Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

BVV v médiích

Šéf BVV Kuliš: Prahy se neobáváme

Zdroj: 13.9.2012   •  Hospodářské noviny

Prahy se neobáváme.
Je více kongresová, veletrhy nepřetáhne

 Na plánech výstaviště by neměly nic změnit ani probíhající jednání o změně majoritního vlastníka. V současnosti se projednává prodej 61% podílu od německého akcionáře Messe Düsseldorf GmbH Brnu městu, které má předkupní právo. Pokud Brno odkup podílu odmítne, na řadě je Jihomoravský kraj.

Jak byste zhodnotil letošní rok na brněnském výstavišti?

Rok 2012 byl pro BVV asi takový, jako byl všude v Evropě. Veletržní průmysl očekával oživení, které se nekonalo celoplošně, protože nedošlo ani k celoplošnému oživení ekonomiky. Některé obory se chovají lépe a s tím se chovají lépe i některé veletrhy – například strojírenský nebo veletrh Techagro. Špatně se daří stavebnictví, což je cítit i na to veletrhu. Stejné trendy jsou podobné i v Německu či ve Francii. Veletrh je barometrem ekonomiky.

Jaké sektory jsou nejvýkonnější?

Strojírenství na tom není špatně, což se ukázalo i na strojírenském veletrhu, který byl letos jeden z nejúspěšnějších ročníků. Byla zde obrovská účast Indie, Ruska a Německa. MSV je i jedna z nejvýznamnějších společenských událostí roku v byznysu.

Indie se stala prvním takto významným mimoevropským partnerem?

Indie to vzala velmi velkoryse a taková účast je neopakovatelná. Indie si letos ve světě vybrala dvě místa pro národní výstavu India Show  a to je Tokio a v Evropě Brno.

Nahrazuje Indie na evropských veletrzích místo Číňanů?

Číňané jsou stále velmi aktivními vystavovateli v Německu - v řádu stovek vystavovatelů. Některé německé veletrhy je ale dokonce začaly odmítat a často jsou na čekací listině. Číňané se dnes orientují na nové trhy, jako je Afrika. Tam jich najdete nyní více než v Evropě.

Jaké konkrétní výstupy přinesl strojírenský veletrh a účast Indie?

Indové to chápali víc jako umístění svého zboží v Evropě, česká strana to brala jako příležitost domluvit si své kontrakty v Indii.Objemy kontraktů samozřejmě neznáme, ale signály byly velice dobré. V současné době ještě chystá MPO účast českých firem na veletrhu v Bombaji, což je reciproční akce. Obdobná účast v jiném pojetí by se v Brně měla opakovat za dva roky. Indické ministerstvo hospodářství vidí v ČR skutečně bránu do Evropy.

Dokážete odhadnout letošní návštěvnost strojírenského veletrhu?

Strojírenský veletrh má stálou návštěvnost 75 až 78 tisíc návštěvníků Je to odborný veletrh, není to veletrh pro rodiny s dětmi.

V minulosti jste část veletrhů zaměřili více na odborníky, klasická veřejnost nemohla na veletrh jako Styl a Kabo přijít. Jak tento krok nyní hodnotíte?

Kdybychom nechali přístup veřejnosti, tak by ten veletrh možná neexistoval. Když vystavujete vzorky zboží pro velkoobchod, nechcete, aby široká veřejnost, která zboží nakupuje v maloobchodu, znala velkoobchodní cenu. Veletrh Opta je stejným případem, kde se setkává pouze velkoobchod s maloobchodem.

Novinkou pro příští rok je dopravní veletrh Eurotrans, jak bude vypadat?

Doprava je obrovské téma a je to obor důležitý pro budoucnost. Pospojovali jsme všechna témata a obory, které byly rozházené v jiných veletrzích. Silniční, železniční - nákladní i osobní, městská, dopravní systémy i satelity jsme pospojovali do jednoho. Potenciál oboru je obrovský, ve střední Evropě nemá chystaný veletrh svou komplexností obdoby. Očekávám, že veletrh se dá vykřesat do podoby současného strojírenského veletrhu.

Máte už odhady účasti na veletrhu?

Průměrný rozsah veletrhů v Evropě je asi 10 tisíc m2. Pro veletrh Eurotrans očekáváme rozsah 15 až 20 tisíc m2. První potvrzení účasti přišlo z Ruska a Číny. Ruské železnice byly první. Dopravní infrastruktura je silný obor a zasahuje několik odvětví.

Platí stále to, že většina vystavovatelů je z řad malých a středních firem?

Ano, na veletrzích stále vystavuje 80 % malých a středních firem. Malé a střední firmy zanikají a vznikají, takže účast je stabilní. Proto spolupracujeme s Asociací malých a středních podniků.

Jak je přesvědčujete, aby přišly?

Snažíme se firmy poučit, jak využít veletrh správně jako platformu pro prodej včetně exportu. Je trochu škoda, že zveme zahraniční návštěvníky, kteří za námi po veletrhu přijdou a řeknou, že dokonce i objevili český produkt, který je zajímá, ale bohužel se na expozici nenašel nikdo, kdo by se s nimi domluvil anglicky či německy, nebo měl cizojazyčný prospekt. Tuzemské firmy jsou často zaskočené, že za nimi přijde zahraniční zákazník v Brně. Také osobní kontakt na veletrhu je důležitý, ale musí se s ním umět pracovat.

Jsou technologie oblastí, kde by se vyplatilo uvažovat o nových veletrzích?

Ano, uvažujeme o obnově Invexu v nové podobě. Ne klasické podobě veletrhu, protože Microsoft, Apple a další už klasický veletrh nechtějí. Největší technologický veletrh v Číně je online-gaming, kam jezdí sto tisíc lidí, kteří spolu hrají přes internet, aby se poznali. Obnova Invexu by byla hezká, kdyby se podobným způsobem podařilo pospojovat témata, která zajímají mladé lidi a udělal by se z toho spíše festival. Aby se lidé, kteří spolu hrají on-line, potkali.  

Osvědčilo se nám to u DanceLife Expo – přijelo k nám osm tisíc lidí, byla zde klasická výstavní část, kde si lidé kupovali pomůcky k tanci, pak workshopy, na kterých to bylo postavené.Ukázalo se, že lidé jsou ochotni zaplatit za hodinu tance s nějaký význačným tanečníkem. Není to typický veletrh, ale je to spojené s festivalem, zábavou a zážitkem.

Zatím to neumíme úplně uchopit, potřebujeme podporu firem jako Apple a dalších, kteří by nám s tím pomohli. Obchodní model by byl postavený spíše na sponzorství.

Chystáte se tedy více zaměřit na širokou veřejnost?

Zaměřujeme se i na kongresy a velké firemní akce, taková setkání u nás jsou. Aktuálně máme poptávku na akci pro čtyři tisíce zaměstnanců z celé střední Evropy jedné rakouské banky. Jsou u nás kongresy politických stran. Nicméně chceme začít dělat i festival pro „obyčejné“ lidi –  plánujeme tzv. Výstecfest, kde spojíme různé aktivity: Den bezpečnosti – tedy armády, hasičů policie, integrovaného záchranného systému. Budou tu i vinaři, pivaři i food festival. Přijede skupina Katapult, ohňostrojová show. Pozveme také kolotočáře, kteří se právě sjedou do Česka z celé Evropy.. Začínají se nám ozývat i další subjekty.

Jak si na sebe taková akce vydělá?

Zpoplatníme částečně vstupné a atrakce také musím zpoplatnit. Zavedeme asi nějakou zvláštní veletržní a neinflační měnu. Obchodní model bude úplně jiný než u veletrhů. Uvažovali jsme i o obdobě Oktoberfestu, jenže pivovary se nebyly schopny domluvit.

Co pražská konkurence? Může Vám přetáhnout odborné veletrhy?

Praha nemá výstaviště s odpovídajícími parametry pro mezinárodní akce,  takže se toho neobáváme. Praha je kongresové město, zatímco Brno je město veletržní.

Jak se vyvíjí vyjednávání o změně majoritního akcionáře BVV?

Je to strategické rozhodnutí Messe Düseldorf, který nechce v zahraničí vlastnit výstaviště. Němci dříve vnímali ČR jako východní Evropu, ale teď zjistili, že jsme střední Evropa a jsme něco jako spolková země, tím pádem vlastnit výstaviště v Brně nedává smysl.

Do kdy se výstaviště prodá?

Zatím se dojednalo pouze to, že se bude jednat. Vím, že výstaviště nikdy neprodají spekulantovi nebo developerovi, který by nechtěl pokračovat ve výstavní činnosti. Kdyby cena nedosáhla předpokladu, také se transakce neuskuteční.

Mluvilo se o částce 600 milionů...

Já nejsem členem vyjednávacího týmu, takže přesnou cenu neznám.

Hledáte také investora?

O to jsem nebyl  požádán. Existují možná dva tři subjekty, které by zřejmě měly  zájem do akcionářské struktury vstoupit. Akcionářská smlouva je postavená tak, že Messe Düsseldorf musí nabídnout převzetí podílu společnosti nejdříve městu Brno, další v řadě je vyšší správní územní celek, což je tedy Jihomoravský kraj.

Jak by to Brnu a veletrhu prospělo?

Výstaviště má pro Brno strategický ekonomický význam. Konání veletrhů a kongresů přináší každému městu další byznys v návazných službách.

Není BVV ve finančních potížích?

BVV ve finančních potížích není. Máme velmi dobrou likviditu, splácíme úvěr, všem platíme včas. Letos budeme mít ziskový účetní výsledek - v řádu přes 100 milionů korun po zdanění. Ve srovnání s loňskem je to lepší výsledek, ale loni jsme si vytvořili i  účetní rezervy. V letošním roce jsme prodali pavilon D, což výsledek zlepšilo. Kdybychom tak neučinili, možná bychom byli v černé nule.

Předpokládáme, že v roce 2014 se vrátíme ke stálému ziskovému hospodaření, snížíme podstatně dluhové zatížení vůči bankám mimořádnými splátkami. Sníží se nám odpisy a stále snižujeme mzdové náklady.

 

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště