámců sil. 5 cm a 10 cm. Způsob lití byl tak jednoduchý, že nelze ani o formě mluviti. Použito bylo dříví nehoblovaného, nosníky proto vpadly hrubé. V některých prostorách, kde rovný strop nebyl nutný, byly ponechány viditelné (v průčelí, v přízemí a ve výstavním sále), bylo nutno však povrch zvláště upraviti. Při použití hoblovaného materiálu k formátování, byly by nosníky zcela uspokojivé.

Také zde se referent „L.N.“ přehlédl, neboť považoval konstrukci betonovou za litou na místě a označil to, že konstrukce bylo použito i viditelné, za dnes již nevhodné.

 

Pro celý dům, vzhledem k pravidelnosti půdorysné konstruktivní kostry, použito bylo jediného typu betonového trámce téže délky 350 cm. Část trámců byla pouze s otvory při hlavách pro instalace, část půlových (při schodišti aj.).

V nosnících podle potřeby byly vloženy do spodního žebra dráty 5 mm v průměru k upevnění rovného podhledu stropu, v okrajích desky horní vynechány otvory pro dráty nebo spojující skoby.

Na stavbě bylo použito celkem 415 nosníků. Nosníky váží 201.6 kg a byly dopraveny na své místo vynášením. Osázení dálo se velmi rychle.

Tímto způsobem vytvořena byla kostra, která vykazovala co nejméně hmoty, a byla ihned prosta všech podpěr, nutných jinak pro betonování překladů nadokenních, stropních trámů a desek po celou značnou dobu, až do zatvrdnutí betonu. Konstrukce byla takto ihned volná pro další stavební práce a byla rychle suchá.

Dalším článkem stavby je výplňové zdivo. Protože od tohoto žádá se v daném případě nikoli také nosnost, ale pouze ohraničení prostoru a tepelná isolace, bylo pro zdivo průčelní zvoleno zdivo z tvárnic Isostone, uvnitř pro všecky ostatní dělící příčky Calofrig. Toto zdivo rovněž svou lehkostí, rychlostí a suchostí (malým množstvím vody) odpovídalo základní tendenci stavby.

Úspornost konstrukcí

Konstruktivní způsob, který pro stavbu domu D.U.P.Š. byl zvolen, představuje značné úspory zdiva, konstruktivních výšek, získává naproti tomu prostor: činí stavbu tedy v několika směrech úspornější, lehčí.

1. Úspory užitečné plochy použitím pilířové soustavy.

Především poměr mezi celkovou plochou zastavenou, plochou užitkovou a plochou zdiva jest výhodnější. Je známo, že u staveb tohoto druhu se zdivem v dosud obvyklých tloušťkách zaujímá zdivo průměrně as 25% t. j. čtvrtinu celkové zastavené plochy!! Kdežto užitá plocha tvoří pouze tři čtvrtiny! Pilířová soustava zdiva dává větší užitnou plochu, jak z přehledné tabulky je patrno.

Zdivo D.U. P. Š. v přízemí a I. patře, při použitém pilířovém systému, zabírá pouze 9.2% zastavené plochy, kdežto využito jest 90.8%. I v druhém patře, kde vzhledem k menší zastavěné ploše (jeden trakt) je tento poměr nejpříznivější, jest stále téměř 81.5% plochy využité a pouze 18.5% zdiva. V celku tedy tímto způsobem stavebním vyzíská se nejméně o 6.5%, avšak až i o 15.5% užitečné plochy více. To znamená, že stavba je o tuto vyzískanou plochu výhodnější.

Stavba provádí se nikoliv proto, aby zastavěná plocha a zdivo byly co největší, ale cílem je užitečná plocha: jde tedy o to, aby tato byla co největší.

Nejlépe objasní se úspornost tohoto způsobu, porovnáme-li jej se stavbou při témže půdoryse provedenou způsobem, jak se dosud obvykle takové stavby provádějí: totiž s plnými zdmi 45 cm silnými a to jak na obvodě, tak i střední zdi. Kdyby stavba téhož půdorysu byla provedena dosavadním způsobem, zabralo by zdivo plochu ovšem mnohem větší, čili užitková plocha byla by menší. Oproti tomuto starému způsobu vyzíská se touto pilířovou stavbou na příkl. jen v I. patře plocha 9.3 m2, což rovná se velikosti pokojíku 3x3 m. O takový prostor je tedy dům větší, nebo stavební náklady, po případě zúročení a umořování jeho menší.

2. Úspornost použitím stropu malé konstrukt. výšky.

Také to, že použito bylo stropu z betonových trámců malé konstruktivní výšky 10 – 23 cm (s plným podhledem), znamená značnou úsporu na potřebném zdivu. Na celou výšku konstruktivních stropů musí býti totiž provedeno zdivo hlavních a středních zdí, aniž toto je jinak užitečno. Používáme-li obyčejných stropů, např. dřevěných, jsou tyto 40 cm vysoké, avšak také u železobetonových stropů obnáší výška jejich nejméně 30 – 35 cm.

Velkou předností těchto stropů (jejich statické výpočty jakož i celé stavby provedl ing. A. Plhoň), vedle rychlosti jejich konstruování jest jejich nepatrná výška. Výšku železných nosičů, jež leží pod vrstvou betonových nosníků, netřeba při světlé výšce místnosti uvažovati. V obývacím pokoji v I. patře např. jde tento nosník napříč pod stropem místnosti, aniž by to prostoře vadilo. Tedy vlastní konstruktivní výška tvořena jest pouze vrstvou betonových nosníků a jest při stropě s otevřeným podhledem jen 10 cm (5 cm deska + 5 cm vyrovnávací beton a podlaha granolit.)! Při stropech s rovným podhledem jest výška: 15 cm beton. trámec + 5 cm podlaha + 3 cm spodní podhled = 23 cm! Docíleno bylo zde tedy konstruktivní výšky stropů pouze 23 cm vysoké, ale také jen 10 cm, neboť tam, kdy bylo možno použít stropů otevřených, lze čítat světlou výšku a vzduchový prostor místnosti až ke spodku desky.

Tyto malé konstruktivní výšky znamenají, že na výšce obvodového zdiva docíleny byly značné úspory. V předpokladu, že by obvodové a střední zdi byly 45 cm v podzemí a části přízemí 60 cm silné, bylo by při výšce stropu 40 cm, jaká je dnes pravidlem, třeba zdiva o 33.16 m3 více!!

Naproti tomu při stropě z betonových trámců výška zdiva, která musí býti ve všech nosných zdech provedena ve zdivu, činí pouze 10 až 23 cm a uspoří se tady značně kubatury zdiva. Úspory tyto činí:

v podzemí
5.01 m3
v přízemí
11.75 m3
ve výstavním sále
7.69 m3
v I. patře
5.62 m3
ve II. patře
3.12 m3
úhrnem
33.16 m3


Stavba je tedy o 33 m3 zdiva úspornější
. Toto zdivo vyplnilo by pokojík o 12 m3 plochy podlahy a výšce 2.8 m! O toto množství zdiva je celý dům menší a levnější, pilíře a zdivo, jakož i základy méně obtíženy a dům dříve postaven!

3. Využití únosnosti zdiva.

Cihelné zdivo pilířů bylo při tomto způsobu stavebním skutečně plně využito. Kdežto v obyčejných stavbách zdi 45 cm silné jen isolují, ale málo nesou, zde jednotlivé pilíře jsou plně využity a nesou v přízemí na 1 cm2 9.8 kg, kdežto dovolené namáhání jest 10 kg. Ovšem tyto pilíře nesou svoje obtížení tím lépe, že mají dobrý profil, čterec nebo obdélník, beze všech rýh pro instalace a dodatečného sekání! V podzemí jest obtížení zdiva na 1 cm2 již jen 4.9 kg, základová půda pak jest namáhána 2.4 kg, což blíží se, ale nepřekračuje dovolené namáhání 2.5 kg. Stavba v celku je tedy racionelní tím, že použité zdivo jest všude stejnoměrněji namáháno a jeho únosnost plně využita.

Celková úspora na zdivu je tedy značná. Kdyby stavba byla provedena obvyklým způsobem, bylo by pro ni zapotřebí v celku 212.18 m3 zdiva. Jak už uvedeno, ušetřilo se při stropech 33.16 m3 , dále na ostatním zdivu obnáší úspora asi 15%, což činí rovněž as 30 m3 zdiva. Úhrnem uspořeno bylo více jak 60 m3 cihelného zdiva, tedy i nákladu a času. Avšak o toto zdivo jest i celá stavba lehčí. Je to nemálo celých 100.000 kg!

Ostatní konstrukce

Také při konstrukci schodů šlo o nespalnost, rychlost, lehkost. Byly tedy konstruovány schody betonové duté, podstupnice a stupnice o tloušťce 4 cm, ztužené železem. Tyto stupně, lité do formy, neseny jsou dvěma železnými schodnicemi z I nosičů č. 14 a přichyceny k těmto drátem, přečnívajícím jejich armatury. Pro všecka tři patra byla použita opět táž forma, různá výška vyrovnána při osazení. Také tato konstrukce se velmi osvědčila, rovnajíc se ceně schodů tvrdších.

Veškeré instalace vedeny jsou mimo zdivo. Komíny, jak již uvedeno, jsou upraveny mimo zdivo pilířů jednak betonové, jednak z eternitu. Při jednotlivých pilířích vynechány byly v betonových trámcích (deskách) předem otvory, do kterých všecka vedení soustředěna. Protože odpadlo takto vynechávání nebo sekání všech svislých a vodorovných rýh, usnadnilo to opět práci zednickou. Jestliže v provedení samotném při neobvyklosti tohoto způsobu nedopadlo vše bez některých vnějších chyb, způsob se v celku co do provedení velmi osvědčil. To dokazuje, že veškeré instalační práce byly v rámci stavební doby tří měsíců ukončeny.

Naše instalace, pokud se týče umístění a isolace, zasluhují opravdu řešení. Protože teplá voda opatřuje se na místě ohřívači (plyn., elektr.), odpadá isolace nejvíce odůvodnitelná. Také trámcové stropy, s rovným podhledem i bez tohoto, osvědčily se pro vedení vodorovných rour a jiných instalací ve stropě nebo pod stropem.

Posavad užívané způsoby zasluhují, aby byly co do své úspornosti a hospodárnosti přezkoušeny a nahrazeny dokonalejšími a účelnějšími. Naše dvojitá okna dosud jsou velmi složitá a zejména při obvykle velkém počtu křídel vykazují mnoho nebezpečných spar. Mimo to otvírání křídel dovnitř znehodnocuje vždycky vnitřní prostor. V domě U.P.Š. byl učiněn pokus o okna nejjednodušší: s pevnými krajními křídly, pouze střední křídla otevíravá a to posunováním, všecka křídla z dvojitým zasklením (rám v rámu). Porovnáme-li je s obyčejně užívanými okny, jejichž všechna křídla jsou otevíravá, vykazují o polovinu nebezpečných spar méně než ona. Jestliže pak je nebezpečných spar co do délky polovina, jde o to, aby zato jejich těsnění bylo dokonalé, po případě umělé. Horní spára utvořena je dvěma úhelníky v sobě. Dolní spára běží po kolejničce. Střední svislá spára je dokonale rozřešitelna těsněním ucpávkou.

Také na dveřích, jež byly u nás již značně zjednodušeny, lze dále šetřit: jsou jediné výšky 200 cm a pouze dvou šířek 80 a 60 cm, všechny jednokřídlové, sestávající z vnitřní konstrukce vně s překližkami, do hoblovaného truhlářského rámu. V celkovém rámci stavby bylo proponováno, že truhlářská práce jak oken, tak dveří bude zhotovena, okována, zasklena a natřena mimo stavbu a takto hotová na stavbě osazena. Dosavadní zvyklost prováděti kování, zasklení a nátěr až na stavbě je tak silná, že nepodařilo se ji přemoci.

Pro kliky byl opatřen zvláštní model a odlitky provedl F. Anýž, Praha. Veškeré zámky jsou na jednotný klíč (Hahn). Odpadní roury odkapní z eternitu.

Stavební náklad

Uvádíme – za účelem srovnání – stavební náklad obytné části D.U.P.Š. Činil za tuto (I. a II. p., sklep, což odpovídá rod. domu) 194.000 Kč, 1m3 za 242 Kč a to včetně všech instalací i ústředního topení.

Provedení stavby domu ve 3 měsících

Se stavbou bylo započato 9. III. 1928 a stavba ve třech měsících byla ukončena, jak ukazuje fotografický snímek z tohoto dne, reprodukovaný na str. 167. Počasí bylo po celou dobu stavby značně nepříznivé. Den po zahájení výkopů 10. III. napadlo sněhu do výše 30 cm, po řadu nocí panovaly mrazy.

24. III., tedy po 14 dnech, byla stavba v tomto stavu: provedeny základy, zdivo sklepní, část pilířového zdiva v přízemí ve výstavním sále. Vzadu patrna je stavba pavilonu Akademie, bez podzemí a započatá o 14 dnů dříve; dospěla právě bednění I. patra.

31. III. již byla stavba v I. patře. Konstrukce a kladení stropů nad přízemkem je zde patrno.

1. V. byla stavba již vně i uvnitř omítána, zdivo spásováno a mohlo být přikročeno k osazení oken a dveří. Stavba dokončena 9. VI., tedy právě po 3 měsících. Nutno tu zvláště vytknouti, že vykazuje počínaje sklepem čtvero betonových stropů nad sebou, kdežto Akademie (uvádíme pro srovnání) pouze dvoje.

V této lhůtě však byly provedeny také všechny instalace (ústřední topení, vodovod a kanalisace, elektrické osvětlení a plyn); po ní byly ukončeny z jiných důvodů opožděné poslední práce natěračské a malířské.

Dne 13. VI. bylo již přízemí domu úplně instalováno a otevřeno veřejné prohlídce, 15. VI. bylo s nábytkem hotovo i I. patro. Po celou dobu stavba byla prováděna v normálním 8 hod. dnu pracovním, o svátcích a přes čas bylo pracováno teprve bezprostředně před zahájením výstavy.

Třeba tu zdůrazniti, že stavba rovná se obvyklé velikosti obytných domů rodinných pouze svým I. a II. patrem, po případě sklepem, kdežto má o celý přízemek (prodejnu a výstavní sál) více. Jeví se to i v tom, že bylo v ní třeba provésti 4 betonové stropy nad sebou.

Stavba po této stránce přinesla jistě důkaz, že naše stavebnictví je možno i zjednodušiti i zrychliti.

 

Přepsáno z časopisu Styl, ročník XIII 10.12

1928

 

Fotografická dokumentace + plány v článku

 

Video - O nás (EN)

Podporujeme

Více informací k dispozici zde

Užitečné odkazy

Magazín fairherald

- zpravodaj pro návštěvníky a vystavovatele
- nové vydání fairheraldu v interaktivní verzi

Magazín <strong>fairherald</strong>

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště