Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

BVV v médiích

Strojírenský veletrh zajišťuje třetinu tržeb výstaviště v Brně

Rozhovor GŘ BVV Jiřího Kuliše pro Hospodářské noviny/Ihned.cz
(3. 10. 2014)

Dnes v Brně vyvrcholí letošní ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu. Podle ředitele Veletrhů Brno Jiřího Kuliše právě příjmy ze strojírenského veletrhu tvoří třetinu ročních tržeb celého výstaviště. Jeho hospodaření by se letos, v takzvaném silném sudém roce, mělo opět pohybovat v plusu.

Na další rok je nicméně  plánována ztráta. Z té se po krizovém období brněnské veletrhy dostaly díky výrazným úsporám všude, i na mzdách - o práci tehdy přišla polovina zaměstnanců. Ti stávající se ale podle Kuliše další výrazné propouštěcí vlny obávat nemusí. "Nějaké zaměstnance potřebujeme. Nechceme proto už dělat další dramatické revoluce," řekl v rozhovoru pro HN.

V něm také promluvil o budoucnosti Autosalonu. Podle něj je výstaviště připraveno hostit tuto akci každý rok, záleží ale na Sdružení dovozců automobilů. Naopak za konkurenci nepovažuje letošní pražskou Autoshow.

Jaká byla v prvních dnech návštěvnost strojírenského veletrhu? Dá se z toho usuzovat, zda se povedl?

Počítáme s tím, že na veletrh přijde přibližně stejně lidí jako loni, možná i více -  tedy přes 75.000. Zajímavé je, že obecně u všech veletrhů, ať děláme, co děláme, tak plus minus jedno procento je to po dnech stejné. Takže teď po prvních třech dnech se dostáváme k 50 tisícům. A to tu ještě máme metodickou chybu.

Jakou?

Do statistik se totiž nepočítají sami vystavovatelé, kteří se v průběhu veletrhu mění i v návštěvníky. Pro hodně vystavovatelů jsou přitom ostatní firmy významnými zákazníky. Navíc právě tato skupina je z pohledu byznysu, který tu dojednají, nejhodnotnější. A jejich počet jde do několika tisíců.

Co hospodářský výsledek. Jaký se dá očekávat?

Strojírenský veletrh je naší hlavní akcí, náš „core-business“. Příjmy z něj tvoří asi třetinu našeho ročního obratu (ten loni činil podle účetní uzávěrky přibližně miliardu korun - pozn. red. HN). Ale není to tak, že by dotoval ostatní veletrhy. My žádné prodělečné akce nepořádáme. S výjimkou prvních tří ročníků těch nových, které se teprve zabíhají. Pak je dále pořádáme nebo nepořádáme.

Dá se tedy říci, že právě strojírák nejvýznamněji "živí" provoz výstaviště, například v době, kdy se veletrhy nekonají?

Ano, ale stejně tak nás živí další veletrhy. Nebo neveletržní akce, zejména pronájem pro firemní akce, kongresy, které dělají asi 5 procent tržeb.

Narůstá tento podíl v posledních letech?

S velkými evropskými či světovými kongresy je problém, kterým je atraktivita Brna a jeho letecká dostupnost. Mezinárodní kongresy většinou putují po destinacích jako je Paříž, Singapur, Las Vegas nebo Dubaj. No a Brno, ač mi toto tvrzení mají marketéři města Brna za zlé, není prostě dost sexy.

Vždy, když se hledá místo ve střední Evropě, tak se rozhoduje mezi Budapeští, Vídní a Prahou. A taková Vídeň má kongresové prostory pro 25 tisíc lidí, perfektní dopravní dostupnost. Když my bychom použili větší pavilony, tak se dostaneme na 10 tisíc lidí. Klasicky ale v našem kongresovém pavilonu E hostíme tak 1800 lidí.

Největší kongres, který hostíme, je největší československý kongres Kardio, pro tři a půl tisíce lidí. Pro nás představuje potenciál Česko a Slovensko.

Na letošním strojírenském veletrhu se hovořilo o tom, že by mohl brzy do portfolia přibýt nový - věnovaný technologii 3D tisku.

Podle mne tento obor potenciál pro samostatnou akci má. Ale byl by to asi veletrh v rámci strojírenského veletrhu. Jako je dnes souběžně konaný veletrh pro svářeče nebo slévače. Měl by zkrátka nějaký svůj pavilon či prostor. Pro hraje fakt, že v Česku je několik firem, které mají v tomto oboru světovou působnost. Žádný veletrh nemůže být dovozový bez základny v tuzemské ekonomice.

Pokud se bavíme o veletrzích, které by mohly přibýt, je třeba zmínit i ty, které ubývají. To je v posledních letech případ Autosalonu. Proč?

To je dobrá otázka. Vždy se paradoxně konal v letech, kdy se odbytu aut dařilo méně a naopak. Dovozci v současnosti prostě ještě nenašli shodu na tom, jestli autosalon chtějí. Často jim jde jen o to, kolik na dané akci prodají aut. Klíčová je ale podpora značky, nových technologií, podpora průmyslu. Je skupina značek, které autosalon chtějí, hlavně ty s významnějším tržním podílem -  Škodovka a další značky koncernu VW,  Huyndai,  Ford i Peugeot s Citroenem. Ostatní s menším tržním podílem váhají nebo jsou proti.

My jsme v budoucnu na autosalon připraveni. Máme připraven koncept pro nejlepší autosalon na světě. A po autosalonu je poptávka. Podle našich průzkumů 17 procent lidí sem přijelo si vybrat konkrétní auto a pak si ho koupit. A dalších 60 procent si chce auto koupit do půl roku a chce si ho "osahat". Kdyby chtěl člověk například z malého města objet všechny showroomy, tak mu to vezme strašně moc času… Důvodů je celá řada, ale chce to vůli většiny dovozců.

Jakou roli v tom hraje fakt, že například minulý týden se v Praze na holešovickém výstavišti konala akce s názvem Autoshow, kterou její pořadatelé prezentovali jako největší letošní autosalon?

To je právě to, o čem jsem teď mluvil. Nejde o to postavit na koberec pár aut. To není autosalon. To je výstavka pár aut. To dělat nechceme.

Delší dobu se skloňuje možný prodej většinové části brněnského výstaviště z rukou německých vlastníků. Poslední zprávou bylo, že minoritní vlastník - brněnský magistrát - čeká na dopis z Düssledorfu a aktivně bude situaci řešit nejdříve po volbách. Jaký vliv má situace na chod společnosti?

Žádný.

Co třeba nejistota a s ní spojené odklady investic a podobných větších rozhodnutí?

Výstaviště je zainvestováno, nic velkolepého naplánujeme ani nepotřebujeme, kapacita je optimální, všechny haly máme obsazeny. Ani změna akcionářské struktury by neměla mít žádný podstatný dopad.

Jaký se očekává letos hospodářský výsledek?

Budeme v plusu. Letos je totiž silnější, sudý rok, což je ovlivněno strukturou akcí a u MSV nekonáním některých konkurenčních veletrhů, které se pořádají jednou za dva roky. Pro příští rok počítáme s plánovanou ztrátou. Ne každá účetní ztráta však znamená, že bychom neměli peníze. Jsou účetní operace, které nemají vliv na likviditu - na naši schopnost platit zaměstnance, dodavatele.

Do černých čísel jste se po období krize dostali také díky výrazným škrtům. Dají se čekat nějaké další?

Technická obsluha výstaviště je značně náročná. Stále proto hledáme úspory ve všech položkách. Podařilo se nám snížit náklady všude. Naši zaměstnanci říkají, že moc šetříme, ale nejde o šetření, ale jde hlavně o to vynakládat náklady smysluplně.  Ano, snížili jsme počet zaměstnanců na polovinu a s nimi i mzdové náklady. Ale nějaké zaměstnance zase potřebujeme. Nechceme proto už v personální oblasti dělat nějaké dramatické revoluce.

 

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště