Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

BIOMASA
8.-12.4. 2018

Veletrh obnovitelných zdrojů energie v zemědělství a lesnictví

Rozhovor s garantem části doprovodného programu – Ing. Josefem Šreflem, CSc. z firmy AGROINTEG s.r.o.

 

Po úspěšné premiéře připravujete druhý ročník samostatného veletrhu BIOMASA, co od něj vystavovatelé a návštěvníci mohou očekávat?
Biomasa nesporně představuje obor se značným potenciálem. Obecně vlastně biomasa představuje veškerou živou hmotu. To je ale velmi široký pohled a z hlediska veletrhu i obtížně uchopitelný. Mottem brněnského veletrhu Biomasa je „Biomasa - veletrh obnovitelných zdrojů energie v zemědělství a lesnictví“, což je široké a aktuální téma samo o sobě. Spolu s BVV se snažíme o objektivní pohled na využívání biomasy, což by nemusel být tak velký problém, kdyby se naše společnost nenechala příliš opájet mýty, které jsou mnohdy spíše iluzemi. Mám na mysli zejména opojení z mýtu „všemocného volného trhu“ a mýtu o „všeobsažné efektivnosti globalizace“. Tím nechci vůbec zpochybňovat zákonitosti i přednosti, které jak volný trh, tak postupující globalizace mají. U biomasy obecné zákonitosti samozřejmě fungují také, ale často zapomínáme na to, že biomasa je závislá na místních podmínkách, zejména na intenzitě sluneční energie, zdrojích vody, živin, na klimatu, atd., její potenciál tudíž není nekonečný. K tomu nám chybí koncepce, nemáme ani solidně zmapované lokální zdroje biomasy, což vede v podstatě k chaotické přípravě projektů, které, byť mohou být i na solidní technické úrovni, dříve nebo později narazí na nedostatek surovin ekonomicky přijatelných. Jakákoliv forma využití primární biomasy je zejména lokální záležitostí a tudíž šance pro zemědělce, kteří by měli být do projektů využívání biomasy ve většině případů zapojeni. To nakonec souvisí i s projekty decentralizované energetiky. Biomasa je důležitou součástí ekosystému a v tomto pohledu máme stále značné mezery.

Součástí výstavy je přednáškové fórum, na jaká témata se zaměří v oblasti kompostování?
Kompostování je logickou součástí portfolia biomasy, je to o jejím aerobním rozkladu a zejména o dodávce živé organické energie do půdy. Vzhledem k nedobrému stavu půdy a silném deficitu organické hmoty v půdě by se tedy dal očekávat významný zájem zemědělců o kompostování. Skutečnost však taková není. Nechci zde analyzovat příčiny tohoto stavu, realita je prostá – zájem zemědělců o kompostování je minimální. Pro náplň veletrhu z toho vyplývá, že ani vystavovatelé z této oblasti se na výstavu nehrnou. Těžko se pak realizuje jedna z hlavních zásad koncipování doprovodného programu – marketingová podpora vystavovatelů. Oblast týkající se kompostů jsme proto pojali v širších souvislostech. Kompostování je forma recyklace organické zbytkové biomasy (odpadů), ale je zejména o dodání kvalitní živé organické hmoty (energie) do půdy. Kompost je sice kvalitní hnojivo, ale hnojivý efekt nepředstavuje hlavní význam kompostu. Ty nejvýznamnější účinky – stabilizace života v půdě, zlepšování půdních vlastností, úspora energie, chemických prostředků, eliminace povodní i sucha, atd., neumíme totiž dobře ekonomicky ohodnotit. Ekonomové s oblibou tyto účinky zahrnují do kategorie externalit, z čehož bohužel vyplývá, že jejich ekonomickou hodnotu nedovedou vyčíslit. Příroda má ale svoji ekonomiku, která je podstatně preciznější a objektivnější než ekonomika, kterou vymysleli lidé. Téma kompostování jsme se proto pokusili uchopit více osvětově, v širších souvislostech, zejména v koloběhu živin a energie. Jsem velmi rád, že se k tomuto tématu budou vyjadřovat špičkoví odborníci. Uvedení do problematiky přislíbil pan Václav Cílek, který toho o půdě ví skutečně hodně. A nejen o půdě. Stav půdy v ČR má dnes již velice dobře zmapovaný Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, což představí jeho ředitel, pan Jiří Hladík. Půda ale není jenom o tom, co je pod povrchem, významně na ni působí jakékoliv vlivy klimatu. O tom zase ví hodně pan Jaroslav Rožnovský, ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. A že zdravá půda je velice živý organismus a že ji jako živý organismus potřebujeme, ví zase dobře pan Jaroslav Záhora z Mendelovy university.

Není toho zatím mnoho, ale existuje u nás již řada dobrých příkladů a zkušeností z praktických provozů. O své zkušenosti se s námi několik jejich realizátorů podělí.

A o to, abychom se pohybovali v řádném legislativním rámci i v rámci kontroly kvality se postarají zástupci MZe a ÚKZUZ. Paní Michaela Budňáková z Ministerstva zemědělství ČR a pan Miroslav Florián z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského patří k těm nejpovolanějším.

Jste odborníkem na bioodpady a kompostování, jak hodnotíte rozvoj tohoto oboru v České republice?
Neznám na tuto otázku jednoznačnou odpověď. Pokud bych začal tím positivním, dá se říci, že tento obor je podporován. Jak legislativně, tak i materiálními podporami v rámci podpůrných programů. Ne o všech podporách se dá ale konstatovat, že jsou efektivní. To ovšem platí obecně, nejen u kompostování. Často mám pocit, že by nám pomohlo, kdybychom se lépe učili ve škole. Rozhodně bychom nemuseli řadu zákonů vymýšlet. Příroda v tom má totiž jasno.

Kdo by se mohl nebo měl primárně zabývat nakládáním s bioodpady a jejich využíváním, jsou to zemědělci nebo spíš obce, regiony a samospráva nebo i někdo jiný?
Ani na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Primárně bychom se tím měli zabývat všichni. Zejména v tom smyslu, že bychom měli odpady minimalizovat a přitom se snažit o jejich nejvhodnější recyklaci. To ale příliš populární není. Ale s přírodou to moc v souladu není, ta je sama o sobě bezodpadová. Ve společnosti, která je založena na dělbě práce to nepochybně vyžaduje spolupráci. Každý ze zainteresovaných činitelů má své „kvalifikační“ přednosti i nedostatky. Obce mají zodpovědnost za pořádek, musí být proto do systému zapojeny. Odpadářské firmy jsou na odpady specializované, ovládají legislativu i logistiku. Dnes u nás ale působí zejména silné nadnárodní firmy, jejichž prioritním zájmem je maximalizace zisku při minimalizaci nákladů. Pro nás pro všechny je to pak jenom o nákladové položce. Pokud ale chceme mít z recyklovaného biologického odpadu efekt, musí se do cyklu kompostování aktivně zapojit zemědělci, kteří kvalitní organickou hmotu do půdy potřebují a mají předpoklady ji také efektivně využít.

Jaký význam mají v tomto procesu odpadářské firmy?
Na to jsem již částečně odpovídal v předešlé otázce. Vše je to hlavně o nastavení pravidel vzájemné spolupráce a vyjasnění cílového efektu. Pokud nám bude stačit, že nás někdo zbaví nepříjemného odpadu a my mu za to budeme platit, pak nám možná budou odpadářské firmy stačit. Pokud ale chceme biologický odpad efektivně využít, musí do celého procesu aktivně vstoupit zemědělci i obce.

Můžete jmenovat nějaké ukázkové projekty využití bioodpadů pro produkci kompostů, které byly zrealizovány v České republice?
Skutečně ukázkových projektů zatím mnoho u nás není, ale zdá se, že zájem o tyto projekty pomalu narůstá. Přibývá lidí, kteří si uvědomují, že jsme dostali půdu do silného deficitu organické hmoty. V průměru u nás každému hektaru orné půdy chybí 1 až 1,5 tuny organické hmoty. A to je již množství, které zdravý život v půdě zásadně redukuje. Přispěli jsme k tomu sami tím, že jsme přistoupili na predátorská pravidla hry volného trhu. Zlikvidovali jsme více než polovinu dobytka, který byl schopen svými exkrementy sanovat odběr organické hmoty z půdy, omezili jsme osevní postupy zejména na plodiny, které energii z půdy odebírají a to vše především v našich nejúrodnějších oblastech. Pro mne je s podivem, že to nejsou především zemědělci, kteří by o nápravu tohoto stavu měli aktivně usilovat.

Ale abych se vrátil k Vaší otázce, jsou u nás již provozy, které mohou sloužit jako příklad nebo inspirace pro ostatní. Dobrý příklad komunální kompostárny provozují Technické služby ve Slavkově u Brna, příkladem zajímavé spolupráce zemědělce, obce a odpadářské firmy je kompostárna Jarošovice v jižních Čechách, průkopníkem v oboru je kompostárna v Náměšti nad Oslavou. Naše firma spolupracuje s rakouskou firmou Compost Systems, která představuje špičku v oboru. Loni jsme u nás uvedli do provozu již třetí kompostárnu s řízeným provozem, která představuje i při zpracování nevábných odpadů elegantní biotechnologii produkující kvalitní kompost. Průkopníkem této cesty je u nás firma Ekodendra Bílina v severních Čechách. Některé ze zajímavých provozů budou prezentovány v rámci doprovodného programu.

Čím se zabývá společnost AGROINTEG?
Technologie pro kompostování představuje jednu z hlavních aktivit naší firmy. Díky spolupráci se špičkovou rakouskou firmou jsme schopni nabídnout nejen jednotlivou techniku, ale i celou technologii s realizací kompostárny na klíč. Naším cílem je výroba kvalitního produktu, ne pouhá likvidace odpadů. Poskytujeme akreditované poradenství, projektujeme technologii kompostování. Druhou základní aktivitu představuje spolupráce s německou firmou Rauch, která je špičkou v produkci rozmetadel průmyslových hnojiv. Z těchto dvou rozdílných, ale vzájemně blízkých oblastí vychází filosofie firmy Agrointeg – péče o úrodnost půdy. To celé se snažíme zahrnovat do systémů využívání biomasy a obnovitelných zdrojů energie.

Jaké novinky, chystáte představit, na veletrhu BIOMASA?
Poněvadž se aktivně zapojujeme do činnosti Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM, usilujeme o představení biomasy v celém cyklu, který má své zákonitosti. Dotahujeme celý cyklus energetických toků až do půdy, která je rozhodujícím základem pro úspěšnou produkci biomasy. A samozřejmě prezentujeme naší nabídku techniky a technologií pro kompostování. Systém COMPOnent, za který jsme získali cenu Grand Prix TECHAGRO již v roce 2006, se neustále vyvíjí.

Na veletrhu TECHAGRO presentujeme spolu s regionálními prodejci špičková rozmetadla průmyslových hnojiv německé firmy RAUCH. Revoluční zařízení AXMAT pro rozmetadla  RAUCH představuje celosvětově první plně automatické on-line měření rozdělování hnojiva a plně automatické nastavení kotoučového rozmetadla hnojiv na specifikovaný druh hnojiva a požadovaný pracovní záběr. Je to významný krok ke zvýšené přesnosti cílené aplikace hnojiv a tím k jejich úspoře a šetrnému používání. AXMAT získal Zlatou medaili na veletrhu Agritechnika 2013 v Hannoveru. Je přihlášen do soutěže Grand Prix TECHAGRO 2014.

Josef Šrefl
AGROINTEG s.r.o.

CZ 613 00 Brno, Zemědělská 1
Mobil: +420 602 743 127
Fax: +420 545 135 074
E-mail: j.srefl@agrointeg.cz
www.agrointeg.cz

Současně také

TECHAGRO
8.-12.4. 2018


SILVA REGINA
8.-12.4. 2018

Mohlo by vás zajímat

Vybíráme z firem

 

Facebook

Fotogalerie

Video

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště