Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

Rozvoj trhu v Turecku

 

Seminář s názvem Turecko-atraktivní partner pro český export se uskutečnil v Exportním domě v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Pořádali jej Ministerstvo zahraničních věcí.

Význam tureckého trhu pro české firmy je značný, v roce 2016 dosáhl vývoz 53 miliard korun. Jedná se tedy o 3. největší exportní trh pro Českou republiku mimo EU. O Turecku Také slyšíme dnes a denně, a to ne vždy v pozitivním kontextu. Nesmíme zapomínat, že Turecko je nám geograficky nejbližší a současně otevřený trh velké rozvíjející se země, která ekonomicky a populačně roste. Má 80 milionů obyvatel, řadu vnitřních problémů, které ovlivňují právě ekonomiku a obchodování. Otázkou je, zda se mohou turecké firmy stát našimi obchodními partnery ve třetích zemích.

Podle ministerstva zahraničních věcí české firmy usilují o podíl na projektu JE Akkuyu (51 procent investorem a EPC kontraktorem, 49 procent turečtí EPCs) a budují partnerství i s tureckými firmami, které však chtějí produkci z větší části provádět sami. Úspěšně na tamním trhu působí firmy TEDOM, která už dodala přes 30 kogeneračních jednotek a její odbyt může dále růst. Také výrobce armatur MSA je úspěšný při dodávkách pro ropovod Baku-Tbilisi-Ceyham. První odbyt na tureckém trhu dosáhl i výrobce kondenzátorů a tlumivek ZEZ Silko.

Stále v Turecku existují odvětví, na nichž je země závislá na dovozu. Právě tam mají české firmy velmi dobrou pozici. Jde zejména o důlní bezpečnost a technologie, přitom je i zde silný tlak na cenu a konkurenci, která vyplývá z celosvětové recese. V Turecku existuje také velmi silná poptávka po odborné expertíze, tedy o certifikace zařízení, materiálů, při prevenci výbuchu v dolech apod. Při investicích v Turecku zatím úspěšně působí Energo-Pro, které plánuje expanzi až ke kapacitě 1000 MW v hydro během pěti let a také vlastní produkci turbín a generátorů v Ankaře. Další vývoj těchto investic bude podle odborníků MZV záležet na nastavení feed-in tarifů na další období. S jistými problémy se potýká ČEZ (oslabení kurzu TL). Lze říci, že zatím úplně chybí turecké investice u nás.

Velkým exportním trhem pro Česko je také zemědělství. Jde zejména o živý skot, a to chovný i výkrmný, dále veterinární farmaka, potravinářská aditiva pro místní silný zpracovatelský sektor. Turecko má totiž cíl posílit domácí chov zvířat, aby nebylo závislé na dovozu. Proto je šance tam dodávat speciální krmivo. V současnosti se o velký tendr uchází například Bioveta, na dodávku 27 milionů kusů vakcín proti vzteklině.

Podle odborníků je Turecko rozvíjejícím se trhem, a to i přes loňské zpomalení, kdy na výkon tamní ekonomiky dolehly mimo jiné napjatá vnitropolitická situace a komplikovaný vztah s EU. Pro české exportéry je Turecko navíc zajímavé tím, že se jedná o vstupní bránu na trhy v Gruzii, Ázerbájdžánu a v zemích u Kaspického moře. Typickými vývozci z Česka do Turecka jsou dodavatelé strojírenských technologií a výrobci strojírenských zařízení. V této zemi mají české výrobky dobrou reputaci. Navíc je tam zájem i o systém bankovních služeb, které zajišťují hladký průběh obchodního kontraktu.

Největší položkou vývozu z ČR do Turecka jsou osobní automobily a jiná motorová vozidla pro přepravu osob (v roce 2016 15 miliard Kč). Totéž platí o dovozu z Turecka k nám (3,9 miliard Kč), například k významným položkám patří též trička, vrchní tílka a nátělníky (3,3 procenta z celkového obchodu). Naopak významnou část exportu do Turecka představují odstředivky, přístroje k filtrování a čištění (4,7 procenta).

Základem obchodu je samozřejmě platební styk. Tureckou liru (TRY) mají ve svém kurzorním lístku všechny české banky. Podle finančníků výhodou je, když může finanční ústav v rámci skupiny, do které patří, spolupracovat přímo se sesterskou bankou v Turecku.  To je příklad Komerční banky, která kromě místních korespondenčních bank může úzce spolupracovat s tureckou pobočkou Société Générale (SG). Přestože platby při obchodování s tureckými partnery obvykle probíhají bez problémů, v počáteční fázi obchodního vztahu je důležité nepodcenit platební riziko protistrany. Tedy využít některý z platebních zajišťovacích instrumentů – dokumentární inkaso nebo dokumentární akredity.

Strojaři, dodavatelé technologických celků či energetických staveb často potřebují bankovní záruky. Ty se vystavují přímo v České republice nebo prostřednictvím některé z tureckých bank. Stále častěji se v současnosti české podniky poptávají na financování projektů v Turecku. Komeční banka jim v rámci exportního financování nabízí několik produktů určených k financování vývozu zboží a služeb a k financování investic českých firem. Patří k nim mimo jiné exportní odběratelský úvěr, který je obvykle poskytován do výše 85 procent hodnoty uzavřeného obchodního kontraktu. Hlavní výhodou tohoto úvěru pro exportéra jsou rychlost proplacení exportní pohledávky, možnost předložit při nabídkovém řízení současně s technickou nabídkou také nabídku financování, což odběratelé často požadují. Navíc úvěr nezatěžuje rozvahu exportéra, neboť dlužníkem je zahraniční kupující, popřípadě jeho banka.

Pro snížení rizik, spojených s případnou politickou nebo ekonomickou nestabilitou v Turecku mohou exportéři s každým produktem komerční banky využít rovněž státní podporu vývozu prostřednictvím pojištění zamyšleného projektu u státní úvěrové pojišťovny EGAP. Ta řeší teritoriální rizika, vyplývající z politické, finanční a makroekonomické situace země. Dále komerční rizika, mezi něž patří neplacení, nesplnění kontraktu apod. Pokud chtějí tuzemské společnosti uskutečnit své exportní plány v Turecku, může Komerční banka nabídnout pomoc s realizací přímo na místě, a to díky úzké spolupráci s istanbulskou pobočkou SG.

Datum: 10.10.2017 13:43:00

Současně také

Transport a Logistika
13.-17.9. 2021


ENVITECH
13.-17.9. 2021

 

Mohlo by vás zajímat

Vybíráme z firem MSV

 

Fotogalerie

Facebook

Video

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště