Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

GO
16.-19.1. 2020

Mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu

REGIONTOUR
16.-19.1. 2020

Mezinárodní veletrh turistických možností v regionech

Drony letí nejen vzduchem, ale i v propagaci turismu

 

Svůj první dron zaplatil penězi, za které si od něj světově známý spisovatel Pablo Coelho koupil jeho fotografii. Od té doby učarovaly Petru Janu Juračkovi natolik, že z nich udělal podstatnou část své obživy při focení jedinečných záběrů přírody po celém světě. Na dnešní přednášce na festivalu Regiontour ukázal, jak se tyto čtyřvrtulové, radiově ovládané výdobytky moderních technologií dají použít při propagaci cestovního ruchu. Stávají se trendem.



Juračka upozorňuje, že létající drony pomáhají zaběhlým marketingovým a propagačním strategiím jako jejich doplněk. „Nepoužívejte je jako náhradu, nýbrž s nimi svou reklamu okořeňte. Dron není klíčem k univerzálnímu úspěchu. Slouží jako úplně obyčejný výrazový prostředek. Dá se s ním ale vyčarovat něco mimořádného, co strhne pozornost lidí, a to především v online světě,“ vysvětluje.

Jako příklad uvádí obyčejné selfie-portréty pořízené v určité turistické destinaci. Nemusí přitom jít nutně o pouhou fotku obličeje. Jako příklad Juračka uvádí záběry osob stojících na vrcholku skály, zatímco dron kolem nich krouží v několikametrové vzdálenosti. „Taková selfíčka zvyšují počet lajků na Instagramu v řádech desítek. Z vlastního testování potvrzuji, že to funguje,“ říká.

 

 „Převezl“ strážce pod Kilimandžárem

Původem hydrobiolog nasbíral své bohaté zkušenosti s promováním produktů pomocí dronů na svých putováních po světě. Leckdy mu však hrozilo, že se kvůli létajícímu vybavení na zádech dostane do sváru se zákonem. „Před každou cestou do dálek si fotím svoje děti ve spacáku, ve kterém pak budu nocovat. Je to můj amulet pro štěstí. Jednou mě s dronem zadrželi pákistánští policisté, protože jsem pro ně byl podezřelý. Naštěstí jsem z kapsy vytáhl talisman s mými ratolestmi a vysvětlil jsem, že jsem pouze fotograf,“ směje se.

Výhodám dronů bohužel zatím moc nepřeje legislativa, která je značně omezuje. „Každá země má svou a létání regulují odlišným způsobem. Je lepší si takové reklamní materiály objednat u agentury, která už povolení k provozu dronů má. Eliminuje se tak riziko postihu a nevyhovující kvality,“ doporučuje Juračka.

Například na Kilimandžáru, kam cestoval, se létat s dronem vůbec nesmí. „Když by vás chytil takzvaný dronehunter, hrozí vám zabavení vašeho přístroje a až tisíc dolarů pokuty,“ vysvětluje. Zásluhou nového baťohu, který mu poskytl specializovaný výrobce, se kterým spolupracuje, ostřílený hlídač nevěděl, co Juračka uvnitř skrývá. I proto mohl svůj dron dostat na vrchol, natáčet v 6300 metrech nad mořem a pokořit tak světový rekord. Nikomu se to totiž v takové výšce ještě nepodařilo.

 

 Hlavně nenápadně

Díky svému talentu se product placementu ve videích pořízených dronem věnuje dlouhodobě. „Snažím se propagaci dělat nenápadně, takže to ani nevypadá jako promo. Mám odzkoušené, že čím viditelnější a rozpoznatelnější reklamu tvořím, tím víc se míjí účinkem. Nenápadná reklama je mocná reklama,“ popisuje fotograf zásadu, která se mu za léta práce osvědčila.

Ačkoli se zdá, že natáčení v drsných horských podmínkách musí být pro drony velmi riskantní, sám Juračka přiznává, že za celou dobu své kariéry zničil jen dva. „Není to levná záležitost. Cena za jeden šplhá až přes stovku tisíc, takže každý majitel si ten svůj bedlivě hlídá. A když už náhodou pád z výšky způsobí na dronu nenávratné škody, dá se použít třeba jako stínítko lampy. Tak to udělám s jedním svým odstaveným strojem já,“ uzavírá s úsměvem.

Datum: 19.1.2018 17:15:00

Mohlo by vás zajímat

Vybíráme z firem

 

Facebook


Fotogalerie

VIDEO

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště