STYL
12.-14.2. 2012
Mezinárodní veletrh módy
KABO
12.-14.2. 2012
Mezinárodní veletrh obuvi a koženého zboží
Kdo zachraňuje slávu české bižuterie?
Rozhovor s Milanem Kohoutem, místopředsedou představenstva Svazu výrobců skla a bižuterie o historii a současnosti výroby bižuterních komponentů.
Život Milana Kohouta je bez nadsázky spojen s Jabloncem a bižuterií. Po absolvování studia VŠE nastoupil jako obchodní referent v Jablonexu, kde se postupem času během devětadvaceti let vypracoval až na pozici marketingového ředitele. Po krachu vlajkové lodi české bižuterie založil v roce 2009 společnost JBX Promotion, která se zabývá marketingovým servisem pro regionální bižuterní firmy. Od roku 2010 je místopředsedou představenstva Svazu výrobců skla a bižuterie. Tento svaz zaštiťuje také prodejní výstavu na 39. veletrzích módy Styl a Kabo s názvem Jablonecká ulice.
Svaz výrobců skla a bižuterie opět chystá expozici na veletrzích módy Styl a Kabo, jejichž 39. ročník se bude konat v únoru na brněnském výstavišti. Jaké novinky tam návštěvníci mohou vidět (a koupit)?
Určitě to budou nové kolekce vyvzorované pro rok 2012. Některé firmy představí i nové vzory s komponenty firmy Swarovski. Tady musím připomenout polozapomenutý fakt, že zakladatel Daniel Swarovski se narodil v Jiřetíně na Jablonecku.
Jakou podobu bude prezentace jablonecké bižuterie na Stylu a Kabo mít?
Již třetím rokem budou stánky Svazu výrobců skla a bižuterie uskupeny v „Jablonecké ulici“, která by měla evokovat zlaté secesní období regionu. Vedle toho budeme v tomto prostoru předvádět některé technologie výroby bižuterie a pro návštěvníky otevřeme i tvůrčí designovou dílnu.
Jaké jsou podle vás hlavní příčiny celosvětového věhlasu jablonecké bižuterie?
Je to hlavně tradice. Výroba bižuterie má na Jablonecku třísetletou historii a v některých obdobích měla tato produkce dominantní postavení na světových trzích. Například v celních deklaracích mnoha zemí v devatenáctém i dvacátém století byla bižuterie označována jako „Jablonecké zboží“.
Pojďme se na tu tradici podívat podrobněji. Proč se v oblasti Jizerských hor historicky dařilo právě sklářskému průmyslu?
Bylo to dáno výbornými podmínkami pro výrobu skla – dostupná sklářská surovina z Turnovska, dostatek dřeva v Jizerských horách a v neposlední řadě poměrně hustě osídlená oblast s dostatkem pracovní síly.
Můžete stručně, několika větami, popsat vývoj sklářství a bižuterního průmyslu od konce druhé světové války?
Značná část výroby bižuterie za první republiky byla v německých rukách a téměř veškerý obchod zajišťovaly židovské exportní domy. Obě tyto komunity po válce z regionu zmizely a navíc změna režimu znamenala obecnou orientaci na těžký a automobilový průmysl. Nicméně v polovině padesátých let státní potřeba deviz výrobu a export bižuterie a bižuterních polotovarů znovu oživila. Uvolněná léta šedesátá jsou již spojena s opětovným rozmachem exportu a dobýváním západních trhů opravdu módním zbožím. Pro země RVHP byl Jablonex monopolním dodavatelem bižuterie.
Jakou změnu pro vaše odvětví znamenala sametová revoluce v roce 1989?
Sametová revoluce umožnila podnikání v bižuterním oboru dalším subjektům. Zavedený exportní sortiment společně s levnou korunou znamenal po roce 1990 slušný potenciál k prosperitě oboru, ale přelom tisíciletí byl patrně posledním velkým boomem. Kurzové změny, agresivní asijská konkurence a manažerské selhání sice znamenaly v roce 2009 konec bižuterie u největšího exportéra regionu, firmy Jablonex Group, ale pod hlavičkou Svazu výrobců skla a bižuterie se značkou Made in Jablonec se desítky firem stále snaží navazovat na tradici českého fenoménu, kterým bižuterie bezesporu je.
Jak se bižuterie vyvíjí v posledních letech po technologické stránce?
Trendem posledních let je jednoznačně prokombinovanost různých materiálů. V jabloneckém podání je to hlavně používání nových barev skel a dekorů.
Kdo v současné době nese vlajku českého bižuterního průmyslu?
Opravdovým gigantem je dnes již jen Preciosa, ale vedle ní existuje minimálně stovka dalších středních a hlavně malých rodinných firem, které se zabývají výrobou a obchodem s bižuterií a bižuterními komponenty. Svaz výrobců skla a bižuterie sdružuje přes šedesát firem a snaží se pod novou značkou Made in Jablonec oživit povědomí o celém průmyslu.
Kde jsou současná největší odbytiště jablonecké bižuterie?
Jablonecké zboží se stále vyváží do celého světa, ale již od roku 1989, kdy se přestala vyvážet ohromná množství bižuterie do Sovětského svazu, jsou dominantním exportním artiklem skleněné perly a perličky, které se používají v desítkách zemí, a to nejen k výrobě bižuterie, ale i jako nášivkový materiál.
Nakolik stabilní odvětví bižuterie je?
Obchod s bižuterií se vždy vyznačoval ohromnými výkyvy způsobenými nejen módou, ale i hospodářskou situací, protože módní doplňky jsou jednou z nejcitlivějších komodit reagujících na koupěschopnost zákazníků.
Kdo jsou největší konkurenti severočeských sklářů? Je to (tak jako například v případě textilu) levnější asijská produkce?
Samozřejmě, asijská konkurence světovému obchodu s bižuterií dominuje.
Jak vidíte budoucnost bižuterního průmyslu?
Pokud si odmyslíme obchod s polotovary, který samozřejmě také podléhá různým vlivům a trendům, je budoucnost české bižuterie jednoznačně spjata s kreativitou jabloneckých designerů v evropské kvalitě. Velkým nedostatkem je však ekonomická síla menších firem, které nemohou svou obchodní politiku podpořit odpovídajícím marketingem.
Ptal se: Jan Šmikmátor, komunikační agentura Marco
V rámci doprovodného programu veletrhů STYL a KABO bude v pavilonu P probíhat:
„Kreativní dílna – Made in Jablonec“
Tvůrčí dílna představuje projekt s ukázkami ruční výroby skleněných vinutých perlí, navlékání a kompletace bižutérních výrobků. Tvorbu předvedou designéři z tradičního bižuterního regionu - Jablonce nad Nisou




