Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

MSV
7.-11.10. 2019

Mezinárodní strojírenský veletrh

Role teplárenství v české energetice a jeho budoucnost

 

Systému zásobování teplem byla věnována část semináře Česká energetika a teplárenství versus cíle Evropské komise pro energetiku do roku 2030. Seminář pořádal v rámci doprovodného programu Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně Český svaz zaměstnavatelů v energetice.

„Stav tepelných sítí je v ČR velmi různorodý, máme oblasti se špičkovými parametry, ale také ve velmi špatném stavu. Postupně se daří nahrazovat parní sítě horkovodními, což přináší lepší regulovatelnost přenášeného výkonu a zásadně snižuje ztráty. Je to ale běh na dlouhou trať a pomoc státu byla doposud minimální. Loni se poprvé, a v tomto programovacím období zřejmě také naposled, podařilo vypsat větší použitelnou výzvu právě na rekonstrukce tepelných sítí v rámci Operačního programu životní prostředí. Nově by měly být rekonstrukce dálkového vytápění podporovány z operačního programu PIK ministerstva průmyslu a obchodu, ale programové dokumenty ještě nejsou schválené, takže bych to nerad zakřikl,“ řekl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště, Teplárenské sdružení ČR.

Podle něho diskriminace teplárenství určitě není pouze problém ČR, podobné je to na Slovensku i v dalších zemích. Týká se to hlavně východní Evropy, která se na teplárenství dívá jako na fenomén, který tu vždycky byl a není potřeba se mu věnovat. Ukázkově se k teplárenství chovají v Dánsku. Příklad Švédska a Finska ukazuje, že teplárenství může fungovat v podmínkách volného trhu bez jakékoli podpory a regulace, pokud se mu neškodí. Sousední Německo se dnes snaží teplárenství masivně podporovat. Málo se ví, že Němci chtějí zvýšit podíl elektřiny vyrobené v kogeneraci na 25 procent do roku 2020, a to samozřejmě bez rozvoje teplárenství a tepelných sítí určitě nepůjde.

„Ingerence státu do energetiky bude téměř absolutní. Bude to mít i širší dopad, protože EU stojí a padá s jednotným vnitřním trhem. Pokud ho nedokáže ochránit, zpochybní základy smyslu svojí existence. Zejména menší státy EU by těžko mohly dlouhodobě fungovat ve společenství, které by nerespektovalo svá vlastní pravidla a vítězilo v něm právo silnějšího. V teplárenství odhadujeme nezbytné investice někde mezi 15 a 20 miliardami korun. Na takové investice určitě nebudou firmy mít z vlastních zdrojů, budou si muset půjčit. Část peněz pomohou pokrýt také dotace z evropských fondů,“ konstatoval Hájek.

Očekává se, že se EU ještě v tomto roce shodne na základních parametrech a cílech do roku 2030, které budou určovat pozici evropské delegace na mezinárodní konferenci o změně klimatu v roce 2015 v Paříži. Tam by se mělo rozhodnout o tom, zda bude existovat nějaká globální dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, nebo ne. Česku nevadí diskuse o snižování emisí. Chce ale rovné podmínky s konkurencí, není možné různými poplatky zatěžovat stále jen velké zdroje, které navíc budou muset výrazně investovat do snižování emisí.

S okolními zeměmi má ČR hodně společného. Polské teplárenství je stoprocentně závislé na uhlí, německé a slovenské z větší části. Navíc německá „zelená“ strategie učinila tuto zemi mnohem závislejší na uhlí než dříve. Proto se čeští odborníci musí bavit se svými kolegy v Evropě, jak lépe prosazovat společné zájmy. Důležité jsou ale také zkušenosti s různým přístupem k regulaci cen tepla, otázkám snižování emisí či péči o zákazníka.

„Náklady na energetickou politiku do roku 2020 jsou velké, skutečné výsledky značně diskutabilní. Ale jsme teprve na začátku a máme velmi málo informací o skutečných ekonomických dopadech snižování emisí. A v tom vidím zásadní problém. Když se jakýkoli státní zásah chystá v Americe, zkoumá se problematika ze všech možných úhlů. Evropa dělá mnohem zásadnější rozhodnutí, která jsou většinou politická, a přistupuje k nim bez hlubších analýz. Naši ekonomiku to potom dlouhodobě poškozuje. Amerika bude v krátké době díky ropě a plynu z břidlic energeticky soběstačná a možná nakonec bude i energetické suroviny vyvážet. Měli bychom více přemýšlet, jak být konkurenceschopní, abychom neskončili jako turistický skanzen bez průmyslu,“ upozornil Hájek.

Podle něho požadavky na snížení emisí je samozřejmě možné stupňovat donekonečna. Už dnešní jejich úroveň například na odsíření je za ekonomickým optimem. Paradoxní je, že imisní limit na oxid siřičitý není dnes v ČR nikde překračován, přesto se požadavky stále stupňují. Odhaduje se, že požadavek na snížení emisního limitu o 35 procent oproti již velmi přísné hodnotě ve směrnici o průmyslových emisích by znamenal zdvojnásobení až ztrojnásobení nákladů na odsíření. Je nemožné, aby energetika v EU realizovala takové investice, a současně nabízela elektřinu a teplo za ceny srovnatelné se světem.

Pro teplárenství je nejdůležitější, zda Evropská komise připustí národní intervence do trhu s elektřinou pro klasické elektrárny. Řada zemí, včetně sousedního Německa je plánuje, a pokud Komise umožní zavedení kapacitních mechanizmů na národní úrovni ve větší, než velmi omezeném a striktně kontrolovaném měřítku, stane se podle Hájka jednotný trh s elektřinou jednou provždy naprostou iluzí. To bude mít na energetiku zásadní dopad, neboť základní pravidla hry budou úplně jiná. Integrace státu do energetiky bude téměř absolutní. Bude to mít i širší dopad, protože EU stojí a padá s jednotným vnitřním trhem. Pokud jej nedokážeme ochránit, zpochybní základy smyslu svojí existence. Zejména menší státy EU by těžko mohly dlouhodobě fungovat ve společenství, které by nerespektovalo svá vlastní pravidla, dodal Hájek.

Datum: 2.10.2014 15:31:00


Současně také

Transport a Logistika
7.-11.10. 2019


ENVITECH
7.-11.10. 2019

 

Mohlo by vás zajímat

 


Vybíráme z firem MSV

 

Fotogalerie

Facebook

Video

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště