Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

BVV v médiích

Účast na veletrhu by měla být vrcholem…

 

Na čaj o páté jsme pozvali hosta jménem… a víte co? Uhádněte sami, s kým dnes budeme hovořit! Stojí v čele největší firmy svého druhu ve střední Evropě.
V „jeho“ areálu se konaly obchodní a prezentační akce celoevropského významu už od roku 1928. Už víte? Řeč je o společnosti Veletrhy Brno, nebo jak jsme dříve říkali, o BVV. V jejím čele už mnoho let stojí ing. Jiří Kuliš.

Začneme protivným dotazem. Čím to, že mnohé firmy, o kterých vím, že jezdívaly vystavovat na brněnských veletrzích, říkají, že už to nemá cenu, že na veletrhy už nejezdí, že je to prý ztráta času a peněz. Jde o jejich lenost, hloupost, nebo se něco špatného děje s výstavním a veletržním byznysem?

Hlavní důvody neúčasti některých firem na veletrzích lze spatřovat v tom, že buď neexistují, spojili se s jinými nebo jim mateřské centrály přestaly v období šetření přispívat na veletržní účasti, některé jim dokonce účasti zakazovaly. Česká ekonomika je příliš otevřená, globalizovaná a čistě tuzemských firem ubývá. U některých to může být ovšem i krátkozrakost a nepochopení funkcí veletrhů, což je spojeno i s generační obměnou v marketingu firem. Některé firmy si prostě v době recese a šetření veletržní účasti nemohly dovolit, ale nyní se opět na veletrhy vracejí. Rozdíly jsou také obor od oboru. S podstatou veletržního byznysu není zase nic tak špatného. Veletrhy plně fungují jinde, není důvod, proč by nefungovaly u nás.

Na českém trhu není společnost Veletrhy Brno jediná, to se ví. Jak se Vám žije a podniká, když máte v Praze, jak se zdá, silnou konkurenci?

Já vidím silnou konkurenci až v Německu. Pražská výstaviště nesplňují standardy evropských výstavišť. Z našeho hlediska nám konkurují německé akce, kterým dává řada českých firem přednost před tuzemskými, neboť v nich vidí větší proexportní význam. Ve skutečnosti nám pražské akce zase tak moc nevadí. Pracují s nižšími náklady a nižšími cenami, vystavovatelé ovšem dostávají také horší služby a nižší „veletržní“ hodnotu. Tu lze měřit odbornými návštěvníky, mezinárodností akce a její medializací.

Před několika lety jsem s Vámi měl tu čest spolupracovat a hovořili jsme – s Vámi i Vašimi lidmi – o tom, že musí vzniknout nový veletržní formát, že ty staré jsou jaksi přežilé. Jak za ta dvě, tři léta postoupil vývoj veletržních formátů, postupů, technologií? Děje se v branži něco?

Veletržní model lze propojit s jinými medii, odbornými konferencemi. Veletrh formou i-katalogu žije na webu veletrhu do konání další akce. To vše děláme, byť tato snaha zůstává vystavovateli mnohdy nedoceněna. Máme spočítáno, že mediální výstupy pro jednu automobilovou značku mají hodnotu investice do Autosalonu. Tam, kde se posunul obchodní B2B veletrh do roviny festivalu pro všechny, jsme prodělávali peníze. Takže tento posun je ekonomicky neuchopitelný. Ve světě existují různé pokusy propojování veletrhů a sociálních sítí, digitální veletrhy apod., ale nic podstatného a jiného než klasický veletrh nevzniklo.

Které veletrhy jsou dnes na českém trhu na výsluní a ze kterých jaksi nemáte radost?

Nejlepšími veletrhy v regionu střední Evropy (zemí V4 + Rakousko) jsou průmyslový veletrh MSV, veletrh zemědělské techniky Techagro a Amper pro elektrotechniku. Všechny se konají v Brně. Lepší veletrhy v daném oboru v regionu nenajdete. Nemáme radost z vývoje veletrhů spojených s automobilovým průmyslem, což je kapitola sama pro sebe a téma na delší diskusi.

Jak rozdílná či podobná je situace veletržnictví na německém či jiném evropském trhu?

Německé veletrhy se opírají o sílu německé ekonomiky, obrovský počet domácích firem, které patří ke špičkám ve světě. Na to se nabalují zahraniční účasti a veletrhy se stávají skutečně evropskými či světovými. Pro nás bohužel nedostižitelná meta. Ve srovnání se srovnatelným, tedy s ostatními sousedními zeměmi a jihovýchodní Evropou, si vedeme stále dobře, v mnohém nejlépe. Každá země má svá specifika. Například Polsko je přeci jen větší ekonomikou, trh v mnoha oblastech není tak saturován jako u nás, ale z druhé strany nemá tak vyspělé strojírenství, takže strojírenský veletrh v Poznani a v Brně to je velký rozdíl.

Teď všechno to povídání na chvíli přerušme tou možná nejhloupější otázkou: proč by např. malá firma měla jít na veletrh, co jí to přinese? A jak si vůbec stojí veletrh v porovnání např. s reklamou či jinými marketingovými nástroji?

Účast na veletrhu by měla být jakýmsi vrcholem marketingového snažení. Veletrh jako jediný nástroj klasické reklamy umožňuje osobní kontakt a je multifunkční. Veletržní účast taky nemusí stát více než inzerát v tisku. Je jen mýtus, že veletrhy jsou drahé. I veletržní účast je investice, kterou musím umět vyhodnotit. Objektivně ne pro všechny firmy je veletrh to pravé řešení.

Jaký je Váš názor na stav právního prostředí v ČR, hlavně z pohledu manažera, podnikatele, byznysmena? Podniká se v našem právním řádu či neřádu dobře? Jak je to s vymahatelností práva?

Vadí mi možnost různých výkladů právních předpisů ze strany soudů, právníků, výklady zákonů na základě slovíček než ve smyslu zdravého rozumu a původního smyslu předpisu. Právní předpisy mají být zcela jasné a nemají připouštět různé výklady. Ustanovení o souběhu funkcí například – autor zákona říká, že to myslel jinak, než je to vykládáno. Zákon je upraven a za pár měsíců novelizován a zapomene se na předchozí úpravu. V tom se skutečně moc dobře nepodniká. Takový stav vyhovuje pouze právníkům.

Znáte službu financování soudních sporů, víte, že něco takového je v Česku a na Slovensku možné? Co si o takové službě myslíte? Má smysl, nebo je to dle Vašeho názoru zbytečnost, o kterou nebude zájem?

My se naštěstí příliš nesoudíme a také disponujeme dostatečnými finančními zdroji. Ale náklady na soudní řízení mohou být vysoké a pro menší firmu taková služba skutečně smysl může mít.

Co byste vzkázal firmám či lidem, kteří stojí před rozhodnutím, zda se soudit či nesoudit o svá práva?

Pokud jsou v právu a stojí za svým, ať se soudí. Pravda vítězí.

A otázka velká, poslední: kdybyste se stal ministrem průmyslu a obchodu, jaké věci byste udělal, změnil, ponechal?

Zaměřím se pouze na oblast spojenou s veletrhy, neboť nejsem expert na energetiku či stavebnictví. MPO podporuje kolektivní účasti na zahraničních veletrzích, ale tuzemské veletrhy jako proexportní platformu pouze sporadicky. Mnoho vyspělých zemí podporuje v rámci exportní politiky či podpory inovací a podnikání mnoha způsoby právě vybrané tuzemské veletrhy (Německo, Tchajwan, Japonsko, Čína a další). V rámci přípravy kolektivních účastí na veletrzích v zahraničí vykonává také ministerstvo a CzechTrade jako vládní agentura obchodní činnosti, které nemají dělat státní úředníci, ale soukromý sektor, reklamní agentury, veletržní správy. Tak to bych změnil. Nicméně od pana ministra a MPO máme výbornou podporu při přípravě MSV a oficiálních účastí ze zahraničí v Brně. V tom bych pokračoval.

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště