Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

Pavilon Z: šedesátník s unikátní střechou, pod kterou se vejde veletrh i olympijský festival

 

Středobodem olympijského festivalu, který během zimní olympiády v Pchjongčchangu hostí Brno, je od pátku 9. února monumentální kupole pavilonu Z na brněnském výstavišti. Téměř šedesát let stará památkově chráněná budova s unikátní střešní konstrukcí tak opět dokazuje, jak nadčasová a univerzální je.


 


Technická data

Rok dokončení stavby:                        1959
Šířka pavilonu / kupole:          118 / 94 metrů
Výška střešní konstrukce:        42,4 metrů
Architekti:                               Ferdinand Lederer, Zdeněk Denk a Zdeněk Alexa
Užitná plocha:                         24 136 m2 (největší výstavní pavilon v Československu)
Výrobce střešní konstrukce:     Královopolská strojírna
Památková ochrana:                status kulturní památky

 

Víte, že…

… v areálu brněnského výstaviště najdete zmenšeninu pavilonu Z? Na pavilonu Y si autoři a stavebníci vyzkoušeli technické principy stavby i použití materiálů. Díky testu byla například plastová krytina střechy nahrazena hliníkem. Paradoxně nyní střechu pavilonu nakonec přece jen kryje plast. V rámci rekonstrukce v roce 2006 byla střecha potažena moderní fólií, která konstrukci chrání před zatékáním.

… původně byla konstrukce pouze volně pospojována? Podle ústních svědectví se světlík v nejvyšším místě konstrukce v závislosti na teplotě pohyboval během dne až o jeden metr. V 90. letech minulého století byla provedena repase nosné konstrukce. Uvolněné třmenové spoje byly svařeny a celá kupole dostala nový nátěr. Loni proběhl jednoduchý test pohybu kupole, ten ale prokázal pohyb pouze v řádu maximálně několika centimetrů. Zda je to dáno zpevněním konstrukce, nebo si pamětníci přibarvili realitu, nejspíš zůstane záhadou.

 



 

… pavilon Z původně osvětlovalo denní světlo? Podél celé kupole je prosklená část, která je nyní zakryta neprůsvitnou tkaninou. Veletrhy Brno zatemněním reagovaly na požadavky vystavovatelů, v moderním výstavnictví je trendem spíš pavilony zatemňovat a pracovat s umělým osvětlením.

… o pavilonu Z nazpíval Gustav Brom píseň? Ve skladbě Pavilon Z opěvuje brněnský skladatel za doprovodu svého orchestru ikonickou stavbu verši „je modré září, ve slunci září stříbrný pavilon zet,“ a s imaginární hosteskou prvního strojírenského veletrhu se coby vystavovatel loučí slovy „schůzku příští máme za rok na výstavišti“.

… Ferdinand Lederer, jeden z autorů pavilonu, projektoval i zimní stadion za Lužánkami? V Brně vznikly čtyři Ledererovy stavby – zastřešení hokejového stadionu za Lužánkami a pavilony C, Z a „testovací“ Y. Zatímco „zimák“ zchátral natolik, že jej před devíti roky nechalo město strhnout, všechny tři pavilony na výstavišti dál slouží svému účelu.

… v letech 2013 – 2014 proběhl stavebně-technický průzkum, který prokázal, že konstrukce i kupole pavilonu jsou v dobrém stavu a stačí je dál dobře udržovat, aby pavilon mohl sloužit dál?

… svého času se do pavilonu vměstnalo až k patnácti tisícům lidí? Dřív se v pavilonu konaly obrovské taneční akce, které zaplnily nejen 12 tisíc metrů čtverečních v přízemí, ale i galerie, které mají plochy ještě jednou tolik. Dnes je kvůli bezpečnostním normám počet lidí v pavilonu omezen na 3 500.

… pavilon Z je každý rok využitý víc jak polovinu dnů v roce? Z veletrhů stále slouží Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu i plochou největšímu brněnskému veletrhu zemědělské techniky TECHAGRO. Zázemí v něm pravidelně nacházejí výstavní akce MotorTechna, využívá se při desítkách dalších akcí nejen jako samotné místo konání, ale i jako manipulační plocha.

 

Pavilon Z, zima a led

Od 9. února je pavilon Z dějištěm olympijského festivalu. Jeho velkorysý prostor pojme hokejové a curlingové hřiště, v galeriích najdou zázemí další sportovci i organizátoři festivalu.

Je to pravděpodobně poprvé za existenci pavilonu, kdy v něm na skutečném ledu bruslí hokejisté i veřejnost. Myšlenka umístit do pavilonu kluziště ale rozhodně nová není. V archivu společnosti Veletrhy Brno se podařilo dohledat dokument, který vyčísluje náklady na umístění hokejového hřiště či kluziště v hale. Podle pracovníků národního podniku ČKD Choceň by stavba hřiště přišla na 2 miliony tehdejších československých korun, rozebíratelné tribuny by byly ještě o půl milionu dražší a dalšího čtvrt milionu by spolkla nová strojovna. Dodací doba by byla až dva roky. Zřejmě i proto nikdy kluziště v pavilonu nevzniklo.

V současnosti se objevují názory, že by se pavilon Z mohl přestavět na víceúčelovou hokejovou halu. Tomu ve skutečnosti brání hned několik faktorů. Především je to sice unikátní, ale velmi subtilní konstrukce, na kterou nelze téměř nic zavěšovat. Je proto nereálné umístit na ni například sedmitunovou zábavní kostku, která je dnes standardně součástí všech extraligových stadionů. Zpevnění konstrukce by pak jen těžko prošlo přes pravidla památkové ochrany.

Jedinečná střešní konstrukce pavilonu Z nemá dvakrát ráda ani velké hromady sněhu. Projektanti sice v souladu s normami spočítali dostatečnou rezervu pro zatížení sněhem, jenže ten po parabolice střešní konstrukce velmi rychle sjede na ochoz pavilonu. A odtam už je nutné jej při určité výšce sněhové pokrývky ručně sházet. Jakmile tedy nasněží, mají plné ruce práce údržbáři brněnského výstaviště i sekretariát, kde trpělivě vysvětlují vyděšeným lidem, že shazování sněhu ze střechy je běžná rutina a „zetko“ rozhodně nepadá.

Žádná radost není ani vytápění pavilonu. Zvýšit teplotu byť jen o jediný stupeň představuje obrovské energetické náklady. Pokud je navíc rozdíl mezi vnitřní a vnější teplotou vyšší, kondenzuje na střešní konstrukci voda a to jí příliš nesvědčí.

 

Více informací: Jiří Smetana, tiskový mluvčí Veletrhy Brno, jsmetana@bvv.cz, 541 152 722

6. 2. 2018

Foto: Archiv BVV
Datum: 6.2.2018 15:00:00

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště