Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

GO
18.-21.1. 2018

Mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu

REGIONTOUR
18.-21.1. 2018

Mezinárodní veletrh turistických možností v regionech

„Zajímavých cestovatelů je mnoho. Nebojím se, že by nám v seriálu Nomádi došla munice"

 

Jsou to novodobí nomádi, někdy se jim říká digitální. V garáži si přestaví auto, často rozprodají majetek a vyrazí na cesty. Míří na dlouho do míst, kam by běžného smrtelníka ani nenapadlo jet – na Sibiř, do africké pouště, do míst, kde končí všechny silnice. Cestování je jejich životní styl, o němž pak píšou na sociálních sítích, blozích a přednáší. Už dlouho takové „blázny“ sleduje redakce zpravodajského portálu Lidovky.cz ve svém seriálu Nomádi. „Ukazuje se, že Češi a Slováci jsou velcí cestovatelé,“ konstatuje vedoucí serveru Tomáš Málek, který má Nomády na svědomí. Lidovky.cz přivezou na brněnské veletrhy GO a Regiontour zástupce čtyř nomádských projektů. V pavilonu F uvidí návštěvníci jejich upravené vozy a samozřejmě potkají i samotné cestovatele.

Tomáš Málek, vedoucí zpravodajského serveru Lidovky.cz
Foto: MAFRA



Pokud to dobře počítám, momentálně je v sekci Nomádi 43 textů, první z května 2017. Proč jste se rozhodli tyto cestovatelské články odlišit?

Hlavičku Nomádi jsme dali speciální skupině, které cestuje po vlastní ose, většinou nějakým zajímavým nebo prapodivným dopravním prostředkem a do destinací, kam se normálně nejezdí. Nomády vydáváme každý týden, mapujeme českou a slovenskou scénu, protože ta je překvapivě silná. Ukazuje se, že Češi a Slováci jsou velcí cestovatelé, kteří se vydávají do míst, kam by to člověka ani nenapadlo – od nejchladnějšího místa na Sibiři Ojmjakonu, po marocký Tanger, kam se v offroadech dostávají pouští. Našli jsme i lidi, kteří se sebrali, poslali si dodávku v lodním kontejneru do Severní Ameriky a skončili ale úplně na jihu, v Ushuaia, nejjižnějším městě Jižní Ameriky, kam se dá dojet, kde končí všechny silnice. Pak už je jen Antarktida. Co všechny spojuje, je vášeň dělat to po svém, nejsou vázaní na žádnou turistickou infrastrukturu.

Ty, kteří se objeví pod hlavičkou Nomádi, si vybíráte vy sami? Nebo publikujete příběhy lidí, kteří se hlásí na výzvu u seriálu?

Celý seriál vznikl na základě sociálních sítí, protože tihle cestovatelé se rádi prezentují na Facebooku a podobně. Tam jsme našli první příběhy. Ale teď to funguje i obráceně, kdy nám cestovatelé píšou, zda by se mohli do Nomádů zapojit. Ale ten první impuls byl, že jsem se díval, kdo kam jezdí, protože mne osobně to téma zajímá. Oslovovali jsme je a musím říct, že to funguje výborně. Novodobí nomádi jsou vstřícní, reagují rychle. Mají cestování jako životní styl, není to tak, že na dva týdny se sbalí na dovolenou a pak se vrátí do práce jako většina z nás… Mají to v hlavě srovnané, cestování je pro ně hrozně důležité a někteří jsou profesionální cestovatelé.

Takže si pečlivě probíráte, co se v Nomádech objeví a co ne?

Nechceme tam tuctové věci. Jeden z posledních dílů je o lidech, kteří vzali dva koně a pěšky s nimi jdou ze středních Čech do Santiaga de Compostella. Na cestě jsou půl roku a teď se pohybují na jihu Francie. To je jiný příběh, jiný styl cestování, a přitom hrozně zajímavý a silný.

Kolik lidí na Nomádech pracuje?

U nás to má momentálně na starosti editorka rubriky Cestování.

Znáte se s popisovanými cestovateli osobně?

Na začátku jsme se vůbec neznali, prostě jsme si je našli na Facebooku a sociálních sítích. Pak jsme se s některými potkali třeba na natáčení cestovatelských reportáží. Anebo jsme prostě zašli na kafe, popovídat si o životním stylu. Takže už vím, jak někteří fyzicky vypadají. (smích) Ale je to menšina.

Na výstaviště přivezete čtveřici nomádů. Bylo těžké se – vzhledem k jejich cestování – s nimi domluvit?

Ne, zapadlo to do sebe na první dobrou, udělají si čas bez problémů, nikdo nás neodmítl. A samozřejmě je to kvůli tomu, že cestování mají jako životní styl, rádi o něm mluví, v tom smyslu, že chtějí inspirovat ostatní. Prostě povykládat, že to prostě jde dělat jinak. Ten pocit je u nich hodně silný.

Potkají se na výstavišti poprvé?

To úplně ne. A když se náhodou mezi sebou neznají fyzicky, tak díky svým blogům a profilům určitě, aspoň tak, že o sobě aspoň slyšeli. Je to opravdová komunita, která si sdílí svoje zážitky. A také v Česku a na Slovensku existuje velká spousta cestovatelských festivalů a na nich často přednášejí.

Proč jste vybrali zrovna tuhle čtveřici?

Reprezentují čtyři různé způsoby cestování: Martin Magnusek jezdí sám na motorce, zatímco Vojtěch Wertich cestuje letitou obytnou Avií a vždy kolem sebe vytvoří expediční tým. Projekt Bronco namiesto hotela popisuje, jak to dopadne, když se architekt a jeho žena pustí do stavby expedičního speciálu. A nakonec projekt Hugo a my ukazuje, jak je možné skloubit práci na dálku s životem v dodávce v různých koutech Evropy.

Budou přednášet na výstavišti?

Ano, každý z nich bude mít každý den jednu přednášku v našem stánku. Navíc by měli vystupovat i na hlavním podiu.

Vás osobně zajímají víc ta prazvláštní auta, nebo lidské příběhy?

Obojí. Na jednu stranu je strašně zajímavé, co si lidi pro svoje cestování dovedou vyrobit. Konkrétně projekt Bronco namiesto hotela… to auto je naprosto luxusně dotažené do konce a poskytuje komfort dvěma lidem, aby bez nějaké velké pomoci zvenčí žili půl roku na Sibiři. Martin Remiš se svojí ženou Zuzanou si jej navrhli sami a dost se podíleli i na samotné výrobě. Což je filozofie mnoha těchto novodobých nomádů – v garáži si sestaví auto, zateplují si je, zařizují. Vymýšlí, kam dají zásuvku, protože mnoho z nich na svých cestách pracuje a dají se nazvat digitálními nomády. Mají takovou práci, u níž mohou být připojení na dálku před internet a pracovat nonstop z auta. No a ty jejich životní příběhy jsou zajímavé, protože se podívají někam, kam se běžný smrtelník nedostane. Mnoho z nich opravdu hezky fotografuje, umí to, takže je to hezké i na pohled.

Jak dlouho Nomádi pojedou? Je tu dost velká zásoba lidí, kteří jsou tak trochu blázni, všeho se vzdají a vyrazí do neznáma a na kdovíjak dlouho?

Je jich tedy dost. A mám pocit, že čím víc scénu sleduji, tím větší to moře je. A směrů je víc a víc. Třeba jsme ještě vůbec nezkoumali zóny cestování po vodě, jen tak letmo jsme zatím zachytili motorkářskou scénu, sólisty, kteří jedou sami. Nebojím se, že by nám došla munice.

Počítám, že Nomádi baví vás i je samotné. Co čtenáři, má seriál úspěch, je to dobrá značka?

Značka to určitě je. Zaprvé kvůli tomu, jak často se nám nomádi ozývají sami. Zadruhé, když někoho přes Facebook oslovím, zda by se nechtěl do seriálu zapojit, tak říkají: „Jasně, to známe, rádi.“ S komunitou pracujeme, v Messengeru jsme vytvořili robota, který rozesílá upozornění, že další díl je na světě.

Máte ambici ty lidi dosledovávat, mapovat víc než jednu expedici, psát o nich prostě víckrát?

Už se nám to stalo. S lidmi, kteří se vydali na cestu kolem světa v žigulíkovi, první díl byl ze středoasijských republik bývalého SSSR a druhý ze Severní Ameriky, kam dorazili později. Pak jsme několikrát zaznamenali Bronco namiesto hotela, expedic podnikli už několik a to auto je prostě hrozně zajímavé.

 

Projekt Nomádi na výstavišti

Kdy: 18. – 21. ledna 2018

Kde: Festivalový pavilon F, BVV

Kdo: Lidovky.cz přivezou čtyři cestovatelské projekty

Datum: 11.1.2018 10:10:00

Mohlo by vás zajímat

Vybíráme z firem

 

Facebook


Fotogalerie

VIDEO

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště