Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

DSB
26.-29.2. 2020

Dřevo a stavby Brno

Vody je málo. Řešením může být využití té srážkové a šedé

 

O hospodaření s vodou se mluví stále více, jak se zvedají letní teploty, voda mizí a vyhlašuje se čím dál více zákazů zalévání, napouštění bazénů. Některé obce jsou od pitné vody kvůli jejímu nedostatku pod zemí odstřihnuté dlouhé měsíce a situace se řeší až do podzimních dnů dodávkou v cisternách. Proto se mnohem víc mluví o tom, jak využívat srážkovou a odpadní vodu, která teď nazdařbůh odtéká pryč do kanalizace a pracuje se s ní velmi málo. „Problematika je v současné době velmi aktuální. A to nejen z pohledu možného získání státní dotace, ale především z pohledu hospodářského,“ zdůrazňuje Zuzana Vyoralová z Českého vysokého učení technického v Praze.

O možnostech, jak dešťovku i takzvanou šedou vodu v domě využít, bude mluvit na Stavením veletrhu v Brně. Tématu je věnován kompletně celý první den, tedy středa 26. února. Zuzana Vyoralová o něm promluví hned dvakrát – v 10.00 a 14.00. Další dvě svoje přednášky zaměří na problematiku studní, o té bude mluvit v 11.30 a 16.30 hodin. Jak hospodárně nakládat s tak strategickou surovinou, jakou voda je, budou řešit i další odborníci u „kulatého stolu“. Soubor přednášek a diskusí v režii České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě začíná v 10 hodin.

„Zájem o hospodaření s vodou je poměrně velký, i když převažují zájemci z řad rodinných domů,“ poznamenává Zuzana Vyoralová v rozhovoru.

 

Paní doktorko, jaké možnosti jsou s dešťovkou a šedou vodou zejména u již postavených domů?

Možnosti využití srážkové vody u stávajících objektů je závislé na velikosti stávajících odvodňovaných ploch, možnostech umístění akumulačních nádrží a samozřejmě na vhodnosti pozemku pro takovýto zásah. Recyklace šedé vody u stávajících objektů je problematická, protože vnitřní rozvody nejsou uzpůsobeny dělení odpadní vody, takže by to znamenalo mnohdy i poměrně velký stavební zásah. Velmi často je problém s nedostatkem místa pro umístění akumulačního zařízení a řídící jednotky.

Mluvíte o stavebních zásazích, mnohdy velkých. Pokud to chápu dobře, v domě musí být dvojí rozvody – na pitnou a tu „druhou vodu“?

Velikost stavebního zásahu je individuální podle dispozice objektu. Současné vedení – vodovodní rozvod pitné vody (pomineme-li rozvod teplé a cirkulační vody), kanalizační rozvod odpadní vody a rozvody srážkové vody - by byly nahrazeny nebo doplněny. Rozvod pitné vody a srážkové vody by zůstal, jednotné odpadní potrubí splaškové vody by bylo nahrazeno rozvody pro odvod separované vody šedé, černé plus žluté, případně černé a žluté zvlášť. A dále by bylo potřeba instalovat potrubí užitkové vody (bílé vody) pro splachování toalet a pisoárů nebo jiné provozní využití.

Pokud chci s dešťovkou nebo šedou vodou zalévat, stačí mi jímka, z níž jen čerpadlem vytahuji vodu do hadice, nebo je potřeba – zejména v případě šedé vody – čistička?

Pokud chceme zalévat srážkovou vodou, stačí nám vybavit akumulační nádrž sítem, které zachytí větší nečistoty. V případě šedé vody je nutné její membránové předčištění (filtrace a biologické předčištění), avšak i tak zavlažování tímto druhem vody nechtějí vodoprávní úřady povolovat z důvodu možné kontaminace podzemních vod.  Pro případné kladné vyřízení vždy požadují posudek hydrogeologa.

Čištění bude potřeba hlavně v případě používání v domě. Popíšete, mi prosím, zásady a normy, které musí člověk splňovat?

Pro rozvody vody v objektu platí z hlediska kvality vody především Vyhláška MZ č.376/2000 Sb. se změnami (posl. Č.225/2017), Vyhláška 252/2004 Sb., změna 70/2018 Sb., kterými se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu. Pro použití vně objektu pak ČSN 757143 Jakost vody pro závlahu. Dále platí  zákon č.225/2017Sb. o územním plánování  a stavebním řádu (Stavební zákon) ve znění od 1.1.2018, zákon č. 254/2001 S. o vodách (Vodní zákon), Zákon o vodovodech a kanalizacích, občanský zákoník…. Samozřejmě, že problematika je velmi obsáhlá a zabývá se jí daleko větší spektrum právních předpisů.

Z praktického hlediska, pokud používám v domácnosti nepitnou vodu a jedu na nějakou dobu pryč, co musím udělat, aby mi voda nezahnívala?

Ideální varianta je uzavřít a vypustit potrubí, v případě akumulační nádrže by mělo být zamezeno přístupu světla a garantována teplota alespoň pod 18 °C.

Z ekonomického hlediska u již postavených domů - vyplatí se to obyvateli?

Vyplatí se určitě varianta akumulace srážkové vody a její využití minimálně pro zalévání pozemku. Cena akumulačních nádrží je však velmi různá! Pro návrh zpětného využití šedé vody, případně společného využití šedé a srážkové vody v objektu, je potřeba udělat ekonomickou rozvahu, včetně stavebních úprav, nákupu jednotlivých technologií a spotřeby energií. Pokud by návratnost této úpravy přesahovala 10 let, někdy se uvádí 5 let, ale to není moc reálné, pak se tato instalace nevyplatí. Dotační program deklaruje návratnost bez dotace okolo 20 let.

U novostaveb se zájem o tento typ hospodaření s vodou zvedá?

Zájem o hospodaření s vodou je poměrně velký, i když převažují zájemci z řad rodinných domů. Vzhledem k nutnosti likvidace srážkových vod na svém pozemku, je zájem zřejmý. Při návrhu recyklace šedých vod v objektu hraje velkou roli ekonomický faktor. Zájem je podpořen možností zisku státní dotace.

Co všechno musí zájemci "podstoupit", co se týká dokumentů? Kde všude musím svoje rozhodnutí hlásit a čeká mne souhlas na stavebním úřadu?

Řešení nakládání se srážkovou vodou je stavebním procesem a stavební úřad na jeho realizaci vydává stavební povolení, rozhodnutí o dodatečném povolení nebo rozhodnutí o povolení změn stavby a změn užívání a v závěru kolaudační souhlas podle toho, v jaké fázi stavby o hospodaření s vodou uvažujete. Žádosti o zahájení procesu musí předcházet souhlas vodoprávního úřadu, potvrzení o možnosti vypouštění odpadní vody do vod podzemních a projektová dokumentace k plánovanému záměru. V případě zpětného využití šedé vody v objektu je nutné vyjádření správce kanalizační sítě. Pokud žádáte o dotaci, je nutné prostudovat dotační podmínky na její poskytnutí  (https://www.dotacedestovka.cz/). Ze své zkušenosti bych se v první řadě obrátila na příslušný stavební úřad, který by vám měl stanovit podmínky, za jakých je možné váš záměr realizovat. Jaká potvrzení je nutná doložit a od které instituce, to se může lišit úřad od úřadu.

Co mne čeká jakožto zájemce o vyhloubení studny? A systém zavedení vody z ní je stejný jako v případě dešťovky a šedé vody?

Studna je vodním dílem, proto k jejímu povolení je nutný hydrogeologický průzkum, kdy podle ČSN 75 5115 je vždy nutné hloubit studnu jako průzkumné dílo a teprve po jeho vyhodnocení žádat o povolení stavby studny z tohoto průzkumného díla. K povolení stavby studny je třeba povolení vodoprávního úřadu k nakládání s vodami, ke kterému se ze zákona musí vyjádřit odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie. U studní, které nejsou určeny pro jednotlivou domácnost, ale například pro podnikání, je třeba dodat  vyjádření správce povodí. Účelu, pro jaký bude voda ze studně využívána, bude odpovídat i technologie čerpání. Princip čerpání je prakticky stejný jako u nádrží na srážkové a odpadní vody (využití čerpadla), rozvody však budou samostatné bez připojení na řídící jednotku. Nesmí dojí k propojení rozvodů pitné vody z vnějšího vodovodu pro vnější potřebu, v případě jejich existence v objektu, s vodou ze studně.

 

Datum: 21.2.2019 9:18:00

Současně také

Stavební veletrh Brno
26. - 29.2. 2020


MOBITEX
26. - 29.2. 2020


Mohlo by vás zajímat

Fotogalerie

Video

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště