Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

Těší mne být pilotem na baterky, říká s nadsázkou Jaromír Hammer, pilot experimentálního letadla na elektrický pohon

 

Když 20. srpna letošního roku usedl Jaromír Hammer do pilotní kabiny experimentálního letounu na elektrický pohon VUT 051 RAY, nevěděl, jak to všechno dopadne, přestože meteorologické podmínky byly toho dne optimální. Před sebou měl první experimentální let na nejvýkonnějším elektrickém létajícím stroji, který v České republice existuje. Nakonec spokojeně přistál po 27 minutách. Přátelé mu z legrace začali říkat pilot na baterky. Jen se tomu usmívá. „Těší mne, že jsem dostal tuto šanci, a bylo mi ctí, že mohu létat takto výkonným letadlem na baterky,“ dodává Jaromír Hammer na mezinárodním strojírenském veletrhu, kde je zmíněný letoun vystaven v pavilonu A na stánku Vysokého učení technického v Brně.


Letoun vznikl jako výsledek výzkumné spolupráce VUT v Brně -  Leteckého ústavu a Ústavu výkonové elektrotechniky a elektroniky - a společnosti JIHLAVAN airplanes, s.r.o., která vyrábí malá sportovní letadla. Společným cílem bylo ověřit možnosti elektrického pohonu v letectví. Šéfkonstruktér letounu Antonín Píštěk přiznává, že uvést do života letadlo nepatří na akademické půdě zrovna k těm nejlehčím úkolům, ale po třech letech se to nakonec třicetičlennému týmu podařilo i díky grantové podpoře. „Letoun jsme postavili proto, abychom se pokusili instalovat jinou pohonnou soustavu než je běžná. Dnešní letouny jsou většinou poháněny pístovými motory a v této kategorii téměř výhradně. Nejdříve jsme využívali vodíkové články a kombinace vodík a  baterie. Nakonec jsme skončili u baterií, které jsou v současné době nejoptimálnější variantou pohonu na elektrické zdroje. Naši elektrikáři zjistili, že nejoptimálnější bude využití článků, které se primárně používají pro notebooky, ale museli pro to vytvořit patřičné propojení atd.,“ říká profesor Píštěk s tím, že se tak podařilo především optimalizovat hmotnost a výkon letounu.  

Šéfkonstruktér přiznává, že při každém prvním experimentálním letu, kterých ve svém profesionálním životě zažil několik, ho provázejí obavy, aby všechno dobře dopadlo. „Nyní jsem spokojen hlavně proto, že pilot ve zdraví přistál,“ usmívá se Antonín Píštěk. Další lety už budou probíhat ve větší pohodě a budou mít jasnější program, např. jeden z prvních letů bude zaměřen na maximální vytrvalost, abychom zjistili, jak dlouho může být letoun ve vzduchu. Jeho slova potvrzuje i pilot Jaromír Hammer. „Bezprostředně po přistání jsme vyhodnocovali zbytek energie, a tím pádem jsme spočítali, jak dlouho bychom ještě mohli letět. Vyšlo nám to na jednu hodinu letu,“ dodává. Vývojáři nyní mají k dispozici i celou řadu dalších dat, která byla zaznamenána při prvním experimentálním letu, a ta nyní zpracovávají.

Budoucnost experimentálního letounu a jeho komerční využití vidí Antonín Píštěk zejména  v hybridním motoru. „Je potřeba uvědomit si, že u vodorovného letu potřebujeme asi polovinu výkonu na vzlet. Když tedy skombinujeme dva pohony, které půjdou zhruba na 50 procent, dokážeme za letu nabíjet baterie, různě je využít a kombinovat. Dosáhneme tak větší praktické použitelnosti,“ říká Antonín Píštěk. Na tomto vývoji chce opět spolupracovat s odborníky a studenty z vysokých škol. Výsledek by rád viděl do tří let. Jen ještě nemá pro budoucí stroj jméno. Dá se však očekávat, že pro něj zamíří do ptačí říše. Většina letounů, na jejichž konstrukci se podílel, s výjimkou Raye totiž nesla ptačí jména – první byla Sova, po ní Marabu a příští rok se představí veřejnosti Kondor.

Datum: 2.10.2014 11:45:00

Současně také

Transport a Logistika
8.-12.11. 2021


ENVITECH
8.-12.11. 2021

 

Mohlo by vás zajímat

Vybíráme z firem MSV

 

Fotogalerie

Facebook

Video

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště