Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

BVV v médiích

Na Mezinárodním strojírenském veletrhu obchodují Češi s celým světem

Rozhovor generálního ředitele Veletrhů Brno Jiřího Kuliše pro Hospodářské noviny

Brněnský Mezinárodní strojírenský veletrh je největší ve střední Evropě a má velmi dobré renomé. Je to dáno jednak významným postavením českého průmyslu v Evropě i na světovém trhu, ale také tradicí a zkušeností firem, že v Brně mohou uzavřít obchody snáze než jinde. Zahraniční účast kopíruje nejdůležitější obchodní partnery České republiky. Každoročně přijede na veletrh například tisícovka německých obchodníků. Letos se očekává účast dovozců obráběcích strojů z Brazílie, ohlásili se maďarští slévači, italští obráběči a zástupci korejských firem, říká generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.

HN: Co letos překvapí pravidelného účastníka strojírenského veletrhu? Nad čím si řekne – to tu ještě nebylo?

Snad nová technologická řešení většiny exponátů. Technický pokrok, který byl učiněn za poslední rok v oborech, které veletrh pojednává. Někoho možná překvapí historicky největší účast čínských vystavovatelů. Letos jich tu bude zhruba sedmdesát včetně státních a polostátních agentur. Významná bude přítomnost firem z provincie S‘-čchuan, to je ta, kde mají pálivá jídla. Myslím si, že je to i důsledek změny politické atmosféry, že roztály ledy v česko-čínských vztazích. Už jsme také pozvali Čínu, aby byla partnerem veletrhu v příštím roce.

HN: Mezi netradičními vystavovateli bude letos i Thajsko. Co do Brna přivádí thajské strojaře?

Thajsko bude mimořádným hostem veletrhu. Loni thajské firmy vystavovaly vůbec poprvé a byly s účastí spokojené, takže jsme si Thajsko vytipovali jako zvláštního hosta letošního veletrhu. Thajci chtějí ukázat, že nemají pouze krásné pláže, ale že jsou rozvinutou průmyslovou zemí. Navíc si letos připomínáme čtyřicáté výročí zahájení diplomatických styků mezi Českou republikou a Thajskem.

HN: Zato plánované partnerství Ruska letos nevyšlo. Zapříčinil to současný vývoj na Ukrajině?

Neúčast Ruska jako partnerské země není důsledkem politické situace nebo ekonomických sankcí. Je to čistě důsledek toho, že nějaký úředník v Moskvě prostě zapomněl tuto účast naplánovat. Ovšem Rusko bude mít na veletrhu i tak standardní účast. Jako partnerskou zemi máme Ruskou federace nadále, neboť je velmi významným obchodním partnerem Česka.

HN: Ze kterých zemí jsou tradiční vystavovatelé strojírenského veletrhu, samozřejmě vedle českých firem?

Zahraniční účast kopíruje nejdůležitější obchodní partnery České republiky, snad s výjimkou Polska, které nemá tak silné strojírenství. Takže nejvíce je vždy zastoupeno Německo. Když započteme i české pobočky německých firem, jedná se možná o 600 vystavovatelů.Je Siemens českou nebo německou firmou? Dále jsou tradičně silně zastoupeny firmy ze Slovenska, Itálie, Rakouska, Francie, Velké Británie. A samozřejmě ze Švýcarska, odkud k nám jezdí vystavovatelé opravdu od prvního ročníku veletrhu, s cílem oslovit partnery v celé Evropě. Letos se ještě můžeme těšit opět na větší účast Indů, kteří mají co předvést v plastikářském oboru. Po delší odmlce budou přítomny i firmy z Jižní Koreje a Hong Kongu. V některých zemích se změnil systém státních finančních podpor účasti na zahraničních veletrzích, což se rovněž projevuje.

HN: Bude tu nějaká země letos zastoupena poprvé?

Letos se poprvé účastní oficiální expozicí Ukrajina, jejich strojírenská komora ze Záporožské oblasti. Každoročně se objeví nějaká středoasijská země, v minulých letech to byl například Tádžikistán.

HN: Veletrh se koná už od padesátých let minulého století. Jaká je jeho historie?

Zrod veletrhu se datuje do roku 1956, kdy se uskutečnila první Výstava československého strojírenství. Zajímavou skutečností je, že dva roky snahy Brna o mezinárodní veletrh blokovalo v rámci RVHP východní Německo, konkrétně Lipsko, které se bálo konkurence. Zpočátku 60. let se sice jednalo o strojírenskou výstavu, ale ve skutečnosti to byl veletrh všeobecný, typu Expa. Pamatuji si na národní expozice – třeba Libanonu s banány a pomeranči. V šedesátých letech se pomalu začal formovat oborový veletrh a v sedmdesátých letech se postupně odštěpily specializované akce jako Embax Print, Fond-ex, Salima.

HN: Jak se měnil charakter veletrhu po listopadu 1989?

Po revoluci zaznívaly obavy, že veletrhy skončí a že na výstavišti budou sklady brambor. Stejně jako nyní občas zaznívají obavy, že veletrhy skončí kvůli internetu. Tehdy jsem tvrdil, že odborné veletrhy patří do tržní ekonomiky, jsou jejím odrazem. Jsem rád, že jsem se nemýlil. Stejně tak veletrhy existují již 15 let v době všeobecného používání internetu a on-line komunikace, e-commerce.

V devadesátých letech zaznamenal strojírenský veletrh obrovský boom. Nejen proto, že jsme byli šikovní, ale hlavně proto, že se vytvářel trh, spousta firem hledala své postavení na trhu. Největší rozvoj zažily veletrhy do krize v roce 1998. Pak opticky klesla zahraniční účast, což bylo dáno tím, že se český trh globalizoval. Od přelomu tisíciletí se veletrh stabilizoval. Vyprofiloval se v průmyslový oborový veletrh. On skutečně není svvým zaměřením a podstatou jen strojírenský, je to veletrh průmyslových technologií a zařízení, stejně jako průmyslový veletrh v Hannoveru.

HN: Nebudete kvůli tomu ale měnit jeho název?

Nebudeme, protože MSV je jak v České republice, tak v zahraničí pojem, zavedená značka.

HN: V novodobé historii poznamenala po roce 2008 strojírenský veletrh výrazně nižší účast vystavovatelů v důsledku světové hospodářské krize. Jak situace od té doby vyvíjí?

V letech 2005 až 2008, kdy nejen česká, ale světová a evropská ekonomika rostla závratným tempem, se i strojírenskému veletrhu mimořádně dařilo. Nejvyšší účast vystavovatelů byla v roce 2008, kdy jsme měli shodou okolností 2008 vystavovatelů. Navíc to byl veletrh jubilejní, padesátý. Oslavovali jsme i osmdesáté výročí založení výstaviště. V ekonomice panovala euforie, všichni se chtěli předvést, jak dobře se jim daří. Asi třetí den veletrhu přišla z USA zpráva o pádu banky Lehman Brother. Tehdy jsme si ani neuvědomili, co to bude mít za důsledky pro další vývoj. I pro veletrhy. Rok 2009 byl nejsložitější. Reálně se odrazila situace v ekonomice, firmy začaly dramaticky šetřit. V následujících letech se počet věrných vystavovatelů ustálil na číslech 1500 až 1600. Sudé roky jsou silnější než liché, kdy se konají konkurenční světové či evropské veletrhy jako EMO nebo Schweissen und Schneiden. Mateřské firmy dávají přednost těmto akcím a také se na nich finančně vyčerpají, nehledě na to, že předvedou novinky tam.

HN: Které obory v současnosti na veletrhu převažují?

Převažují obráběcí stroje a automatizace, k tomu přistupují tradiční obory svařování, povrchové úpravy. Stále silný je obor zařízení pro plastikářský průmysl a měřící technika. Z elektrotechniky jsou to hlavně automatizační systémy. V Česku je stále významné i slévárenství.

HN: Brněnský strojírenský veletrh je hlavně exportní platformou pro české firmy. S kým vším tady mohou obchodovat?

S celým světem. Obracíme se každoročně na všechny zainteresované subjekty včetně agentury CzechTrade, aby pomohly přilákat do Brna zahraniční obchodní mise, zahraniční nákupčí. Nemáme přesný přehled, ale víme, že k nám každý rok přijede zhruba tisíc německých obchodníků, několik tisíc slovenských odborníků a obchodníků. Zahraniční návštěvníci často míří nejen za českými vystavovateli, ale i zahraničními.

Tak funguje správný mezinárodní veletrh. Když přijedou dovozcí obráběcích strojů z Brazílie, nemusí pak naše firmy jezdit na druhý konec světa. Na veletrhu často vidíte obchodníky ze zahraničních výrobních firem, které sídlí v Česku a na Slovensku, z korejských, tchajwanských či japonských firem. O proběhlých obchodních kontaktech se dozvídáme zprostředkovaně. Často ze spokojené reakce vystavovatelů. A spokojenost s účasti na strojírenském veletrhu je relativně vysoká – pohybuje se kolem 80 procent, jak potvrzují nezávislé marketingové průzkumy.

HN: Jednou ze skupin návštěvníků strojírenského veletrhu jsou studenti. Myslíte, že jejich přítomnost je pro veletrh přínosem?

Někdy si vystavovatelé stěžují, že je tu moc studentů s baťůžky. Jde však o studenty odborných technických oborů. Účast studentů technických škol vnímám jako velmi významnou. Chceme-li podporovat technické vzdělávání, tak bychom měli zájem mladých lidí vyvolávat nejen přes stavebnice Merkur. Na veletrhu se mohou podívat, co je v technickém světě „in“. Součástí veletrhu je soutěž mladých programátorů, do níž se mohou zapojit, a také JobFair – veletrh pracovních příležitostí, který nabízí mladým lidem zaměstnání v technických profesích. Též tu vystavují technické univerzity, aby nabídly svoje „know-how“ průmyslu. Veletrh je tak platformou i pro propojování zájmů průmyslu a výzkumných pracovišť. Mnoho firem zvažuje, zda si mají zřídit vlastní vývojové pracoviště, nebo začít s nějakým spolupracovat. Takže účast vysokých škol by měla fungovat jako nabídka schopností hledat technická řešení.

HN: Brněnský strojírenský veletrh se prezentuje jako největší ve střední Evropě. Se kterou obdobnou akcí ve světě byste ho srovnal?

On je skutečně největší ve střední Evropě, což je dáno významným postavením českého průmyslu v Evropě, potažmo na světovém trhu. Proto je samozřejmě větší než obdobné veletrhy v Poznani, Budapešti nebo ve Vídni, kde je veletrh dokonce kupodivu výrazně regionálně zaměřený. Asi se nemůžeme úplně srovnávat s Hannoverem, který je mega veletrhem. Brněnský veletrh velmi dobré renomé nejen v Evropě i ve světě. Ostatně mnoho zákazníků mu dává přednost před většími akcemi, kde jim často vadí, že musejí hodiny procházet halami, jsou ubytováni 50 kilometrů od výstaviště a ještě je všechno třikrát dražší. Co je příliš velké, už může být uživatelsky nepříjemné.

HN: Jde o největší akci, kterou pořádáte?

Plochou je větší Techagro, protože kombajny a traktory jsou větší než obráběcí stroje. Počtem vystavovatelů, nadregionálním významem, svým společenským významem je MSV skutečně „vlajkovou lodí“ BVV a také české ekonomiky. Příprava probíhá více než rok, nadcházející týden je výsledkem roční přípravy a tvrdé práce. Teď začínáme připravovat veletrh příští.

Termíny veletrhu jsou stanoveny několik let dopředu s ohledem na akce konané v zahraničí.

HN: Musíte řešit i nějaké jiné technické oříšky?

Snažíme odstranit případné potíže, s nimiž se mohou účastníci setkat mimo výstaviště. Případné problémy jako dopravní zácpy , jakýkoliv menší komfort návštěvníků či vystavovatelů se bohužel obrací proti nám, byť za to většinou nemůžeme. Například uzavření Pisáreckých tunelů by znamenalo obrovskou dopravní komplikaci. Proto nás tato záležitost znepokojovala a jsem rád, že se vyřešila kuprospěchu všech zúčastněných. Vlastní logistika veletrhu, která není jednoduchá a která je v naší režii, je však z naší strany dostatečně „vychytaná“ a věřím, že ani letos vystavovatele a návštěvníky překvapíme spíše pozitivně různými drobnými zlepšeními.

 

 

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště