Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

MSV
5.-9.10. 2020

Mezinárodní strojírenský veletrh

Konference zhodnotila 10 let ČR v EU

 

O proměnách ekonomického prostředí Evropské unie na brněnském výstavišti jednalo hospodářské fórum za účasti ekonomů, zástupců státní správy i podnikatelů. Řečníci se shodli, že je v zájmu české ekonomiky přijmout euro, ale nejdříve v roce 2018.

Makroekonomický vývoj posledního desetiletí zhodnotil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Česká republika podle něj po vstupu do EU inkasovala řadu výhod, což se projevilo nárůstem zahraničního obchodu, zahraničních investic i akcelerací celé ekonomiky, která v prvních pěti letech od vstupu dosahovala meziročního růstu HDP o 5 až 6 procent. „Pro české podnikatele měl vstup do EU zásadní pozitivní přínos,“ uvedl V. Dlouhý, ale zároveň připomněl, že se tohoto ekonomicky mimořádně příznivého období bohužel nevyužilo pro snížení deficitu veřejných rozpočtů, ale státní dluh naopak ještě rostl. Za pozitivní označil, že se v České republice i v těchto letech prosperity dařilo držet pod kontrolou mzdové náklady, podobně jako třeba v Německu. Opačným příkladem jsou některé periferní státy eurozóny, které kvůli tehdejšímu nadměrnému růstu mezd ztratily konkurenceschopnost. Jako výhoda se ukázal také plovoucí kurz, který České republice pomohl lépe zvládnout náraz ekonomické krize, protože umožnil lépe vyjít vstříc potřebám exportérů. V závěru svého vystoupení Vladimír Dlouhý zdůraznil, že navzdory některým výhradám nechce zpochybňovat členství v EU, která je pro Českou republiku přirozeným údělem, a předpověděl, že další krize už nepřijde, ale celou Evropu čeká až do roku 2020 tzv. ztracená dekáda s ročním růstem HDP o procento nebo maximálně dvě. Euro bychom podle něj měli přijmout v rozmezí let 2018 až 2020, ale zároveň být jako fiskálně zodpovědná země připraveni na solidaritu se státy eurozóny, které fiskální disciplínu nemají. 

Pohled do pozadí bruselských jednání zprostředkoval Tomáš Pirkl, stálý delegát Svazu průmyslu a dopravy ČR při konfederaci evropského podnikání BusinessEurope. Jak konstatoval, volný trh v EU zatím neexistuje a příčinou je i způsob, jakým jsou někdy přijímána legislativní rozhodnutí: jako politický pomník příslušného komisaře bez ohledu na reálný ekonomický přínos a protichůdnost s dalšími opatřeními. Tento způsob by se podle Pirkla měl změnit. Prvním pozitivním signálem je snaha o tzv. průmyslovou renesanci, kdy EU usiluje o přenastavení podmínek pro evropské podniky tak, aby nebyly znevýhodněny proti globální konkurenci. V současnosti je například celková úroveň zdanění v EU o 50 procent vyšší než v USA při dvojnásobných nákladech na energie. Druhým pozitivním signálem je nástup nové Evropské komise s přerozdělenými tématy, například v minulosti často protichůdně řešenou problematiku ochrany klimatu a energetiku bude mít na starosti jeden komisař. Tomáš Pirkl zároveň apeloval na podnikatelskou sféru, aby byla aktivnější a věnovala jednáním v Bruselu větší pozornost, protože prozatím je k vlastní škodě daleko pasivnější než neziskové organizace. Jako příklad aktivního přístupu, který se vyplatil, uvedl jednání o změně pravidel státní podpory. Ta měla být podle původního návrhu výrazně limitována, což by pravděpodobně vedlo k omezení investic a investičních pobídek. Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s dalšími partnery jednal o změně a nakonec se podařilo například zvýšit limit podpory ze 100 na 150 milionů eur a  současně byla zrušena nutnost notifikace.

Do blízkého zahraničního kontextu zasadil vývoj od roku 2004 analytik České spořitelny Jan Jedlička, který prezentoval pohled Erste Group coby největší středoevropské bankovní skupiny. Statistika všech zemí V4 podle něj potvrzuje pozitivní dopad vstupu do EU na oblast ekonomické výkonnosti, nezaměstnanosti i úvěrových ratingů, přičemž nejlépe tento potenciál využily Slovensko a Polsko. Analytik varoval, že současný ekonomický model České republiky jako tradiční průmyslové země s kvalitní a relativně levnou pracovní silou se pomalu přežívá a za 10 nebo 15 let už nemusí fungovat. Proto je třeba tento model revidovat a zaměřit se na výrobu založenou na inovacích, rozvoji vědy a výzkumu a podpoře start-up společností. K brzdám ekonomického růstu podle něj patří také kvalita veřejné správy a nestabilita daňového prostředí.

V rámci dopoledního bloku hospodářského fóra „10 let ČR v EU“ zazněly také příspěvky shrnující problematiku Strukturálních fondů EU a informačních zdrojů EU pro podnikatele. Navazující odpolední blok se věnoval připravované Dohodě o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP).

Datum: 1.10.2014 19:15:00

Současně také

IMT
5.-9.10. 2020


FOND-EX
5.-9.10. 2020


WELDING
5.-9.10. 2020


PLASTEX
5.-9.10. 2020


PROFINTECH
5.-9.10. 2020

Mohlo by vás zajímat

Vybíráme z firem MSV

 

Fotogalerie

Facebook

Video

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště