Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

MSV
7.-11.10. 2019

Mezinárodní strojírenský veletrh

Hvězdy československého leteckého průmyslu

 

Nad hlavami se vznáší kluzák L-13 Blaník, jako v roce 1959 v pavilonu Z. A jen o pár metrů dál se píšou příběhy dalších československých leteckých legend – L-29 Delfín, L-39-Albatros, L-200 Morava, LETu Kunovice, Moravanu Otrokovice či cvičných trenažerů. „Byli jsme v oboru vždy světová špička a je až neuvěřitelné, jak tak malý stát dovedl bodovat vlastně v každé kategorii – od větroňů, přes akrobatické stroje po dopravní,“ tvrdí Miroslav Hančar. Projektový manažer Aero Vodochody se na výstavě 100ries významně podílel právě na mapování oblasti letectví.

 

On sám je má takříkajíc v krvi, třeba proto, že jeho tatínek pracoval v někdejším Letovu Praha a stál u vývoje cvičného systému pro Albatrosy, který si kromě velké slávy odnesl mimo jiné Zlatou medaili mezinárodního strojírenského veletrhu. Ostatně jako všechny zmíněné stroje či společnosti. Trenažer TL-39 ve své době a uzavřeném hospodářství dovedl velice úspěšně simulovat let, a to třeba i díky animacím, kdy pilot „prolétal“ údolím Berounky.

Letecký odborník, nadšenec a tvůrce webu l-39.cz přidává další zajímavosti, které se už na panely nevešly. „Kabina simulátoru je identická s přední kabinou skutečného letounu. Veškeré přístroje a ovladače jsou zapojené a simulují činnost systémů letounu.  Pilot sedí na originální sedačce VS1-BRI a maketě pilotního padáku PL-70,“ připojuje k trenažéru TL-39.

 

Dovádá, že samotné letouny L-39 Albatros dosud nalétaly přes 5 milionů letových hodin a stále přibývají další, protože ve světě je jich pořád v provozu kolem šesti stovek. Osazeny jsou unikátními katapultážními sedačkami československé konstrukce VS1-BRI, které umožňují záchranu pilotů od nulové výšky až do hranice dostupu 11 500 m a od rychlosti 130 až do 750 km/h. „V době vývoje letounu L-39 byly na světě pouze čtyři země, které zvládly vývoj a seriovou výrobu vystřelovacích sedadel pro proudové letouny - Velká Británie, USA, SSSR, Švédsko a v roce 1964 se k nim jako pátá země připojilo Československo se sedadlem VS1-BRI s urychlovacím raketovým motorem,“ poznamenal Hančar.

O českém leteckém průmyslu se dnes příliš nemluví, ale i přes nedostatek odborníků, to s ním nevypadá zle. Pokračovatelé jednotlivých společností pracují na vylepšených modelech Blaníku nebo Turboletu 410, světový věhlas mají turbomotory pro kluzáky z velkobítešské První brněnské strojírny.

Pojďte se tedy na výstavu 100ries v pavilonu A do 5. října podívat a slávu leteckého průmyslu si připomenout.

 

Letoun L-39 Albatros

Jak dostat proudové letadlo z Vodochod na brněnské výstaviště? Je to letadlo, tak tedy přiletí, má podvozek, tak zbytek dojede! A přesně tak to proběhlo 1. září 1973, kdy letoun L-39 výrobního čísla 0004 přistál na rovném úseku dálnice D1 u Rosic a po 18 kilometrech se přes Nový Lískovec a Pisárky dostal na výstaviště. Aby se nemusel rozebrat, transportovat po silnici a zase smontovat, aby se vyloučilo riziko poškození nátěru, bylo rozhodnuto, že letoun do Brna přeletí. Albatros byl tenkrát jedním z nejprestižnějších exponátů MSV.

L-39 Albatros je nástupcem stroje L-29 Delfín, kterých se vyrobilo celkem 3 665 kusů. Od počátku byl vyvíjen celý výcvikový systém, který zahrnoval letoun L-39, pilotní trenažér TL-39, katapultážní trenažér NKTL 29/39 a kontrolní zařízení KL-39. První vzlet prototypu X-02 proběhl 4. listopadu 1968.

L-39 je dvoumístný dolnoplošník s tandemovým uspořádáním posádky, s tříbodovým hydraulicky zatahovaným podvozkem příďového typu. Konstrukce letounu je poloskořepinová, nýtovaná. Je poháněn jedním dvouproudovým motorem AI-25TL. Katapultážní sedačka československé konstrukce VS1-BRI umožňuje záchranu pilotů od nulové výšky až do hranice dostupu 11 500 metrů a od rychlosti 130 až do 750 km/h.

Základní, cvičná verze C byla postupně doplněna i zbrojními variantami L-39ZO a ZA, pro vlekání létajících terčů KT-04 bylo vyrobeno 8 kusů verze L-39V.

Sériová výroba L-39 probíhala v letech 1971 až 1997 a celkem bylo vyrobeno 2 900 letounů. Na jeho výrobě se podílelo všech 15 podniků sdružených v tehdejší VHJ Aero. SSSR, jako hlavní zákazník, odebral 2 081 kusů, všechny ve verzi L-39C. Objem výroby postupně narůstal až na rekordních 254 letounů vyrobených v roce 1988. 

Letoun byl dodán celkem osmnácti státům, primárním uživatelům, které často letouny přeprodávaly dále, takže se stal skutečně celosvětově rozšířeným, létal a dosud létá ke spokojenosti uživatelů ve všech klimatických podmínkách – od polárního kruhu až po pouště a tropy.

Nejen pro letové vlastnosti, ale i pro vysokou spolehlivost a jednoduchou údržbu ho stále používají špičkové akrobatické skupiny (BREITLING, RUS, Baltic Bees) a desítky Albatrosů vlastní soukromí majitelé.

 

Jak na Albatrosa? Skvělým trenažérem

Aero Vodochody drží jedno významné prvenství: vznikl zde nejpoužívanější proudový výcvikový letoun na světě – L-39 Albatros. A cvičit bylo potřeba i „na suchu“, proto vyrobili i unikátní pilotní trenažér TL-39. Za jeho vývojem stojí konstruktéři z pražského Letova (tehdy s přízviskem Rudý) a v letech 1973 až 1990 jich zde bylo vyrobeno 116, z nichž 95 odebral Sovětský svaz, kam také bylo dodáno nejvíce Albatrosů.

V Československu byly simulátory dva – jeden ve VVLŠ Košice, kde probíhal výcvik armádních pilotů, druhý v pražském Ústavu leteckého zdravotnictví. Tento trenažér zde byl v provozu až do srpna 2018, později bude vystaven v leteckém muzeu ve Kbelích.

Kabina simulátoru, identická s přední kabinou skutečného letounu, je umístěna na hydraulicky ovládané pohyblivé základně. To umožňuje simulovat pocit přetížení při akceleraci, v zatáčkách, ale například i nerovnosti na dráze letiště.

Před kabinou je plocha o rozměrech 3,5 x 2,1 m, na kterou se promítá obraz. Televizní kamery se v závislosti na směru a výšce letu pohybují nad dvěma modely krajiny: letiště (cca 4 x 6 km) a model širšího okolí (cca 24 x 60 km). Zajímavostí je, že model není žádná vymyšlená krajina, ale zrcadlově otočené skutečné okolí Berouna, hradů Karlštejn a Křivoklát s řekou Berounkou.

Na pracovišti instruktora je řídicí pult, dva zapisovače letu a TV monitor. Kompletní řízení a plynová páka jsou propojeny s řízením v kabině. Vedle pultu jsou zapisovače dráhy letu – pravý pokrývá oblast 500 x 500 km, levý pracuje, jen když je letoun v blízkosti letiště, a zakresluje i výšku letu pro kontrolu správného sestupu na přistání.

Simulátor umožňuje nastavit všechny důležité parametry letu, počasí, rádiové frekvence, lze zvolit 23 různých závad nebo jejich kombinací, ale i zavedení chyb přístrojů. Trenažér věrně simuluje všechny zvukové vjemy, má simulátor sil v řízení. Zařízení je řízeno analogovým počítačem, který vyráběl podnik Aritma Vysočany.

TL-39 si odnesl například Zlatou medaili Mezinárodního strojírenského veletrhu v roce 1974.

Foto: archiv Miroslava Hančara, l-39.cz

 

Další příběhy z oblasti letectví najdete do 5. října v pavilonu A.


Současně také

Transport a Logistika
7.-11.10. 2019


ENVITECH
7.-11.10. 2019

 

Mohlo by vás zajímat

 


Vybíráme z firem MSV

 

Fotogalerie

Facebook

Video

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště