Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

BIOMASA
8.-12.4. 2018

Veletrh obnovitelných zdrojů energie v zemědělství a lesnictví

BIOMASA se zaměřuje také na kompostování

 

Zamyšlení Josefa Šrefla, vedoucího sekce Kompostárenství při CZ Biom

Kompostování v doprovodném programu Biomasa 2016:
4. dubna, 13.00 – 17.00
KOMPOSTOVÁNÍ – RECYKLACE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ A PÉČE O PŮDU

Místo konání: pavilon Z, 1. galerie, přednáškový sál č. 2

Když jsem byl požádán, abych napsal něco o kompostování, trochu jsem zneklidněl. Vždyť kompost je docela vážná věc. Tak aspoň něco k zamyšlení.

Karel Čapek ve své knize Zahradníkův rok v kapitole O umění zahradnickém napsal:

Pokud jsem byl jenom vzdáleným a roztržitým divákem na hotové dílo zahrádek, považoval jsem zahradníky za osoby ducha zvláště poetického a jemného, které pěstují vůni květin, naslouchajíce zpěvu ptačímu. Nyní, když se dívám na věc z větší blízkosti, shledávám, že pravý zahrádkář není člověk, který pěstuje květiny; je to muž, který pěstuje hlínu. Je to tvor, který se zarývá do země a nechává podívanou na to, co je nad ní, nám, lelkujícím budižkničemům. Žije ponořen v zemi. Staví svůj pomník v hromadě kompostu.

Nevím, jestli to platí i dnes, ale každý zahradník nebo zahrádkář, který svou zálibu bere vážně, ví, co pro něho kompost znamená, jakou má cenu a spolehlivě zná, jak na své zahradě dobrý kompost připravit.

Cílem kompostování je zpětné vědomé uvedení organických zbytků do koloběhu látek v přírodě. Kompost je jednoznačně v první linii zlepšování stavu půdy. Má hnojivý účinek, ten je ale daleko méně důležitý než jeho positivní účinky na strukturu půdy a na její produktivní díl – humus.

Kompost vrací energii. Energie transformovaná do půdy v organické hmotě je výjimečná tím, že není určená pro další přímé využití člověkem jako většina jiných forem transformované energie. Je to v podstatě akumulovaná sluneční energie, která slouží jako jeden ze základních zdrojů energie pro růst rostlin. Je v ní koncentrována i ta část energie, kterou člověk nedokáže využít (tedy v podstatě odpadní) z energie, kterou již obvykle vložil do některého jiného produktu, původně pro svou potřebu. Možná i proto kompost podceňujeme.

Technologie výroby je poměrně jednoduchá, ale samozřejmě vyžaduje dodržování základních zásad. Suroviny musíme správně sestavit a správně namíchat. Je to v podstatě, jako bychom připravovali guláš, tentokrát pro tu veškerou havěť pod zemí, která pro nás zcela zadarmo (pouze za stravu) pracuje ale není úplně nenáročná – špatný kompost (guláš) nežere. Důležitý je vhodný poměr uhlíku a dusíku C : N, který by měl být 20 - 35 : 1. Tím nejen vytváříme podmínky pro to, aby biochemické reakce správně probíhaly, ale vytváříme i „stavební“ konstrukci, aby tam procházel vzduch a všichni ti pro nás pracující tvorové se mohli pohybovat. Ve zdravé půdě jich je požehnaně, na jednom hektaru plochy to může být až 20 tun. A protože to jsou všechno živí tvorové, potřebují k životu vodu, tedy vlhkost 40 – 65 %. Bez vody nebo po zaplavení nepracují. Když některou zásadu porušíme, mocná příroda to za nás sice nějak zvládne, ale samozřejmě po svém. Zcela zásadní je přístup vzduchu (je to aerobní proces). To příroda zvládá od pradávna, pokud ale chceme, aby zvládla větší seskupení surovin pro kompost, je třeba najít pro jejich okysličování vhodný způsob. Pokud to podceníme, pro přírodu to problém není, ale přepne na režim anaerobní (bez přístupu vzduchu), a pak se divíme, proč to páchne a proč takový kompost nikdo nechce. A kdybych chtěl zůstat u Čapkovy citace, tentokrát Josefa, je to pak podobné jako v povídce Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort.

Aby to nebylo úplně jednoduché, vytvořili jsme celou řadu zákonů, předpisů a vyhlášek o nakládání s BRKO (Biologicky Rozložitelnými Komunálními Odpady) především v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech, dále pak v související vyhlášce č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, ve vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládáníodpady, jakož i ve vyhlášce č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky, vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, a s ním související vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, pokud jsou využívány jako hnojiva a aplikovány na zemědělskou a lesní půdu. Prozatím poslední změny v této oblasti přinesl zákon č. 229/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. V této novele zákonodárce ukládá povinnost jednotlivým obcím, aby umožnily svým občanům třídit biodegradabilní odpady a k tomu účelu aby vyčlenily potřebná místa a prostory.

Podrobnosti stanovuje pak vyhláška MŽP č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, V § 2 – „Biologicky rozložitelné komunální odpady“.

Neměli bychom ale zapomínat na to podstatné. Kompost je sice pouze meziprodukt, ale jeho posláním je dodání kvalitních organických komponentů do půdy. Organická hmota v půdě nám již na většině půd velmi chybí. V průměru dlužíme každému hektaru orné půdy 1 až 1,5 tuny organických látek. Nejen že jsme v posledním čtvrtstoletí zredukovali stavy hospodářských zvířat (v tomto případě producentů organické hmoty pro půdu) na zhruba jednu třetinu rozumného stavu. A ze zhruba 3 mil.tun organického odpadu jsme schopni vyprodukovat pouze několik set tisíc tun kompostu, po kterém by se mělo „jenom zaprášit“, ale pravdou je opak. O to více ale půdu zásobujeme různými chemickými přípravky, ať již jsou to hnojiva nebo přípravky na chemickou ochranu rostlin a stále více i farmaceutiky používanými v chovech zvířat. Půda s nedostatkem kvalitní organické hmoty již nemá šanci tyto škodlivé látky účinně odbourat. Ty jsou pak splavovány do spodních vod nebo odplavovány, ale v každém případě se nějak dostávají do našeho potravního řetězce. Tím si vlastně předplácíme stále dražší lékařskou péči, děláme stále dražší protipovodňová opatření, stresujeme se ze sucha atd. A přitom půda dostatečně zásobená kvalitní organickou hmotou je schopná nám s řadou problémů pomoci. I potraviny bychom měli zdravější. To vše už je ale na několik dlouhých přednášek.

Pokud se budete chtít dozvědět více, rádi Vás uvítáme na mezinárodním veletrhu TECHAGRO (BIOMASA), kde bude v pondělí odpoledne 4.dubna 2016 slavnostně pokřtěna nová odborná kniha KOMPOSTOVÁNÍ A KOMPOSTÁRNY, kterou představí autor knihy Ing.Petr Plíva, CSc. Na galerii v pavilonu Z Vás se svou nabídkou pro kompostování seznámí i řada vystavovatelů.

Na závěr ještě pár citátů:

„Půda umožňuje existenci veškerého života a rozvoj civilizací
Zastaňte se, prosím, půdy!“
„Věřím tomu, že další revoluce neproběhne v internetu, ale na poli“

Václav Cílek in Krajina z druhé strany


 „Příroda nevyjednává. Pokud chcete, aby s vámi spolupracovala, musíte jí na oplátku dát, co chce ona. Jo, a mimochodem, to co chce, vám neřekne. Musíte na to přijít sami, nebo se poučit od někoho, kdo už na to přišel... Existuje ještě jiný název pro tento odpor: biofobie. Kompost znamená život - vlhko, bahno, hemžení, plazení, rozmnožování, umírání a znovuzrození - a život v takto surové formě dnes většinu lidí v průmyslovém světě děsí.“

John Michael Greer: Myslet jako ekosystém


 „Založte kompost, kompost je líheň nového v rozkladu starého.“

Hana Librová


Celosvětově obsahuje půda asi třikrát víc uhlíku, než je obsaženo v atmosféře. Půdy rovněž tvoří největší zásobník vody na naší Zemi.

„Za žádoucími vlastnostmi zdravých půd se skrývá každodenní dramatický boj na život a na smrt o každý atom organicky vázaného uhlíku“

Jaroslav Záhora


 "Problémy nelze řešit způsobem myšlení, který problémy vytvořil. "

Albert Einstein


Brno, úterý, 16. února 2016
Josef Šrefl, vedoucí sekce Kompostárenství při CZ Biom

Současně také

TECHAGRO
8.-12.4. 2018


SILVA REGINA
8.-12.4. 2018

Mohlo by vás zajímat

Vybíráme z firem

 

Facebook

Fotogalerie

Video

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště