Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

URBIS INVEST
24.-27.4. 2012

Mezinárodní veletrh investičních příležitostí, podnikání a rozvoje v regionech

Milan Chovanec

hejtman Plzeňského kraje

Plzeňský kraj má v současné době téměř 573 tisíc obyvatel. V rámci ČR je vnímán jako jeden z nejatraktivnějších regionů pro umisťování investic a dokonce se stal v loňském roce nejlepším regionem pro život. Na začátku tisíciletí jsme byli jeden rok dokonce na druhém místě podle HDP v rámci celé ČR. V současnosti se pohybujeme kolem čtvrtého místa.

V našem kraji je patrné dominantní postavení města Plzně a jeho nejbližšího okolí oproti příhraničním a venkovským oblastem. Z celkového počtu 180 tis. pracovních míst se jich přibližně 100 tisíc nachází ve městě Plzni. Dosud realizované investice se soustředily především do města Plzně a to nejen díky přirozené atraktivitě regionálního centra, ale i díky nabídce Městského industriálního parku Borská pole. Do roku 2008 bylo v této zóně vytvořeno téměř 14 000 pracovních míst a proinvestováno bezmála 6 mld. Kč soukromých prostředků. Druhá fáze rozvoje se soustředila na cílenější vytváření podmínek pro umisťování ekonomických aktivit s vysokou přidanou hodnotou a výsledkem byla výstavba Vědeckotechnického parku Plzeň. Na lokalizaci investic a exportní zaměření ekonomiky kraje má vliv jeho výhodná dopravní poloha, projevují se efekty vybudované dálnice D5, ale i území bývalých okresních měst.

Kraj se podle celkového objemu přímých zahraničních investic umisťuje za Prahu a další tři kraje na páté místo. Je atraktivní především pro lokalizaci lehkého průmyslu a logistiky. Ačkoli zhruba 70 % přímých zahraničních investic umístěných v Plzeňském kraji mířilo do Plzně, jejich celkový efekt se projevil i v dalších částech kraje.

Náš kraj byl druhým krajem v republice, který dokázal schválit svůj územní plán podle nového stavebního zákona již v roce 2008. To se nám v dnešní době trochu vymstilo, neboť právě připravené velké plochy pro investory zabírají hodně diskutabilní fotovoltaické elektrárny. Mezi největší zdroje patří Stříbro, Letkov, a připravují se další velké plochy u Rozvadova a Ostrova.

Kasárna StříbroKraj přitahuje pozornost investorů i proto, že je u nás dlouhodobě podprůměrná hodnota nezaměstnanosti, i když v důsledku hospodářské recese se řada čísel pozměnila a odešlo velké množství cizinců, kteří nahrazovali nedostatek pracovních sil z domácích zdrojů. Nejnovější údaj hovoří o cca 9 %. Přesto si udržujeme nižší míru nezaměstnanosti, než je republikový průměr. Při srovnání s dalšími kraji lze sledovat vyšší počet volných pracovních míst, dokonce jsme se dostali na druhé místo za Prahu.

Vytváření podmínek pro umisťování investic patří k významným nástrojům, kterými může i kraj přispět k ekonomickému rozvoji na regionální a místní úrovni. Ekonomické oslabení od roku 2009 a horší vývoj na trhu práce dává předpokládat, že podpora investic a s ní související tvorba nových pracovních míst bude i nadále patřit mezi důležité regionální priority. I když v oblasti přípravy investičních příležitostí, zejména v centru kraje, působí soukromý sektor, role krajské samosprávy se soustředí na:

  • sledování a hodnocení nabídky a poptávky po investičních příležitostech
  • propagaci investičních příležitostí v Plzeňském kraji vůči potencionálním zájemcům a investorům na veletrzích
  • v odůvodněných případech zajišťování přímé podpory investic

Plzeňský kraj je vnímán jako jeden z nejatraktivnějších z důvodu:

  • bezprostřední blízkosti Bavorska a vynikajícího dopravního napojení
  • úspěšné lokalizace dosavadních republikově významných investic, které dávají regionu ty nejlepší reference
  • přítomnosti dvou vysokých škol s vazbou na průmysl
  • relativního dostatku ploch pro stavební investice
  • relativně dobré ekonomické výkonnosti a koupěschopnosti obyvatelstva

Plzeňský kraj sleduje vývoj připravenosti území pro investice, v některých regionech se přímo podílí na zejména zlepšení dopravní dostupnosti. Příkladem je nová komunikace do průmyslové zóny Klatovy nebo nová komunikace do Chanovic, která zároveň slouží jako příjezd k průmyslové zóně. Mezi významnější průmyslové zóny v centrech osídlení, kde došlo k výraznému posunu, patří:

  • Domažlice Za kasárny
  • Klatovy Pod Borem
  • Dobřany Za stodolami

Zejména v případě Klatov došlo k zajímavému efektu. V podstatě všechny pozemky (23 ha) v této zóně byly rezervovány pro místní podnikatele. Důvodem neúčasti zahraničních investorů je vždy horší dopravní dostupnost od dálnice.

Mezi příklady připravovaných a funkčních průmyslových zón, kam se nedaří dlouhodobě umístit nové investory, patří:

  • Bělá nad Radbuzou
  • Blovice
  • Horažďovice - Jestřábník
  • Hrádek u Rokycan
  • Nepomuk - Dvorec
  • Radnice
  • Spálené Poříčí

Seznam průmyslových zón, jejich celková výměra i volné plochy k dispozici jsou neustále aktualizovány na webových stránkách kraje. Nedílnou součástí nabídky jsou i developerské projekty. Vzhledem k tomu, že se jedná ve většině případů o privátně řízené a financované projekty, je logické, že zájem o budování se soustředil na atraktivní lokality v regionu:

  • aglomerace města Plzně (výroba, logistika, služby)
  • prostor dálnice D5 (výroba, logistika)

Rovněž tyto aktivity jsou na webu Plzeňského kraje s rozlišením:

  • průmyslové haly
  • skladové haly
  • kanceláře
  • laboratoře

a  jejich volnou kapacitou.

Klatovská nemocniceRozvoj centrální části kraje a území kolem hlavních rozvojových os zvyšuje ekonomickou atraktivitu kraje jako celku, ale zároveň prohlubuje vnitrokrajské rozdíly. Jsme jednoznačně venkovským krajem, máme také druhou nejnižší hustotu osídlení. V sídelní struktuře mají velmi významnou funkci centra i obce s 2 - 5 tis. obyvateli, která jsou např. na Moravě pouhými obcemi, u nás však stabilizují rozsáhlé venkovské oblasti téměř po celém obvodu kraje. Rozdíly se proto snažíme částečně zastavit řadou opatření, které chystáme nebo již provádíme. Jedním z nich je známý a mezi starosty právě malých obcí, oblíbený Program stabilizace a obnovy venkova. Oblíbený proto, že žádný z programů v celé ČR není tak jednoduchý, jako ten náš. V loňském roce jsme mezi malé obce rozdělili 50 mil. Kč zejména na:

  • venkovskou zástavbu a občanskou vybavenost
  • místní komunikace
  • technickou infrastrukturu

V letošním roce jsme objem finančních prostředků Programu stabilizace a obnovy venkova navýšili na 60 mil. Kč, přičemž podporujeme i mikroregiony a územní plány a navíc budeme ještě podporovat havárie a naléhavé potřeby obcí, na něž bylo vyčleněno dalších 30 mil. Kč. I v letošním roce pak podpoříme činnost místních akčních skupin.

Soustavně se rovněž věnujeme problematice brownfields, kde nejdále jsou projekty v areálu Světovaru v Plzni, papírny v Plzni a kasáren ve Stříbře, kde kraj úzce spolupracuje s firmou Waystone CZ. Rozsáhlý seznam a aktualizace je rovněž na www.brownfieldy.cz.

Cílem kraje do budoucna je zlepšit železniční a silniční dostupnost dopravního napojení kraje. Modernizuje se železniční koridor Praha - Plzeň - Norimberk. Prioritou ale zůstává železniční propojení na Mnichov. Modernizuje se železniční uzel v Plzni, připravuje se západní obchvat Plzně, ve výstavbě je obchvat Všerub, dokončil se významný obchvat Třemošné.

Kraj chce výrazně podpořit regionální integrovaný systém pro nakládání s odpady včetně jeho optimalizace. Vzhledem k očekávanému naplnění možnosti skládkování na území kraje se velmi rychle stává prioritou výstavba spalovny Chotíkov.

Dokončujeme výstavbu Klatovské nemocnice, víceúčelový sál gymnázia v Tachově a budovu záchranné stanice v Plzni.

URBIS INVEST 2012

Vybíráme z firem

 

Mohlo by vás zajímat

Fotogalerie - URBIS INVEST

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště