Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

BVV v médiích

Stále je co ukazovat, stále je co vidět

Mezinárodní strojírenský veletrh dnes oslavuje zahájení svého 55. ročníku. Na to, co znamenalo MSV v minulosti, jsme se zeptali generálního ředitele společnosti Veletrhy Brno a.s. Ing. Jiřího Kuliše.


* První Výstava československého strojírenství se konala v roce 1955, první MSV byl v roce 1959. Proč nebyla již první akce mezinárodním veletrhem?
To má docela zajímavý historický důvod. V letech 1955–58 to byla národní strojírenská výstava, v uspořádání mezinárodního veletrhu bránila Rada vzájemné hospodářské pomoci, resp. východní Německo (NDR) v obavě o veletrhy v Lipsku. První Mezinárodní strojírenský veletrh se konal v roce 1959, poté, co zasedání RVHP rozhodlo na základě ruského názoru, že to může být jinak, než si přejí východní Němci. Některé paralely vidím i v současnosti. Evropská rada rozhoduje o věcech jako zakřivení banánů a hannoverský či lipský veletrh by asi taky uvítal, kdyby bylo o jeden průmyslový veletrh v Evropě méně.


* Jak se MSV v počátcích vyvíjel?
Výstaviště nemělo dostatečnou kapacitu. Teprve pro ročník 1959 byly vybudovány pavilony B, C a hlavně pavilon Z. Ten je architektonickou ikonou MSV a celého výstaviště dodnes. Svojí neobvyklou konstrukcí byla „zetka“ světovým unikátem. Na první pokus se nepodařilo kupoli o výšce 52 metrů usadit, podařilo se to teprve na podruhé. V pavilonu Z vystavovalo ČKD výrobník ledu a model zimního stadionu s umělým ledem.
Možná si na to někdo vzpomněl a přišel nyní s nápadem přestavět pavilon na zimní stadion, což je docela problematický nápad. První ročníky byly výstavou úspěchů národního hospodářství za přítomnosti zahraničních expozic a jejich úspěchů národního hospodářství. Návštěvníci si odnášeli prospekty, dárečky a viděli věci, které nemohli nikde jinde vidět. Pavilon A byl pavilonem národů. Vzpomínám si, že jako dítě jsem dostal na expozici Libanonu pomeranč, tedy věc, která nebyla v obchodech moc obvyklá. A dodnes znám Libanon. Teprve ve druhé polovině 60. let se MSV začal oborově profilovat, rozdělil se na strojírenský a spotřební.


* Jakou měly první ročníky MSV a město Brno tehdy atmosféru?
Úžasnou. Jen první den, v neděli navštívilo veletrh na 200 tisíc lidí, skoro celé Brno. To je dnes nepředstavitelné. Do Brna přijelo 25 zvláštních vlaků. Za týden navštívil veletrh milion lidí. Vyzdobilo se i město, bylo vymydlené, neexistovala žádná rozkopaná ulice. To je dnes také nepředstavitelné. Bylo vybudováno autobusové nádraží u hotelu Grand, byl otevřen podchod pod hlavním nádražím. Pravda, od té doby se nádraží a jeho okolí bohužel moc nezměnilo. Později přibyly v ulicích neonové girlandy, na náměstí Svobody byly instalovány snad první světelné noviny, vycházel zvláštní veletržní večerník, na příjezdech do Brna byly instalovány první reflexní směrové tabule. Dočetl jsem se, že přípravy na veletrh ze strany města šly tak daleko, že prostitutky musely pobývat během veletrhu na venerologii. Brno se stalo veletržním městem...


* Udrželo si tuto pozici podle vás doposud?
Určitě. Heslo „Brno – hlavní město veletrhů“ není prázdné marketingové heslo. 90 % občanů Česka Brno takto vidí. A mezinárodní charakter města a brněnského výstaviště dodal Brnu právě strojírenský veletrh. Potěšil mě poslední průzkum mezi obyvateli města Brna, kteří výstaviště a společnost Veletrhy Brno považují za nejdůležitější subjekt ve městě z hlediska ekonomického významu a mezinárodního image města.


* Který ročník MSV byl nejzajímavější?
Rozhodně nejdramatičtější byl asi ten po srpnu roku 1968. Výstaviště bylo označeno kvůli vyvěšené černé vlajce za centrum kontrarevoluce. Termín konání musel být o týden posunut, protože byly uzavřeny hranice, zahraniční exponáty a vystavovatelé se sem nemohli dostat. Tehdejší reformní představitelé Dubček a Smrkovský přijeli z „moskevského vězení“ na výstaviště, kde je vítaly tisíce lidí. Že se veletrh konal v dost depresivní náladě, to není třeba zdůrazňovat, a co následovalo, také víme. Ten „veletržně“ nejzajímavější byl asi v roce 1990, přestala platit různá omezení, Československo se otevřelo světu a veletrh byl rázem místem volného obchodu v počátcích tržní ekonomiky.


* Říkáte, že veletrh je tržištěm inovací...
Bez předvedení inovací, nových nápadů, řešení by veletrh smysl neměl. Veletrh je od toho, aby ukazoval nové věci. Naštěstí lidé stále zlepšují, inovují a nové věci vymýšlejí. A na veletrhu jako MSV je stále co ukazovat, stále je co vidět. Na MSV statisíce lidí poprvé viděli například kapesní rádio, sifonové láhve, elektronické stopky, v roce 1960 první plátěné vozítko s motorem Jawa 350 ccm a cenou 16 tisíc korun... Veletrh uvedl do světa ikony československého průmyslu jako tryskový textilní stav, Tatru 603, letadlo L-13 Blaník, L-200 Morava, Zetor 25A, návštěvníci mohli vidět stotunové lopatkové kolo Kaplanovy turbíny. V roce 1987 se na nové lidové vozítko Škoda Favorit přišlo na MSV podívat 600 tisíc lidí, kolabovala brněnská doprava, lidé z autobusů z celé republiky šli několik kilometrů pěšky... Každý veletrh přináší novinky a inovace, ale nyní jsou tak odborné, specializované, že jim běžný člověk ani neporozumí – na rozdíl od těch sifonových láhví.


* Který z těch novodobých veletrhů byl nejúspěšnější?
Rozsahem asi ten 50. v roce 2008, kdy jsme byli omámeni nekonečným růstem, ale během veletrhu byl oznámen pád Lehman Brothers a byl konec radosti, přestali jsme se radovat a trvá to až dosud... Dobrá nálada panovala ale i vloni, s nadějí lepších zítřků, které se ale nedostavily. Takže pokud letošní ročník přispěje trošku k novým investicím v průmyslu a tím i postupnému ukončení nejdelší recese v dějinách Česka, tak se zapíše k těm nejúspěšnějším.


* Najdou se firmy, které vystavovaly vždycky?
Je skutečně zajímavé, že ano. Vítkovice, ŽDAS, Siemens, Nová Huť/ Arccelor Mittal, Šmeralovy závody Brno. Ze zahraničí se vždy účastnily švýcarské strojírenské firmy, skupina Swiss-Tool Export. Slovenské firmy patří logicky k těm tradičním od prvopočátku až dodnes. Bereme je jako zahraniční jen kvůli vylepšení statistiky mezinárodnosti. MSV má desítky let stálé vystavovatele. 80 % vystavovatelů se účastní pravidelně. Možná 60-70 % se účastnilo všech ročníků v posledních 10–20 letech. Některé firmy se přesunuly z MSV do jiných oborových veletrhů jako Techagro, Wood-tec, Embax Print.


* Jakou funkci podle vás veletrh plnil tehdy a dnes, a jakou bude plnit dál?
Veletrh je poplatný době. Od všeobecné výstavy úspěchů národního hospodářství se stal odborným průmyslovým veletrhem, veletrhem průmyslových technologií. „V rozděleném světě sloužil jako pojítko mezi „dobrým“ Východem a „zlým“ Západem. V dobách temna byl okénkem do technologicky vyspělejšího západního světa. Sloužil zavádění vyspělých technologií do průmyslu a tím přispíval a přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti. Nyní je legendou, vlajkovou lodí strojírenství. Místem prezentace globální ekonomiky v lokálním prostředí – podle hesla „Mysli globálně, jednej lokálně“. A to bude jeho funkce i do budoucna.

 

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště