Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

BVV v médiích

Udělat z výstaviště park snad nikdo nechce

Rozhovor generálního ředitele Jiřího Kuliše pro Rovnost – Brněnský deník
(původní verze)

Nedávno skončil Mezinárodní strojírenský veletrh. Jak byste ho zhodnotil?

Byl nejúspěšnější za posledních pět let. Byl na něm vidět růst ekonomiky a fakt, že firmy přestávají dramaticky šetřit. Když jsem procházel expozice s německými kolegy, konstatovali jsme, že veletrh vypadá stejně jako v Německu, což ta veletržní laťka.

Byl jste spokojený s návštěvností?

Veletrh má stabilní návštěvnost kolem 75 tisíc. Má svoji komunitu, která na veletrh vždy přijde. Je v tom záhadná zákonitost u všech veletrhů. Když naplánujeme, že v pondělí přijde například 7 tisíc lidí a v úterý 22 tisíc lidí, tak skutečně plus minus přijdou.

Jak se číslo návštěvnosti plánuje?

Empiricky. Rok od roku je to velmi podobné, počet se liší někdy jen o desítky. Je to fenomenální. Jakoby se ti lidé domluvili.

Je to největší akce roku. Jaký podíl z celkových ročních tržeb mají tržby z Mezinárodního strojírenského veletrhu?

Asi třetina. To není žádné tajemství.

Co bylo největší lákadlo veletrhu?

Těch bylo víc. Ale hlavní téma byl Průmysl 4.0. To znamená digitalizace, 3D tisk, robotizace a automatizace. Jsou to oblasti, které jsme už měli na veletrhu dříve, ale letos to bylo zdůrazněné novým heslem Průmysl 4.0, pod kterým si většina z nás ještě nedovede představit, co vlastně znamená.

Na veletrhu zasedala vláda. Musela to být pro vás prestiž.

Jednak prestiž pro veletrh a také pozitivní signál vlády vůči průmyslu a veletrhu. Premiér Bohuslav Sobotka o veletrhu řekl, že jde o největší hospodářskou událost v České republice.

Veletrhy na výstavišti jsou určené především pro odborníky. Existuje snaha přitáhnout i veřejnost?

Například kontraktační veletrh Styl a Kabo existuje právě proto, že na něj nemá veřejnost přístup. Kdybychom tam pustili veřejnost, vystavovatelé by se neúčastnili. Obchodují zde výrobci, velkoobchodníci a distributoři s maloobchodem a nemají zájem, aby veřejnost znala výrobní či velkoobchodní ceny oblečení. Ale veřejnost je samozřejmě vítána u většiny akcí. Včetně strojírenského veletrhu, kam chodí fanoušci techniky včetně studentů. Stroje sice nekupují, ale zajímají je. Naší filozofií je, že veletrhy musí být oborové, profesní a zaměřené na odborného návštěvníka.

Daří se obecně veletrhům? Nemohou je převálcovat v oblasti propagace billboardy nebo internet?

I ve vyspělých zemích jako jsou USA a Německo existuje internet a billboardy a veletrhům se velmi daří. Veletrhy jsou medium osobní komunikace a emotivního zážitku. A právě strojní zařízení přeci jen přes internet nebo na billboardu prezentovat nejde. Veletrhy nezanikají kvůli internetu. Veletrhy vznikají a zanikají podle potřeb trhu. Daný obor a trh určí, zda veletrh potřebuje nebo ne.

Jako například Invex?

Ano. Všichni máme doma několik mobilů a počítačů, víme, jak je ovládat. Veletrh pro hardware proto není potřeba. Byznys informačních technologií se přesunul do oblasti řešení - takzvaných „solutions“, a vtělil se do ostatních veletrhů, blíže uživatelům. Včetně strojírenského, Techagra, Amperu a všech dalších. Proto už neexistuje tematický Invex a to nejen u nás, ale nikde na světě, snad s výjimkou Cebitu Hannover.

Město chce koupit majoritní podíl ve firmě Veletrhy Brno? Je to správný krok?

Určitě. Všechna ostatní výstaviště v okolí či ve světě vlastní veřejný sektor, tedy město nebo kraj. Je to naprosto běžný vlastnický model. Věřím, že se do konce roku jednání ohledně prodeje společnosti Veletrhy Brno vyřeší.

Jaký přínos mají Veletrhy Brno pro město?

Vytváříme městskou infrastrukturu a přinášíme ekonomické přínosy včetně dopadu na zaměstnanost. Veletrhy se v Brně živí stovky, tisíce lidí. Jsou to řemeslníci, grafici, hostesky, marketingoví pracovníci, překladatelé. Jen Mezinárodní strojírenský veletrh vytváří HDP asi půl miliardy. Na rozdíl od Vida parku nás nikdo nedotuje. Naopak my přispíváme městu různými odvody, daněmi, známostí ve světě. Každé město chce mít kongresové centrum či výstaviště, aby se mohly konat hromadné akce, kongresy. Nás v kongresech brzdí dostupnost a nižší atraktivita města. Světové kongresy jsou v Mnichově, Vídni, Londýně, Barceloně nebo Paříži. Praha je atraktivní, ale nemá potřebnou infrastrukturu. Do Brna dostaneme jen takový světový kongres, u kterého platí „genius loci“, tedy má souvislost s Brnem. Byl tu světový kongres speleologů kvůli blízkosti Macochy. Nově máme šanci do Brna dostat světový kongres ohňostrůjců díky Ignis Brunensis. Nikdy by se do Brna nedostal, kdyby tu nebyl již světoznámý festival ohňostrojů.

Vedení města tvrdí, že chce veletrhy otevřít veřejnosti. Je to reálné?

Nikdo nedefinoval, co se otevřením veřejnosti myslí. Ale to, že se budou oddělávat turnikety a ploty, jak jsem zaslechl v televizi, je nesmysl. Otevření výstaviště by narušilo náš obchodní model. Jsou dvě možnosti – výstaviště nebo park kultury a oddechu. Dvě úplně rozdílné věci. A udělat z výstaviště park asi nikdo nechce. Určitě chceme dělat na výstavišti i akce pro veřejnost. Problém je, že na nich musí být nějaké atrakce pro lidi, zábava a to stojí hodně peněz, které se nevrací, protože naše „veřejnost“ za to není ochotna platit. To jsme si vyzkoušeli na VystecFestu a dalších akcích. Tedy akce pro veřejnost ano, ale někdo je musí zaplatit. Výstaviště současně slouží městu i jako shromaždiště v případě katastrof, zemětřesní apod. Kdyby do Brna přišly tisícovky uprchlíků, asi budeme řešit s vedením města jejich umístění v některé z hal. Na výstavištích v Mnichově i Düssledorfu tomu tak nyní je. Ale oni do Brna nechtějí, chtějí do Německa….

Jaký zisk měly Veletrhy loni a jaký očekáváte letos?

Veletržní život je atypický. Nejsme výrobna šroubků. Veletržní život má svoji sinusoidu, kdy liché roky jsou slabší a sudé silnější. Loni jsme měli před zdaněním zisk přes 40 milionů z čistě veletržní činnosti, což je velmi solidní. Letos ve slabším roce budeme mít prakticky černou nulu.

Kolik lidí ročně výstaviště navštíví?

700 tisíc až 800 tisíc lidí.

Na rok 2018 chystáte Československou výstavu.

Česko-slovenské EXPO k 100. výročí založení Československa. Průřez historie, kultury, průmyslu, toho nejlepšího, co v Česku a Slovensku vzniklo. I to je jedna z cest, jak otevřít výstaviště veřejnosti. Slyšel jsem kritiku, že v době internetu už není o takové akce zájem. Omyl. Minulý týden jsem byl na Expu v Miláně, které navštěvuje nyní 250 tisíc až 350 tisíc lidí denně. Neuvěřitelné! Není tam k hnutí, na pavilony se stojí fronta hodinu až dvě. Kromě našeho pavilonu… (smích)

Čemu to přičítáte?

Lidé chtějí vidět názorné věci. Ne abstraktní. Nikdo nechápe, že nějaká abstrakce znázorňuje genetiku, jejíž kolébkou bylo Česko respektive Brno. Právě Česko-slovenské Expo se dá postavit na reálných exponátech, úspěšných dílčích výstavách, které jsou nyní někde ve sklepě. Jako byla například výstava fotografií Hanzelky a Zikmunda a podobně. Ve firemních sbírkách je spousta zajímavých historických exponátů. Je zde nekonečná studnice nápadů, jak výstavu koncipovat. My naši vizi máme. Bavili jsme se o tomto nápadu i s panem prezidentem Zemanem.

A jak na to reagoval?

Nápad se mu líbil a přislíbil podporu. Panu premiérovi se nápad také líbí. Čeká se na slovenskou vládu, která je v zásadě pro, ale na Slovensku budou na jaře volby a slovenská vláda se nechce k ničemu nyní zavazovat. Výstaviště vzniklo v roce 1928 právě z rozhodnutí Slováků v československé vládě, když se o výstavě k 10. výročí založení Československa uvažovalo, zda bude v Praze nebo v Bratislavě. Aby se nehádali, rozhodnutí padlo na Brno. Tedy nálada je pro takovou výstavu pozitivní. Náš odhad byl, že by ji mohlo celkem navštívit 300 - 400 tisíc lidí, ale po návštěvě Milána bych byl ambicióznější.

Je už nějaký harmonogram výstavy?

Výstava soudobé kultury a průmyslu v Československu byla zahájená v sobotu 26. května 1928. A shodou okolností 26. květen v roce 2018 je také sobota. Zahajovací den by měl být proto symbolicky tento den. Otázka je, zda potrvá několik týdnů či měsíců. Důležité je však nejdřív politické rozhodnutí obou vlád, že to bude jedna z akcí k 100. výročí, kterou vláda podpoří i finančně. Taková akce je komerčně těžko uchopitelná.

Existuje šance, že obnovíte Autosalon? A na čem to závisí?

Samozřejmě, že existuje. Lidé i my ho chceme. Je pohodlné si auto vybrat na jednom místě během pár hodin v reálu a neběhat po „šourůmech“ či brouzdat hodiny po internetu. I v Rakousku 10 let neexistoval a v roce 2010 byl obnoven. Abychom Autosalon obnovili, musí se změnit několik věcí. Aktuálně na trhu dominují čtyři značky, které mají 60 procent prodejů. Škoda, Volkswagen, Hyundai a Ford. Ty Autosalon chtějí, ostatní ne. Musí se prodávat více nových vozů. V Rakousku je to dvakrát tolik co u nás. A pak se musí změnit přístup importérů. Nemůžeme dělat Autosalon s někým, kdo ho nechce. Importéry zajímají jen čísla prodejů. Autosalon je ale o podpoře automobilové kultury, nových technologiích. Udělali jsme koncept Autosalonu, který je snad nejlepší na světě. Neberou ho vážně. Máme lepší infrastrukturu výstaviště než Ženeva. Nechceme nízkonákladovou „autoshow“ na bázi prodejců. V Praze se obnovila holešovická Autoshow, ale to není Autosalon. Tomu odpovídá i návštěvnost 25 tisíc, tedy návštěvnost Autosalonu v Brně za jeden den.

Motosalon přitom dobře funguje.

Přesně. Funguje perfektně, ale rozdíl je, že u motocyklů jsou importéři zároveň i prodejci. Motosalon potřebují. Motocykl je totiž luxus, zbytná věc. Koupit si motorku je vlastně iracionální emotivní rozhodnutí. Prodeje motorek po Motosalonu každoročně vysoce stoupají. Pokud ti noví lidé na marketingových odděleních nepochopí, že Autosalon funguje obdobně, tak to nepůjde.

Aktuálně o Autosalonu nejednáte?

Ne, momentálně nemáme s kým kromě čtyř zmíněných značek. Názory, že účast na Autosalonu je drahá, my to neumíme dělat, že se to dá dělat jinak, člověka časem unavují. Autosalon Brno propásl příležitost před deseti lety, když to byl Autosalon výrobců, aby se stal „Ženevou“ střední Evropy. Nyní výrobci říkají Frankfurt, Ženeva, Paříž a dost. Brno v tom výčtu bohužel chybí.

Jinde se Autosalonům daří?

Řada autosalonů byla ve světě zrušena. Fenomén je ovšem Autosalon v Bruselu. Má obrovskou návštěvnost - 600 tisíc z 6 milionů obyvatel Belgie na Autosalon přijde. Jde o tradici, že auto si jdu vybrat na Autosalon. Také naše průzkumy ukazují, že na brněnský Autosalon přišlo 70 procent lidí, kteří si tady auto vybírají, 17 procent se o koupi rozhoduje krátkodobě, 50 procent ve střednědobém horizontu a zbytek ho koupí výhledově. Ale pokud toto nikoho nezajímá, co máme dělat. Je to až pohrdání zákazníkem. My Autosalon udělat umíme, ale musíme mít partnery.

 

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště