Digitalizace v údržbě přinese větší flexibilitu

Digitalizace v údržbě byl název semináře, který se uskutečnil v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v sále pavilonu P.

Při údržbě jde především o využití informací z ELC řídících jednotek zařízení a o doplnění zařízení o další kontinuální sběry dat. Ta se potom dávají do společného úložiště (CLOUDU) a slouží pro predikci a digitalizaci informací o skutečném stavu. Výhodou je také stanovení limitních stavů snímaných hodnot, k nimž patří i signalizace hraničních stavů. Všechna data jsou samozřejmě ukládána a slouží jako podklad pro statistiky. Při zavedení akčního plánu Industrie 4.0 je třeba sestavit realizační tým, tedy tým vedení společnosti. Dále se musí vytipovat oblasti zavedení systémů a stanovit jeho specifické kroky. Poté přichází na řadu analýza potřeb v oblasti vzdělávání a v oblasti kvalifikovaného personálu. Samozřejmostí je sestavení harmonogramu implementace a zodpovědnosti.

„Software dnes musí pokrývat oblasti od vzniku požadavku na údržbu jakékoli povahy přes rychlou distribuci správné osobě až po následnou administraci požadavku v oblasti financí, evidence práce a taktéž pravidelné činnosti. Softwarová vybavenost je již celkem dobrá, ale stále nedostačující. Spousta firem nemá CMMS zakoupen nebo používají jen papír, MS Excel nebo svůj CMMS nepoužívají, vždy záleží na lidech a motivaci. A základním předpokladem toho, aby digitalizace v údržbě měla úspěch, je, že se naučí znát svou továrnu,“ řekl Lukáš Smelík z časopisu Řízení a údržba průmyslového podniku.

Podle něj se výroba přesouvá od produkto-centrického pojetí do servisně-centrického. Na cestě vstupu do digitalizovaného průmyslu se servisní úkony finálně začleňují do povědomí výroby. Cílem je stále zvyšování zákaznické spokojenosti. „Nástupem průmyslového internetu věcí budeme svědky plánovaných a automatických činností údržby a oprav generovaných dle předem naprogramovaných algoritmů,“ poznamenal.  Dynamické plány údržby mohou být generovány na základě dat získaných v reálném čase prostřednictvím čidel. Nebude problém přejít na úplně odlišný servisní model, aby bylo možno přizpůsobit se novému procesu/produktu/řešení a zlepšit tak celkovou výkonnost koncového uživatele. Nastane doba mnohem větší flexibility, co se týče zvýšení či snížení požadavků na zajištění údržby.

„Nástupem průmyslového internetu věcí budeme svědky plánovaných a automatických činností údržby a oprav generovaných dle předem naprogramovaných algoritmů. Dynamické plány údržby mohou být generovány na základě dat získaných v reálném čase prostřednictvím čidel. Nebude problém přejít na úplně odlišný servisní model, aby bylo možno přizpůsobit se novému procesu/produktu/řešení a zlepšit tak celkovou výkonnost koncového uživatele. Nastane doba mnohem větší flexibility, co se týče zvýšení či snížení požadavků na zajištění údržby,“ doplnil Smelík.