Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

BVV v médiích

Trhy dělají veletrh - nikoliv naopak

 

Generální ředitel společnosti Veletrhy Brno a.s. Jiří Kuliš říká, že po několika letech ekonomické recese prožívá veletržní byznys renesanci. Úspěch veletrhu je podle něj přímo úměrný situaci na trhu a do výstavních expozic se postupně vrací i řada firem, které v minulých letech na účast na veletrzích rezignovaly.

 Mají klasické veletrhy smysl a perspektivu v době, kdy se stále větší objem obchodů odehrává online?

Lidé určitě nechodí kupovat mikrovlnku na veletrh. Koupíme ji online, to jsem ostatně udělal včera taky. Ale do obchodu si ji nejdřív chodím prohlédnout a vybrat. Stejně tak jako si jdou firmy na veletrh prohlédnout a vybrat obráběcí stroj nebo traktor. Na internetu investiční zboží nekupujete. Veletrhy tedy mají i nadále smysl v segmentu „B2B“ a pro investiční zboží, jako jsou technologie či strojní zařízen, jsou nenahraditelné. Ale prodejní veletrhy B2C souboj s e-commerce v budoucnu prohrají. Proto se my orientujeme na obchodní B2B akce. Pokles účasti na veletrzích po roce 2009 byl dán jinými faktor než nástupem online marketingu. Byla zde ekonomická krize, dochází k zániku či fúzím firem, český trh je poměrně koncentrován a saturován, mění se obsazení marketingových útvarů, slovo mají zahraniční centrály nadnárodních firem. Hlavním důvodem byly finanční úspory. Když se firmám nedaří a začnou šetřit, škrtnou se krátkozrace marketingové náklady.

Dříve úspěšný počítačový veletrh Invex, jehož poslední ročník se konal v roce 2008, tedy zanikl v důsledku propadu poptávky vystavovatelů?

Invex byl vůbec nejdéle sloužící IT veletrh ve střední a východní Evropě či na světě. Do dnešních dnů přežil už jen CeBIT Hannover. Invex však vydržel o pět let déle, než COMDEX v Las Vegas. Dnes má každý doma jeden a více počítačů, několik mobilů, hardware už není nutné vystavovat. IT byznys se přenesl především do oblasti řešení – „solutions“, ale v tomto případě jde o úzkou cílovou skupinu, kterou obslouží jeden seminář. Navíc v globálním světě pro elektroniku asi stačí jeden dva premiérové veletrhy jako CES (Consumer Electronics Show) Las Vegas nebo Mobile Barcelona. IT je všudypřítomno a je tedy přítomno i na oborových veletrzích, včetně MSV. Na MSV tematizovaný „Průmysl 4.0“ je hlavně o IT. Na veletrzích jako MSV, Techagro, Amper, Stavební veletrhy a dalších tedy existují takové „miniInvexy“.

Proč vlastně řada firem tuto léta zavedenou a vyzkoušenou formu oslovení obchodních partnerů a koncových zákazníků opustila?

Firmy se často pokoušejí hledat nová marketingová řešení - setkání s klienty na golfu, v galerii či ve firemní hale. Jenže zjistí, že je to stojí možná i více než veletrh a že firemní eventy umožní pečovat jen o stávající zákazníky. Novou klientelu tyto akce nepřináší. Veletrhy stále patří k nejvýznamnějším „live marketing solutions“. Z celosvětového průzkumu veletržního průmyslu vyplývá, že online marketing má negativní vliv na veletrhy jen z 10%. Největší vliv má stav domácí a globální ekonomiky. Veletrhy jsou o osobním kontaktu a emocích a v tom je jejich síla oproti online. Na vyspělých trzích, v USA nebo Německu, nikdo význam veletrhů nezpochybňuje. To je taková česká specialita. Německé veletrhy zažívají opět boom a rostou, což je dáno hlavně silou německé ekonomiky.

Můžete tedy zhodnotit, jak si stojí veletržní byznys u nás na počátku roku 2016 a jaký očekáváte vývoj v nejbližší době?

Po roce 2014 se veletrhy začaly opět dostávat do kondice a v současné době už dosahují úrovně roku 2008. Trhy dělají veletrhy, nikoliv naopak. Rozsah a kvalitu veletrhu určuje trh, takže kdyby nebylo v České republice natolik vyspělé strojírenství, nebyl by tu ani jeden z nejlepších strojírenských veletrhů Evropy. Na Islandu MSV neuděláme! Síla domácích firem a rozsah trhu rozhoduje o tom, jaký veletrh bude. My umíme veletrh zorganizovat, zajistit reklamu, publicitu, ale vše se odvíjí od chuti firem po účasti na veletrzích. A ta se v posledních letech opět zvyšuje. Myslím, že zaznamenáváme renesanci veletrhů. Cítíme návrat k tomuto marketingovému nástroji i u firem, které z veletrhů po roce 2009 z úsporných důvodů odešly.

Lze uvést konkrétní veletrh, který Vy sám považujete za příklad dobrých důvodů optimismu ve veletržním byznysu?

Třeba nadcházející veletrh zemědělské techniky Techagro se odehraje na 85.000 metrech čtverečních výstavních ploch, snad včetně našich trávníků. Máme obsazeno na sto třicet procent. Stavíme dodatečnou montovanou halu. V roce 2009 se vedla diskuse, zda je vůbec veletrh nadále potřeba. Firmy říkaly, že si budou dělat předváděcí akce na poli, své zákazníky znají… Dnes mi ředitelé velkých firem volají, že by potřebovali ještě sto metrů výstavní plochy navíc. Veletrh rostl a od roku 2014 je z něj uznávaný evropský agrární veletrh číslo tři. Stejně tak roste strojírenský veletrh, kde zaznamenáváme maximální poptávku. Dovolím si tvrdit, že to bude historicky jeden z nejlepších veletrhů.

Proč už se na brněnském výstavišti nepořádají dříve populární a hodně navštěvované autosalony?

V automobilovém průmyslu dochází k nejrůznějším fúzím, mateřské centrály přestaly finančně podporovat jejich účast na regionálních autosalonech, některé přímo účast zakazují a rozhodly se pouze pro účast v Ženevě, Paříži, Frankfurtu, v zámoří Detroitu a Tokiu, kde jsou uváděny premiéry. Z druhé strany funguje regionální autosalon ve Vídni, kde se dovozci a výrobci dovedli společně dohodnout na jeho pořádání. Na autosalonu musí být přítomna většina značek, jinak nemá smysl. Dovozci u nás se prozatím nebyli schopni dohodnout, jestli autosalon většinově chtějí či nechtějí. Proto autosalon nepořádáme, ale jsme připraveni se o tom bavit.
V roce 2007 mateřské centrály účast na autosalonu v Brně plně dotovaly. Byl to autosalon ve standardu výrobců, kteří se zavázali k dodržení prezentace ve vysokém korporátním standardu. Kalendář autosalonů OICA byl tvořen tak, aby ty drahé korporátní expozice mohly putovat z jednoho autosalonu na druhý. Autosalon Brno byl jedním z nich. Tyto expozice byly velmi drahé v řádech 5 – 10 milionů. Proto přetrvává názor, že účast na Autosalonu je příliš drahá. V roce 2014 jsme nabídli nízkonákladový autosalon za rozumné ceny. Problém je, že naši nabídku si asi nikdo ani nepřečetl. Lidé mají o motoristické výstavy obrovský zájem, což potvrdila aktuální návštěvnos 60.000 na letošním Motosalonu v Brně. Pokud je zastoupena většina výrobců, kteří ukazují novinky, nové technologie, designové zajímavosti – koncepty a vize, nemám obavu, že by návštěvníci nepřišli.

Můžete popsat, co vzhledem ke všem zmíněným problémům obnáší vytvořit a zorganizovat úplně nový veletrh?

První tři ročníky nového veletrhu jsou většinou ztrátové, v lepším případě na nule. Existuje mnoho faktorů, které mohou výsledek negativně ovlivnit. Myslíme, že koncept nového veletrhu je perfektní, pak se objeví nečekané skutečnosti, které plán zhatí. Náš koncept dopravního veletrhu Eurotrans počítal s využitím našich výhod - železničních kolejí ve veletržním areálu, kultivovaný areál vhodný pro vystavování dopravní techniky. Reagoval na zájem některých účastníů ostravského veletrhu kolejových vozidel Czech Rail Days, kteří nejsou spokojeni s tamními podmínkami – akce na nádraží a výstavní prostory ve skladech. Vytvořili jsme - podle našeho názoru - výborný koncept a získali jsme i podporu odborových asociací. V konkrétních jednáních s firmami jsme se dozvěděli, že doprava demonstračního vlaku na veletrh stojí výrobce obrovskou sumu, nehledě na jeho výrobu a následné užití. Na tramvajovou soupravu, která byla vyrobena na zakázku určitého města, by musel výrobce při jejím předchozím vystavením na veletrhu dát značnou slevu. Neuvědomili jsme si, že někde v Evropě může existovat nenápadný veletrh, který je ovšem pro výrobce z tohoto specifického segmentu veletrhem číslo jedna. I to se nám stalo… Musíte se vyhnout termínovým kolizím… Spustit úplně nový veletrh není jednoduché. Především pro něj musí existovat dostatečný místní trh.

Je Brno stále veletržním městem?

Marketéři Brna říkají, že Brno je městem univerzitním, vzdělanostním, městem čtyř vil, funkcionalistické vily Tugendhat. Přesto má většina Čechů a Slováků spojeno Brno s veletrhy. V Německu vědí, že Brno je „Messestadt“ - veletržní město stejně jako Lipsko, Hannover. Je dobře, že se město Brno stalo hlavním akcionářem společnosti Veletrhy Brno. Demonstruje tím, že má na firmě zájem a že chápe, že jde o jednu z nejvýznamnějších firem v Brně, která dává městu image a pro návštěvníky důvod do Brna přijet. BVV je důležitým ekonomickým faktorem pro město. Jen strojírenský veletrh vyprodukuje HDP v hodnotě půl miliardy! Firma se financuje sama, město Brno do nás nemusí investovat, naopak my mu platíme odvody ze vstupného, z parkování, udržujeme památkově chráněné stavby v areálu, komunikujeme město v názvu společnosti v tuzemsku a zahraničí apod. Když spočítáme, kolik zaplatíme nejrůznějším místním malým a středním firmám, našim dodavatelů, a kolik tím vytváříme pracovních míst, máme pro Brno výrazně větší potenciál, než tolik diskutované Moto GP. Věřím, že nás město jako vlastník více než dosud podpoří v marketingových aktivitách a zahrne veletrhy do komunikace města. Myslím po vzoru německých veletržních měst - Kolína, Hannoveru, Düsseldorfu, kde město veletrhy opravdu žije. Tato tradice „veletržní nálady“ ostatně v šedesátých a sedmdesátých letech během MSV byla. Tak proč to zase nezkusit?

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště